Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

let dvacátého století na něm nebyly provedeny žádné větší opravy, pouze pravidelné obnovy nátěrů
konstrukce. V roce 1992 proběhla generální oprava vozovky včetně oprav izolace.
Koncem léta 1998 byla při pravidelné údržbě mostu objevena trhlina v trámu mostovky. Po zevrubné
prohlídce byly zjištěny ještě dvě obdobné trhliny. Trhliny byly vždy nad stojkami v místech svislých
výztuh stěny trámu a probíhaly zhruba svisle téměř po celé výšce stěny. Most byl proto preventivně
uzavřen pro veškerý provoz. Správce mostu — Správa a údržba silnic Písek — zadal odborné mostařské
firmě Pontex vypracovat návrh opravy mostu, stanovit příčiny vzniku trhlin a navrhnout preventivní
opatření zabraňující eventuálnímu vzniku dalších poruch. Při řešení tohoto náročného a zodpovědného
úkolu požádala firma Pontex o spolupráci katedru ocelových konstrukcí Fakulty stavební ČVUT. Na
práci se podíleli prof. Studnička a doc. Rotter.
Žďákovský most
Po prohlídce trhlin byly provedeny předběžné výpočty. Bylo rozhodnuto provést rychlou opravu
postižených míst přeplátováním jednostrannými příložkami v celé výšce stojiny z vnější strany stěny.
Příložky byly navrženy tak, aby byly schopné přenést veškeré možné namáhání stojiny trámu a aby se
opravené místo nestalo slabým místem konstrukce. Příložky spolu s podložkami eliminujícími vyboulení
stěny byly přišroubovány předepnutými šrouby M24 kvality 10.9. Práce provedly Hutní montáže Ostrava
na podzim roku 1998. Po přibližně dvouměsíčním uzavření mohl být most opět otevřen pro běžný provoz.
Firma Pontex provedla přepočet mostu, pro který vytvořila prostorový výpočetní model co nejvýstižněji
zachycující skutečnou konstrukci. Vstupní geometrické údaje byly vzaty z původního projektu,
neboť se odborníci shodli, že konstrukce není tak citlivá, aby bylo nutné zjišťovat složitým a nákladným
měřením skutečnou geometrii mostu. Výsledky nového výpočtu byly porovnány s výpočty z původního
projektu a ukázalo se, že velmi dobře souhlasí.
Trhliny se nacházely v místech, kde při provozu není dosaženo vysokého rozkmitu namáhání.
Příčinou vzniku trhlin tedy nebyla únava materiálu, jak se předpokládalo v jedné z pracovních hypotéz.
Při opravě byl ze stojiny vyříznut vzorek 200 × 400 mm a byl podroben materiálovým a chemickým
zkouškám. Materiálové zkoušky proběhly v autorizované zkušebně Fakulty stavební ČVUT, chemické
zkoušky v autorizované laboratoři Poldi Kladno. Kontrolní chemický a metalografický rozbor lomové
plochy provedli ve Výzkumném a zkušebním ústavu Nové huti Ostrava. Ukázalo se, že poruchy nebyly
způsobeny vadou nebo stárnutím materiálu ani nadměrným namáháním při provozu, a tak se pozornost
zaměřila na detaily konstrukce. Ukázalo se, že v prostoru mezi vnitřní výztuhou a stěnou trámu se
zadržuje voda. Pro přepočet konstrukce byl vytvořen model tohoto detailu, fiktivně naplněn vodou
a voda ponechána zamrznout. Vypočítaná napětí ve stojině trámu při těchto podmínkách dvakrát až
třikrát překračovala mez pevnosti materiálu. Jelikož ani po opravě vozovky nebylo možné zaručit, aby
voda nepronikala do výztuh, byly všechny uzavřené výztuhy v dolní části provrtány a odvrtané dutiny
opatřeny protikorozní ochranou na bázi parafinů. [7]
Rozpětím svého oblouku byl Žďákovský most několik let největším mostem svého konstrukčního typu
na světě. V době jeho stavby a dokončení o něm referovala většina zahraničních odborných časopisů. Most
Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006 11