Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

1. Vzdělání a praxe
Mnozí pozdější podnikatelé v období konce 19. a začátku 20. století. absolvovali technická učiliště
nejrůznější úrovně. Okolo přelomu 19. a 20. století se však postupně zvyšoval zájem o studium na vysokých
školách, zejména technických směrů. Oblibu ve studiu techniky lze vypozorovat v širokém spektru
mezi drobným měšťanstvem, řemeslnictvem, středními a vyššími měšťanskými vrstvami. 6 Většinou však
byli pozdější podnikatelé praktici, kteří se k potřebným technickým znalostem dopracovali vlastními
zkušenostmi.
Zkušenosti nečerpají zájemci o technické obory jen v Českých zemích, popřípadě v jiných zemích
Rakousko-Uherska, ale pochopitelně jsou za účelem získání či rozšíření kvalifikace ochotni podstupovat i
cesty do vzdálenějších zemí. Od poslední čtvrtiny 19. století totiž došlo v českých zemích k zlepšení
dopravních podmínek pro obchodní styky s průmyslovými západoevropskými státy a urychlilo se i
přijímání technického pokroku. 7
Nejčastěji studijní cesty mířily do Německa 8 (zejména Sasko /Podhajský, Plauert, Otakar Volman/,
Bavorsko, Porýní) a Belgie (Podhajský), Spojených států (Podhajský, Josef Volman), Anglie,
Francie. Cestami za vzděláním, jež jsou jednou z forem pracovní migrace, docházelo v podstatě k technologickému
transferu. Mezi vzdělávacími cestami, vyhledáváním nových technologií a případně průmyslovou
špionáží ležela jen tenká hranice. 9
Je zajímavé, že k podobnému transferu technicky kvalifikovaných průmyslových dělníků a technické
inteligence docházelo ve druhé polovině 19. století i ve Švédsku, přičemž shodné jsou vesměs i cílové
země pracovní migrace, Německo, Anglie, USA. Z Polska na rozdíl od našich zemí směřovala migrace
pracovních sil zejména k sezonním pracím v zemědělství či k méně kvalifikovaným pracím v průmyslu.
V Německu, Belgii či USA se dotčení podnikatelé v běžném životě nebo cíleným studiem seznamovali
s technickými novinkami ve strojírenství či nabývali zkušenosti v oblasti racionalizace výroby a
organizace. Získané zkušenosti se po návratu snažili aplikovat v praxi i v našich podmínkách.
Potvrzení výše uvedeného se nám dostává i u studijních charakteristik zde zmiňovaných podnikatelů:
Obr. 6. Otakar Volman v r. 1898
Otakar Volman po absolvování obecné školy v Žebráku
a ” měšťanky“ v Hořovicích nastoupil studium na nespecifikované
průmyslové škole v Praze. Zde vydržel pouze jeden rok a přešel na
Skřivanovu obchodní školu. I zde se však dlouho neudržel a po roce
údajně ” aby se lépe naučil německy“ nastoupil praxi ve strojírně
Josef Spahr v Plané u Tachova. Německé prostředí neopustil ani při
následné praxi u firem Holitzer, strojírna v Chomutově a ” Továrně
Manesmannových rour“ tamtéž. Strojním zámečníkem a soustružníkem
se doučil u otce Františka Volmana. Tím však jeho praxe
neskončila. Za dalšími zkušenostmi se vydal do Saska, kde nastoupil
v l. 1896–97 místo soustružníka u tehdy světoznámé firmy Reinecker
J. E., továrny na přesné nástroje a obráběcí stroje v Saské Kamenici.
Saská Kamenice byla tehdy právem považována za kvetoucí centrum
výroby obráběcích strojů, kde působily i další firmy s dlouholetou
tradicí — závody Richarda Hartmanna, Johanna Zimmermanna, dále
firma Sondermann und Stier či David Gustav Diehl. 10 Firma Reinecker
zahájila již v roce 1859 výrobu závitořezů. Svůj první obráběcí
6 , Inženýr, příklad Viléma Jičínského, in: : Člověk na Moravě 19.
století, s. 51.
7
Srov. , Hospodářství českých zemí 1880–1914, Praha 1990, s. 9.
8
V této době bylo sjednocené Německo po Spojených Státech druhou nejrychleji se rozvíjející ekonomikou světa.
9 Srov. , Evropa v pohybu, evropské migrace dvou století, Praha 2004, s. 105. K podobnému transferu
technicky kvalifikovaných průmyslových dělníků a technické inteligence docházelo ve druhé polovině 19. století i ve Švédsku,
přičemž shodné jsou vesměs i cílové země pracovní migrace, Německo, Anglie, USA. Blíže: , Industrialismens
samhälle, Stockholm 1955; , Emigration und Arbeitswanderung aus Schweden und Norddeutschlend 1868-
1914, Neumünster 1985; Týž: Transnationale Migration und Technologietransfer: das Beispiel der Schwedisch-deutschen
Arbeitswanderung von Technikern und Ingenieuren vor dem Ersten Weltkrieg, in , Auswanderer – Wanderarbeiter
– Gastarbeiter, Bevölkerung, Arbeitsmarkt und Wanderung in Deutschland seit der Mitte des 19. Jahrhunderts, sv.
2, 2. vyd. Ostfildern 1985, s. 506–526.
10 , Vom Wandel der industriellen Welt durch Werkzeugsmaschinen, München, Wien, 1991, s. 233–249.
Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006 105