Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

desetinných míst — je nutné mít vždy na mysli, že takto „přesné“ převody slouží jen k ilustraci rozdílů
mezi různými způsoby zjišťování vstupních dat a přepočtů. Pro praktické použití mohou většinou sloužit
jen převody zaokrouhlené na počet platných míst vhodný pro příslušnou potřebu.
Relevance použitých dat starých archivních relací
Poměrně dost často nejsou zcela spolehlivá ze dvou důvodů. První důvod je v nedostatečné úrovni
vzdělání některých funkcionářů horních úřadů a především magistrátů horních měst. Dopouštěli se
početních chyb. Občas jim činily potíže i jednoduché matematické úkony, zvlášť převádění délkových,
plošných a kubických měr duodecimální soustavy, občas i neschopnost správně zjistit obsah podle jiných,
zpravidla v občanském životě užívaných měr, např. žejdlíku, strychu aj. Proto se ve starých relacích
objevují početní chyby a rozdíly mezi údaji o obsahu dutých měr. Nejspolehlivější výsledky dávají údaje
o délkách jednotlivých rozměrů těles (tj. délka, šířka a výška, resp. průměr či obě osy ploch kruhového
nebo elipsovitého průřezu a výška), protože ty příslušní funkcionáři měřili přímo a mohli se chyb dopustit
v nejmenší míře.
Druhý důvod představují záměny údajů o použití různých soustav měr a vah, uherské, české,
freiberské, ale i norimberské a dalších místo vídeňské (dolnorakouské), zaváděné Marií Terezií v Rakousku
od roku 1756 a v Čechách od roku 1764. 3 Nová soustava dělala horním a lesním úřadům i magistrátům
potíže (kromě jiného i tím, že v ní neexistoval vztah mezi loktem a délkami odvozenými ze sáhu).
V mnoha případech, aby měly od nadřízených instancí pokoj, hlásily, že dolnorakouské míry se v okruhu
jejich působnosti používají, ačkoli to nebyla pravda, případně uváděly, že používají rozměry či objem
v dolnorakouských mírách, ačkoli kontrola výpočtů jasně prokazuje, že šlo o míry a váhy jiné, zpravidla
české (kontrolu umožňuje kromě vztahu lokte a sáhu — v české míře měl sáh 3 lokte, v rakouské žádný
vztah mezi loktem a sáhem neexistoval — také např. skutečnost, že dolnorakouský centnýř měl 100 lb
(liber) a český 120 lb, případně to prozrazuje rozdíl ve váze).
Můžeme to prokázat na několika případech.
Jako ukázka početní chyby může sloužit relace HÚ Příbram z 11. 8. 1777 4 uvádějící velikost malé
a velké káry písku ve vídeňských mírách. Malá kára měla rozměry d. = 1 ◦ 8 ´, š. = 23 ´, v. = 12 ´, objem
403,5 dm 3 a do 1 ◦ kub. se mělo vejít 15 malých kár. Velká kára měla rozměry d. = 1 ◦ 28 ´, š. = 39 ´,
v. = 12 ´, objem 855,2514605 dm 3 a do 1 ◦ kub. se mělo vejít 8 velkých kár. Jestliže dělíme objem 1 sáhu
kub. = 6820,992141 dm 3 objemem 1 velké káry, dostaneme počet ≈ 7,97 kár, tedy do 1 ◦ se vešlo skoro
přesně 8 velkých kár. U malé káry však objem nesouhlasí, pro 1 ◦ kub. = 6820,992141 : uváděným počtem
malých kár 15 = objem káry 454,7328094 dm 3 . Když však dělíme objem 1 ◦ kub. objemem malé káry,
dostaneme hodnotu 16,904 kár. Což představuje nikoli 15, ale 17 kár. Musíme tedy konstatovat, že
úředník HÚ Příbram se dopustil chyby v počítání.
Vyskytují se i nesprávné nebo alespoň pochybné údaje. Roku 1771 se objevily v příloze vizitace
českých dolů 5 údaje o velikosti a vzájemném poměru několika dutých měr v Horním Slavkově, založené
na vztahu 1 fůra (Fuder) = 60 vídeňských centnýřů. Při takovém vztahu by však kolečko (nebo dvoukolá
kára, to není z textu jasné) muselo uvézt 1120 kg. To je příliš vysoká hodnota, Je možné, že šlo o chybu
písaře. Opačnou chybu nalezneme v relaci horního úřadu v Oloví z 19. 10. 1775. 6 Neuvádí rozměry
jednotlivých měr, nýbrž pouze jejich kubický obsah. Vezmeme-li si jako příklad opět kolečko, je u jeho
nákresu uvedeno 360 dolnorakouských kubických palců. tj. 6,58 dm 3 . To je také nepřijatelná, příliš malá
hodnota. Příčinou je zřejmě špatné měření či počítání horního úředníka.
Jako příklad mohou sloužit i rozporné údaje o obsahu huntu z hlášení vrchního horního úřadu
Příbram z 11. 8. 1777. 7 Podle rozměrů v uherských palcích měl 93,5 dm 3 , podle obsahu uvedeného
v uherské míře 2´ 744 ´kub., tj. také 93,5 dm 3 , ale ve vídeňské míře 2´ 1315 ´kub., tj. 87,2 dm 3 , podle počtu
dolnorakouských žejdlíků 91,9 dm 3 , v tabulce za zprávou je dokonce uvedeno 5´ 360 ´kub. uherských, tj.
164,5 dm 3 , a 594 4/8 dolnorakouského žejdlíku, tj. 210,3 dm 3 .
A konečně jako odstrašující příklad může sloužit údaj z téže relace, týkající se rozporných údajů
o objemu truhly na měření žiloviny. Podle rozměrů v uherských palcích byl 917,3 dm 3 , podle obsahu
v uherské míře 21´ 1440 ´kub. = 840,3 dm 3 , ve vídeňské míře 22´843 ´kub. = 710,1 dm 3 , podle 7336
3
Patent ze 30. 7. 1764 o zavádění rakouských měr v Čechách.
4
NA, VHÚ Příbram, kart. 94, fasc. 55.
5
NA, fond Rukopisy, rkp. 2124, Horní místa v Čechách 1771, přílohy za Horním Slavkovem
6 NA, VHÚ Jáchymov, sg. VII/a, fol. 100 — perkmistr Joseph Andreas Hutter a přísežný Donat Richter.
7 NA, VHÚ Příbram, kart. 94, fasc. 55.
26 Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006