Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200
Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200
Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
navrhl trojobloukový dvoupatrový most. Prostř<strong>ed</strong>ní oblouk měl rozpětí 158,7 metru a dva postranní<br />
153 metrů. Výška oblouku nad hladinou byla 16,8 metru. Vrchní mostovka byla určena pro silniční<br />
dopravu a spodní pro železniční trať. [1] Byl to první most zhotovený z legované oceli a poprvé zde byly<br />
použity trubkové prvky. Ke stavbě pilířů byly využity poprvé na území USA kesony. Po tomto mostě<br />
poprvé překonala železniční trať Mississippi. Myšlenka spojit západ s východem železnicí byla př<strong>ed</strong>mětem<br />
diskuzí již v roce 1839, pro vysoké náklady na realizaci však nebyla uskutečněna. Po skončení občanské<br />
války došlo k prudkému rozmachu železniční dopravy a obyvatelé si uvědomovali význam, jaký by zde<br />
mohlo St. Louis sehrát. V roce 1867 byla ustavena skupinou bankéřů a obchodníků St. Louis Bridge<br />
and Iron Company, která pověřila stavbou Jamese Buchanana Eadse (1820–1887). Základy pilířů byly<br />
položeny v roce 1870 a o čtyři roky později byl most uv<strong>ed</strong>en do provozu. [10]<br />
Eads Bridge Garabit Viadukt<br />
Od roku 1864 navrhoval a stavěl Gustave Eiffel (1832–1923) několik železných mostů ve francouzském<br />
Massif Central. Vzhl<strong>ed</strong>em k vysokým hodnotám zatížení větrem volil příhradové konstrukce. Vrchol<br />
Eiffelových návrhů mostních konstrukcí př<strong>ed</strong>stavoval Garabit Viadukt. Délkou 564,7 metru překonával<br />
122 metrů hluboké údolí Truyère u Garabitu a Loubaresse ve francouzském Auvergne. Nosný oblouk<br />
měl rozpětí 165 metrů. Na stavbě mostu spolupracovala Eiffelova firma Eiffel et Cie. s Léonem Boyerem<br />
(1851–1886) a Mauricem Koechlinem (1856–1946). Stavba byla zahájena roku 1881. První zatěžkávací<br />
zkouška proběhla v srpnu 1888. Garabit Viaduct se stal vzorem pro Müngstener Brücke, železniční most<br />
na trati z Remscheidu do Solingenu. Ten je se svou výškou 107 metrů dodnes nejvyšším železničním<br />
mostem v Německu. Byl budován nad řekou Wupper v letech 1894–1897 podle projektu Antona von<br />
Rieppla (1852–1926).<br />
Moderní příhradovou konstrukci, již zcela odlišnou od viaduktů u Garabit a Müngsten, měl Viaduct<br />
de Viaur v jižní Francii. Tento trojkloubový železniční most vystavěli v letech 1896 až 1902 podle plánů<br />
Paula Josepha Bodina (1847–1926) [1]<br />
Müngstener Brücke Viaduct de Viaur<br />
6 <strong>Rozpravy</strong> Národního technického muzea v Praze, sv. <strong>200</strong> Řada <strong>Dějiny</strong> <strong>vědy</strong> a <strong>techniky</strong>, sv. 14, Praha <strong>200</strong>6
Change language