obnoven, ale již od r. 1940 přes něj nesměly jezdit lokomotivy. Přesto zůstal stát a sloužil k přecházení obyvatel přilehlých domů. Nakonec byla sňata obě konečná pole mostu a ten byl pak ponechán svému osudu. 79 Pohl<strong>ed</strong> na Hlavní závod knížecích dolů – „Hauptwerk“ — 20. století. Během první světové války, zejména v období let 1916–1917, se uvažovalo o nasazení obou parních lokomotiv pro potřeby válčícího rakousko-uherského státu. 80 Zvažovalo se také jejich možné použití při odstraňování lesních polomů ve schwarzenberských polesích. Pro dopravu rašeliny se mělo jako adekvátní náhrady opět použít koňských potahů. Za války se vždy, dříve či později, projevil veliký n<strong>ed</strong>ostatek materiálů, zejména těch, které měly označení strategický. Byl to „přirozený“ důsl<strong>ed</strong>ek toho, že masově vyráběný válečný materiál byl nyní také masově „konzumován“ v přímo nepř<strong>ed</strong>stavitelném, zběsilém a šíleném, marnotratném tempu. Přitom každý válčící stát vycházel, jak se poměrně rychle ukázalo, z chybné kalkulace, že válka nebude trvat dlouho. Velkou většinou plánovači v generálních štábech dospěli k poznatku, že ne déle než tři měsíce, v prodloužené variantě možná až půl roku. Žádný stát ještě př<strong>ed</strong> vypuknutím světového konfliktu neučinil tolik žádoucí nahromadění strategických zásob, 79 SOA Třeboň, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 115, sign. 201 S, kart. č. 16, Výpis ze statistického elaborátu o tuhových dolech v Černé 1897, Popis tuhových dolů, závod k 1. V. 1938. 80 Zdeněk JINDRA,První světová válka, Praha 1984, s. 179–180, TÝŽ,První světová válka, Praha 1987 2 , Miroslav a Hana HONZÍKOVI,1914/1918. Léta zkázy a naděje, Praha 1984, s. 307–308, Philip WARNER,První světová válka, Ostrava 1997, J. M. WINTER,První světová válka. Fakta, svědectví, souvislosti, Praha 1995, s. 81, s. 162–197 (část čtvrtá — válka civilistů); Dagmar MORAVCOVÁ, Pavel BĚLINA, Marek PEČENKA, Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914–1941, Praha 1994, s. 7–22. 44 <strong>Rozpravy</strong> Národního technického muzea v Praze, sv. <strong>200</strong> Řada <strong>Dějiny</strong> <strong>vědy</strong> a <strong>techniky</strong>, sv. 14, Praha <strong>200</strong>6
Pohl<strong>ed</strong> na nejdelší most „rašeliništní dráhy“ přes Vltavu za povodně — 20. století které by překračovalo výše uv<strong>ed</strong>ený maximální časový horizont. 81 To platilo i u grafitu, ať již surového nebo výrobků z něj. A protože dovoz tuhy po moři z Cejlonu, patřícího Velké Británii, z Kanady či USA byl znemožněn velmi účinnou britskou námořní blokádou, obdobně tomu bylo i v případě Ruska, které mělo zdroje zejména na Sibiři, muselo císařské Německo, jemuž jeho Bavorsko nemohlo zajistit dostatek vhodného a kvalitního grafitu, hl<strong>ed</strong>at jiné náhradní, rychlé a přitom přijatelné řešení. Tím byl zvýšený dovoz grafitu těženého v českých zemích. Vzhl<strong>ed</strong>em k mimořádné důležitosti knížecích Schwarzenbergských grafitových závodů pro pokračování a dlouhodobé v<strong>ed</strong>ení války, 82 které byly proto řízeny prostř<strong>ed</strong>nictvím vojenské správy, 83 se tak nestalo a obě lokomotivy sloužily dál na místě svého původního určení 84 až do konce „Velké války“. 85 Za války byla velkým problémem údržba a opravy jak vozového parku úzkokolejné železnice, tak i vlastního drážního tělesa, mostů, kolejnic a dalších zařízení nezbytných pro provoz. 86 81 Zdeněk JINDRA, První světová válka, Praha 1984, s. 158–168; TÝŽ, Die Rolle des Krupps-Konzerns bei wirtschaftlichen Vorbereitung des erstes Weltkrieges, in: Jahrbuch für Wirtschaftsgeschichte, 1976 /Teil 1, S. 133–162, TÝŽ, Der Rüstungskonzern Fri<strong>ed</strong>. Krupp AG 1914–1918. Die Kriegsmateriallieferungen für das deutsche Heer und die deutsche Marine, Praha 1986. 82 SOA Třeboň, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 139, sign. 2131, kart. č. 42 =” Versandbericht pro Februar 1918 der Südböhmische Graphitwerke, G. m. b. H., Stuben in Kg: Gießerei Grafit - Raffinaden: Inland 24.421, Deutschland 558.865, Sume: 583.286 Kg, Abfallmehle: Inland 30.056, Deutschland 258.822, Sume: 288.878 Kg. Inland 54.477, Deutschland 817.687, Sume: 872.164 Kg, Tiegelgrafit: Kleinflinze 3.671 Kg und Flinzenmehle 278 Kg, Sume: 3.949 Kg nur in Inland, Gesamtversand 876.113 Kg. 1. 3. 1918.“ 83 Tamtéž, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 138, sign. 2230 S, kart. č. 39, C. k. vojenské v<strong>ed</strong>ení tuhových dolů v Černé- Hůrce, vojenská ochrana, ministerstvo vojenství ve Vídni, vojenské velitelství v Praze 1914–1917, inv. č. 139, sign. 2231 S, kart. č. 41, C. k. vojenské v<strong>ed</strong>ení tuhových dolů v Černé v Pošumaví (vlastní spisovna), Výnosy min. vojenství 1916, C. k. vojenské velitelství v Praze, nařízení 1917–1918, kart. č. 42, Spisy c. k. vojenského v<strong>ed</strong>ení podle běžných čísel 1948– 1918, Spisy bez j<strong>ed</strong>nacích čísel — 1918, kart. č. 43, Tištěné rozkazy vojenského velitelství v Praze, Rezervátní a běžné — 1916–1917, Rezervátní a běžné zprávy o provozu – 1916–1918, Tištěné rozkazy vojenského velitelství v Praze, Běžné – 1918. 84 J. KOUCOUREK, Český atlas — Jižní Čechy, s. 76, Lipensko III., obrázek: Železniční vlečka grafitového dolu knížete Schwarzenberka. Rok 1915. 85 Tamtéž, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 115, sign. 201 S, kart. č. 16, Výpis ze statistického elaborátu o tuhových dolech v Černé 1897, Popis tuhových dolů, závod k 1. V.,1938. Srov. J. DVOŘÁK, Nad Jihočeským dopravním plánem Národohospodářského sboru jihočeského — Praha po roce 1935, In: Historická geografie 30, Praha 1999, s. 23–39, zejména mapy na s. 35-36. 86 Tamtéž, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 139, sign. 2231 S, kart. č. 43, Rezervátní a běžné zprávy o provozu – 1916– 1918. <strong>Rozpravy</strong> Národního technického muzea v Praze, sv. <strong>200</strong> Řada <strong>Dějiny</strong> <strong>vědy</strong> a <strong>techniky</strong>, sv. 14, Praha <strong>200</strong>6 45
- Page 1 and 2: Obsah Předmluva . . . . . . . . .
- Page 3 and 4: Významné ocelové obloukové most
- Page 5 and 6: V Paříži vyrostl u příležitos
- Page 7 and 8: a chodníky byly betonové o šíř
- Page 9 and 10: let dvacátého století na něm ne
- Page 11 and 12: Geodetické referenční souřadnic
- Page 13 and 14: Ve druhé polovině téhož roku pa
- Page 15 and 16: Obr. 5. Vektory změn souřadnic bo
- Page 17 and 18: Obr. 9. Rozdíly mezi WGS 84 a jeho
- Page 19 and 20: - zavedení aktuálních norem geog
- Page 21: Literatura [1] Dušátko, D.: Vojen
- Page 24 and 25: desetinných míst — je nutné m
- Page 26 and 27: udy v káře, které v metrickém v
- Page 28 and 29: Výroba postupně přecházela od z
- Page 31 and 32: Po stopách ztracené technické pa
- Page 33 and 34: V devadesátých letech 19. stolet
- Page 35 and 36: Vjezd do vstupního portálu „Jos
- Page 37 and 38: zajímavou a kromě toho skvostně
- Page 39 and 40: Plán trasy úzkokolejné železnic
- Page 41: s normálním rozchodem kolejí. V
- Page 45 and 46: Patre Francisco Noe˙˙l, SJ a jeho
- Page 47 and 48: Po 2-3 iteracích dostaneme velmi p
- Page 49 and 50: Observatio Kalendářní datum Noe
- Page 51 and 52: aniž by je sám mohl dále uplatni
- Page 53 and 54: Nová spektroskopie Boris Valníče
- Page 55: Na konec několik historických rem
- Page 58 and 59: esistence k oděru, resp. k povětr
- Page 60 and 61: Na základě získaných zkušenost
- Page 63 and 64: Historické učebnice chemie v 16.
- Page 65 and 66: Obr. 6. Basilica Chymica - titulní
- Page 67 and 68: Obr. 9. Robert Boyle Obr. 10. Nicol
- Page 69 and 70: Obr. 14. Boerhaave - Elementa Chemi
- Page 71 and 72: Obr. 19. Jean-Antoine Claude Chapta
- Page 73: [25] Vágner, Petr: Vytváření p
- Page 76 and 77: Úkolem je zjistit, zda je možné
- Page 78 and 79: z následující tabulky, v níž d
- Page 80 and 81: Ačkoliv je Borůvkova práce psán
- Page 82 and 83: E. Noetherová 11 dvě důležité
- Page 84 and 85: Těchto a dalších podobných vlas
- Page 87 and 88: Kombinatorika v pražském Klementi
- Page 89 and 90: první s názvem ” Otiosa Lingua.
- Page 91 and 92: S. Sousedík v knize [Sou] charakte
- Page 93 and 94:
22 47 16 41 10 35 4 5 23 48 17 42 1
- Page 95 and 96:
Přínos cestovatelů z našich zem
- Page 97 and 98:
občasnou podporu dokázali zajisti
- Page 99:
výpravy, španělského zeměměř
- Page 102 and 103:
ozdíl mezi nejstarším a nejmlad
- Page 104 and 105:
stroj postavila začátkem 70. let.
- Page 106 and 107:
noval studiím řady oborů, takže
- Page 108 and 109:
podniknuto několik pokusů se zave
- Page 110 and 111:
účelem skutečně zahájil tehdy
- Page 112 and 113:
ze zahraničí. Díky tomuto vývoj
- Page 114 and 115:
období pro podnik i své stinné s
- Page 116 and 117:
Obr. 23. Idealizovaný pohled na Wa
- Page 118 and 119:
i tito byli spokojeni jak se mzdou,
- Page 121 and 122:
Hydrobiologie v českých zemích:
- Page 123 and 124:
ve vodě žijících (tím se vyzna
- Page 125:
stanice (1909), převzatá posléze
- Page 128 and 129:
jedním autorem. Celkem je biogram
- Page 130 and 131:
odborných předmětů a současně
- Page 133 and 134:
Popularizace vědy a techniky ve š
- Page 135 and 136:
v roce 1889 v Náprstkově muzeu v
- Page 137 and 138:
Leopoldov — najmocnejšia pevnos
- Page 139 and 140:
Výsledkom týchto vojenských akci
- Page 141 and 142:
Nobelovy ceny udělené v roce 2005
- Page 143 and 144:
CEAN: Robert J. AUMANN (Izrael), Th
- Page 145 and 146:
Čím více oscilací je v rezonát
- Page 147 and 148:
Metatetické katalyzátory využív
- Page 149 and 150:
Pinter vstoupil mezi dramatiky prvn
- Page 151 and 152:
Poslední svazky edice Práce z dě
- Page 153:
Technická zařízení vědy v 2. p