Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

Obr. 9. Rozdíly mezi WGS 84 a jeho versí G 873 v elipsoidických výškách
se pohybují od –0,651 m až –0,664 m, v průměru o –0,657 m
Tabulka 2. Charakteristické rozdíly souřadnic
mezi aktuálními geocentrickými geodetickými systémy (data)
na území České republiky
Rozdíly mezi systémy ∆ϕ(m) ∆λ(m) ∆h el (m)
WGS84 – WGS 84(G873)∗∗ – 0,040 – 0,180 + 0,730
WGS84(G873)∗∗ – ITRF 96 + 0,002 + 0,002 + 0,013
WGS84(G873)∗∗– ETRS 89 + 0,220 + 0,190 + 0,020
ITRS 96 – ETRS 89 + 0,208 + 0,186 – 0,006
WGS 84∗∗ – ETRS 89 + 0,180 + 0,440 + 0,748
WGS 84∗∗ – ITRS 89 + 0,060 + 0,220 + 0,680
∗ Průměrné rozdíly zeměpisných souřadnic mezi uvedenými geocentrickými systémy byly získány s odchylkami cca
několik cm.
∗∗ Průměrné rozdíly zeměpisných souřadnic na bodech s hvězdičkami byly získány z dat absolutního měření GPS.
Využití dat verze WGS 84(G 873) v GeoS AČR:
– porovnání s údaji ostatních prostorových geocentrických systémů na území ČR (viz tabulka 2)
– realizace převodu souřadnic geodetických základů ČR ze systémů WGS 84/ETRS 89 do systémové
verse WGS 84(G873)
– umístění průběhu geoidu/kvazigeoidu do rámce verse WGS 84(G 873)
– příprava a tvorba katalogů souřadnic ve formě listové a digitální
– určení operativních a přesných transformačních vztahů existujících, funkčních geodetických systémů
vzhledem k WGS 84(G 873).
Kategoriím uživatelů WGS 84 s geodetickou přesností (tj. ± 10 cm) doporučovala NIMA v „Department
of Defense World Geodesic System 1984 – its Definition and Relationships with Local Geodetic
Systems,“ Third Edition, datovaný dnem 4.7.1997 [7] používat již od 1. 10. 1996 versi WGS 84(G 873) a
to zároveň s modelem tíhového pole EGM 96 (Earth Gravity Model 1996) a z něho odvozeným geoidem.
Data geoidu jsou využívána pro převod výšek elipsoidických, získávaných z GPS, na výšky nadmořské –
tzv. mean sea level, m.s.l.
Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006 19