Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

účelem skutečně zahájil tehdy ještě dosti primitivní výrobu cihel. 35 Odběratelů začalo přibývat a
mladý Wawerka se začal poohlížet po dokonalejších technologiích výroby, jíž bylo tehdy pálení cihel
v kruhových pecích. Dříve než však přistoupil ke změně technologie, podnikl cestu za ” zkušenou“ do
Kunwaldu a jiných míst. Dokonale se seznámil s technologií pálení cihel v kruhových pecích a v roce
1898 uvedl ve své cihelně do provozu ” kruhovku“ systému ” Kohout“. 36 Po čase rozšířil Wawerka výrobu
výrobků z pálené hlíny o cementové výrobky. Nepřekvapuje již, že před zavedením nového výrobního
segmentu podnikl cestu do Německa, aby poznal tehdy moderní způsob zužitkování písku a dalších
hmot. 37
Základní zvrat ve výrobě a nejdůležitější krok k mechanizaci výroby ve Wawerkově podniku
přinesla koupě parního stroje pro pohon výrobních strojů v cihelně roku 1904. K tomu bylo nutno
postavit strojovnu a zavést energii do výrobních prostor. Malá výrobna se zařadila mezi průmyslové
podniky. Protože se v zimním období v cihelně nepracovalo a velkou investici bylo nutno využít i
v tomto období, začal Fr. Wawerka vyrábět stroje a formy pro výrobky cementářského charakteru, a
to jak pro vlastní potřebu, tak i pro prodej, protože v Rakousku závod na výrobky tohoto druhu nebyl
a cementové výrobky se musely draze dovážet z Německa. 38 V roce 1905 podnikl svou další cestu za
zkušenostmi do Německa a Itálie. Zároveň Wawerka, ač již tehdy zámožný podnikatel, neváhal pro
rozšíření svých podnikatelských záměrů o provádění pokrývačských prací nastoupit vyučení v tomto
oboru (výuční list pokrývačský vystaven roku 1905, roku 1909 vystaven pro toto řemeslo živnostenský
list).
Největší rozmach ve výrobě a odbytu cementářských strojů a zařízení zaznamenává firma v roce
1914, kdy vyvážela své zboží nejen do širokého okolí, ale i do nejvzdálenějších koutů Rakouska-Uherska,
kde značně zatlačila dovoz z ciziny i do zahraničí. Zprávy o vyhlášení války zastihly majitele v Tridentu
26. července, krátce před jeho odjezdem na obchodní cestu do Srbska. Wawerka se urychleně vrátil, naplněn
podle pamětí strachem o budoucnost podniku: ” Spěchal ihned domů takovou rychlostí“ (používal
osobního automobilu Laurin & Klement, pozn. M. H.), ” že nechávaje za sebou rychlík, stejnou dobu
z Trenta vyjíždějící stále za sebou a měl čas ještě téhož rychlíku v týž den večer ve Vídni použíti k další
jízdě na Moravu. Poněvadž nebylo možno tuto noc pro transporty a přísné, nebezpečné hlídky vojska
autem v cestě pokračovati, nutno bylo pouze spojení vlakového použíti. Tímto přesednutím do rychlíku
získal mnoho času k urovnání doma nalezených rozháraných poměrů a zmatků povstalých překotným
okamžitým narukováním úřednictva a dělnictva“. 39
Josef Volman, krátce po svém návratu z pobytu ve Spojených státech amerických, zakoupil
pozemky v Čelákovicích. Své čerstvě nabyté zkušenosti z pobytu v cizině využil k založení vlastního
malého strojírenský podniku. 40 Historie výroby obráběcích strojů v Čelákovicích se začala psát v roce
1910, ve stejný čas byla do města zavedena i elektřina. Živnost byla založena z iniciativy Josefa Volmana
za finanční podpory jeho bratra Otakara v té době již společníka továrny v Žebráku. Protože však Josef
Volman nebyl vyučen v oboru, ve kterém měl být nový závod provozován, a nedostal by podle tehdy
platných předpisů živnostenské oprávnění, byla živnost připsána 19. března 1912 pod č. j. 2821/1912
bratranci Antonínu Volmanovi, který byl vyučený soustružník a firma tak nesla název A. J. Volman.
Po několika letech společník Antonín Volman zemřel, 41 ale obcházení ustanovení živnostenského práva
nebylo tehdy za situace, kdy se jednalo o průmyslový podnik, v němž byli zaměstnáni odborníci v oboru
podnikání, již nutné a podnik mohl být připsán na Josefa Volmana. 42 Pro účely výstavby byl zakoupen
pozemek o rozloze 300 m 2 na západním konci obce. Tehdy se ještě jednalo o malou dílnu na výrobu
35
Wawerka tehdy pálil své cihly v tzv. kozlech, když však začalo přibývat odběratelů, jevila se modernizace
technologie nevyhnutelnou.
36
V roce 1858 si nechal berlínský stavitel Friedrich Hoffmann patentovat kruhovou pec. Technologie kruhového
výpalu znamenala velký převrat ve vápenickém a cihlářském průmyslu. Původně měla kruhová pec skutečně kruhový
půdorys. Teprve později získala přidáváním dalších komor tvar oválný.
37
Podnikový archiv TOS Lipník n. Bečvou, Rodinná kronika Wawerkových.
38 , K historii výroby obráběcích strojů v českých zemích, in: Sborník Technického muzea v Brně, sv. 2,
Brno 1978, s. 114.
39
Podnikový archiv TOS Lipník n. Bečvou, Rodinná kronika Wawerkových.
40 Dle zakládací listiny šlo o ” živnost strojnickou po továrensku provozovanou“ se stanovištěm v č. p. 333. Podnikový
archiv TOS Čelákovice, zakládací listina.
41 Rodinný archiv Volmanů-Braunů, Paměti fy F.Volmana v Žebráku.
42 , Dějiny závodu J. Volman, továrna na obráběcí stroje a slévárna v Čelákovicích, od r. 1910 do
r. 1940, Praha 1964, nepublikovaná diplomová práce FF UK, s. 11.
112 Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006