Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

V devadesátých letech 19. století stále více stoupalo dobývá grafitu v oblasti Černá v Pošumaví,
Hůrky (Stuben) a Mokré (Mugrau). 14 Uvádí se, že právě v letech 1892–1901 dosáhl rekordní sumy
v podobě více než 111 000 tun. 15 Přitom bylo zaměstnáno mezi 600–700 lidí, a mnoho dalších pracovalo
v navazujících či doprovodných závodech, jako byla cihelna, pila na dřevo, s ní souvisela sudárna na
výrobu sudů jako přepravních obalů pro dopravu zpracované a upravené tuhy. 16 Pravě prostřednictvím
obchodníků, kdy k těm nejdůležitějším patřila následující trojice firem: Antonín Ferus (Č. Budějovice),
Pila na dřevo pro potřeby dolů a výrobu sudů a přepravek na tuhu
již za starého Rakousko-Uherska. Tento aspekt se projevoval (a dosud projevuje) jak v dopravě nákladní (doprava surovin
a zboží), tak i osobní, která zejména po válce a zejména po roce 1989 neustále stoupá s rozvojem mezinárodních styků,
především turistiky. To ovlivňuje, vedle již uvedené hospodářské sféry, i cestování a turistický ruch vůbec, i když ne vždy
to musí být jednoznačně negativní dopady. Viz možnosti „čistého turismu“ v sousedním Německu a Rakousku, zejména
pak v území na sever od Dunaje směrem k českým státním hranicím. Např.: Andrea KOMLOSY (Hg.), Industrie. Kultur.
Mühlviertel – Waldviertel – Südböhmen. Reisen im Grenzland, Wien 1995. Průmyslově-kulturní stezka obsahuje 70 míst
a její délka dosahuje přes 777 kilometrů. Ze 70 zastávek připadá na jihočeské území 33 míst, o zbylých 37 míst se dělí
oblast Mühlviertelu a Waldviertelu. Autorka navázala na svou dřívější práci:Waldviertel Textilstraße: Reiseführer durch
Geschichte und Gegenwart einer Region, Waidhofen an der Thaya 1990, Wien 1994. Podobně: Eva BAKOS, Waldviertel,
Wachau, Weinviertel, Landschaften für Genießer, Wien 1994; Andrea KOMLOSY, Václav BŮŽEK, František SVÁTEK
(Hg.),Kulturen an der Grenze. Waldviertel – Weinviertel – Südböhmen – Südmähren, Wien, Waidhofen an der Thaya 1995;
Herbert KNITTLER, Andrea KOMLOSY (Hrgs.), Die Lainsitz. Natur- und Kulturgeschichte einer Region. Forschungen
zur Landeskunde von Niderösterreich, Band 28, St. Pölten 1997.
14 Jan KOŘAN, Topografie a dějiny dolování grafitových ložisek jihočeských, 16, Praha 1949, s. 465–519 (Zvláštní otisk ve
Sborníku státního geologického ústavu čsl. republiky, Svazek XVI., 1949, 56 s., s mapou tuhové oblasti v Černé v Pošumaví);
J. KOUCOUREK, Český atlas – Jižní Čechy, s. 76, Lipensko III., u hesla Mokrá. „U vsi Mokrá (dříve něm. Mugrau) vznikla
kvůli odvodnění tuhových dolů u Černé v Pošumaví v letech 1897–1913 a 1920–1937 Josefova Schwarzenerská dědičná
štola, dosahující délku 2.240 m.“ Pod č. 6 na s. 77 obrázek vstupního portálu „Josefi Stoll“ stojící dnes nedaleko břehu
Lipenské přehradní nádrže, její části označované jako tzv. „Malé Lipno“. Právě ono zatopilo všechny původní zbytky staveb
a dolů na těžbu a zpracování tuhy.
15 Pro názornost uvádím přehled článků a statí, představující záslužnou, systematickou a vytrvalou práci, kterou
problematice jihočeských grafitů trvající přes 30 let (1964–1995) věnoval L. Tichý. Srov. Ladislav TICHÝ, Kras v blíženském
tuhovém dole, Geologický průzkum 6, Praha 1964, s. 30–31; TÝŽ, Nové ložisko jihočeského vločkovitého grafitu na Městském
vrchu u Českého Krumlova, Geologický průzkum 16, Praha 1974, s. 99–102; TÝŽ, Surovinová základna jihočeských grafitů,
Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Přírodní vědy, 15, České Budějovice 1975, s. 151–166; TÝŽ, Grafit,
in: Ložiska nerudních surovin ČSR (edit. M. KUŽVART) 1, Československý geologický úřad, Praha 1977, s. 57–112; TÝŽ,
Výskyty druhotných nerostů na ložiskách grafitu, Geologický průzkum 19, Praha 1977, s. 250; TÝŽ, Příspěvek k poznání
předmetamorfní povahy jihočeských grafitových struktur, Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Přírodní
vědy, 19, České Budějovice 1979, s. 77–86; TÝŽ, Perspektivy ložisek v jihočeské grafitové oblasti, Rudy 28, Praha 1980,
s. 37–40; TÝŽ, Grafitonosná struktura u Mokré, Geologický průzkum 22, Praha 1980, s. 259–261; TÝŽ, Grafitové ložisko
Rybářská ulice v Českém Krumlově, Geologický průzkum 24, Praha 1982, s. 4–7; TÝŽ, Jihočeské grafity, Libice nad
Cidlinou, b. r. (asi 1995, nestránkováno /16/, barevné obrázky).
16 Nikolaus HERRMANN, Die Fürst Schwarzenberg’schen Grafitwerke bei Schwarzbach in Südböhmen, 1812 – 28.
September – 1912, Ein historischer Rückblick anlässlich des 100jährigen Bestandes (Zusammengestellt von Bergdirektor
Nikolaus Herrmann), Praha 1912 (dále jen: N. HERRMANN, Die Fürst Schwarzenberg’schen Grafitwerke).
Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006 35