Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

Le Jardin du Roi, dnes Le Jardin des Plantes), 7 kde byla v roce 1640 formálně otevřena chemická
laboratoř a začala výuka, ačkoliv přednášky z chemie tam byly pravděpodobně provozovány již o několik
let dříve. Od 17. do 19. století měly chemické přednášky a demonstrace mnoha francouzských chemiků
v pařížské Le Jardin du Roi výrazný vliv na vývoj vědy v Evropě. Pro tyto kurzy byly napsány první
učebnice shrnující látku z období přechodu od alchymie a iatrochemie k moderní chemii.
Počátkem 17. století v Paříži iatrochemik Jean Beguin (1550 – 1620) založil laboratoř, v níž vyučoval
přípravě farmaceutických látek. Jeho učebnice Tyrocinium Chymicum 8 (1610) byla určena především
studentům lékařství [4]. Beguin chápal chemii zejména jako cestu k pátrání po nových lécích, pojímal
ji prakticky a experimentálně a teorií se příliš nezabýval. Kniha, v níž použil řadu postupů od Libavia,
tak obsahovala především návody na přípravu léčiv. Učebnice byla velmi žádanou a dočkala se v letech
1610 – 1690 kolem 50 vydání. Francouzsky vyšla v roce 1615 pod názvem Les Elemens de Chymie, další
vydání následovala: v Paříži v roce 1626, 9 v Rouen v roce 1660 (obr. 7). 10 Latinsky byla vydána ve
Wittenbergu roku 1650, 11 v Amsterdamu roku 1659 12 a anglicky Londýně roku 1669. 13 Postupem času
Beguin definoval chemiky jako samostatné vědce a snažil se je oddělit od lékařů [16].
V pařížské Le Jardin du Roi vyučoval také Estienne de Clave, autor učebnice Cours de Chimie
vydané roku 1646. Byl také autorem teoretické práce, 14 ve které vymezil pojem ” prvek“ téměř dvě
desetiletí před Boylem.
Nicolas Le Fevre 15 (1615 – 1669) uvádí ve své učebnici Traité de la Chymie (1660) definici chemie
jako nástroje poznání základních principů přírody, jako možnost pochopit složení organismů. Zatímco
dřívější učebnice chemie byly orientovány spíše prakticky, Le Fevre zdůrazňoval poznání teorie [4].
V Le Jardin du Roi přednášel v letech 1660 – 1671
Švýcar Christophe Glaser (1615 – 1672), dvorní lékárník krále
Ludvíka XIV. Mezi učebnice 17. století lze zahrnout i jeho
Traité de la Chymie, 16 původně vydanou ve Francii v roce
1663 (obr. 8), podruhé v roce 1668 a poté přeloženou do angličtiny
pod názvem The Compleat Chymist (Londýn 1677)
[8, 9]. Teoretická sekce je kratší než praktická, ve které popisuje
různé druhy chemických aparatur a používaného laboratorního
nádobí. Velkou část věnoval přípravám anorganických
látek (různé metody čištění zlata, stříbra, olova, cínu,
železa, mědi, antimonu, získání rtuti z rumělky aj.). Preparativní
část se týkala i látek získávaných z rostlin (čemeřice,
andělika, borovice) a živočišných těl (destilace krve, moči)
[9].
Ve druhé polovině 17. století začíná nové období ve vývoji
chemie, kdy dochází k jejímu postupnému osamostatňování
a vznikají první představy o sloučeninách a prvcích. Vědečtí
pracovníci různých zemí se sdružovali do vědeckých společností
a akademií, ve kterých tak chemie získala své zastoupení (Académie
des Sciences 1668, Royal Society 1662).
Obr. 8. Ch. Glaser, Traité de la
Chymie
V Royal Society pracoval Robert Boyle (1627 – 1691, obr. 9), 17 který definoval některé základní
7 Le Jardin des Plantes — Botanická zahrada byla založena za krále Ludvíka XIII. původně jako královská zahrada
léčivých rostlin (“Le Jardin de Plantes médicinales”). V r. l650 byla zpřístupněna veřejnosti [4].
8 Celý název Tyrocinium chymicum e naturae fonte et manuali depromptum.
9
The Library of Congress, Washington, Rare Book and Special Collections Division
10
Archives & Special Collections; Dickinson College; Carlisle.
11
Archives & Special Collections, Dickinson College; Carlisle.
12
Archives & Special Collections, Dickinson College; Carlisle.
13
Více k vydáním J. S. Davidson, J. Chem. Educ., 1985, 62, 751.
14
de Clave, Estienne: Nouvellelumiere philosophique des vrais principes et elemens de nature, et qualité d’iceaux.
15 V některých pramenech uveden jako Nicasius le Febure.
16 Celý název Traité de la chymie, enseignant par une briève et facile méthode toutes ses plus nécessaires préparations.
17 Historical Chemical Library, Chemical Heritage Foundation Collections, [on line] přístupné na
68 Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006