Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

podniku pro výrobu páry a elektřiny nezbytně
nutné při zpracování a úpravě grafitu. 52 V době
její hlavní sezóny se touto ne právě lehkou a dosti
špinavou činností zabývalo na 200, někdy ale
i mnohem více lidí. Každý těžař byl při „píchání
borek“ odměňován podle počtu vytěžených borek.
Při desetihodinové pracovní době se jejich průměrný
počet pohyboval, což bylo vždy plně odvislé
na fyzické zdatnosti, vytrvalosti a zručnosti každého
těžaře, od 3000 do 5000 kusů za den. Vždy
ale hodně záleželo na velikosti borek. Nedílnou
součástí celého procesu těžby byla účast dalších
nezbytně nutných pracovníků, což ale byly většinou
ženy, které mokré borky na trakařích či kolečkách
odvážely k sušení. Někdy docházelo k jejich
předsušení na hromadách, často nedaleko od místa
těžby. Teprve potom následoval odvoz pod dřevěné
přístřešky, které při častých šumavských deštích
měly zabránit opětovnému nasakování vody
do budoucího topiva. Nakonec byly usušené borky
vlakem odváženy do kůlen stojících blízko jednotlivých
šachet, odkud pak byly převáženy přímo
do topenišť kotlů jednotlivých parních strojů. 53
Přitom zkušený letitou dlouhodobou prací vytré-
novaný těžař dokázal vytěžit až 6000 borek za den,
” Píchání borek“ —2O. léta 20. stol, Soběslav
což ale bylo úplné maximum, které se nedařilo nikomu dlouhodobě plnit. Bohužel, většinou nejsou
známé potřebné údaje o výši těžby rašeliny za celé sledované období. 54 V. Polák uvádí, že v grafitových
závodech v Černé v Pošumaví bylo v r. 1900 spáleno 132 000 q rašeliny, což je v přepočtu 1 320 000
kilogramů nebo 13 200 tun! 55 Pro dopravu rašeliny, grafitu i dřeva, především ze vzdálenějších míst bylo
třeba zorganizovat náležitě efektivní dopravu. 56 Zpočátku plně postačující doprava povozy, taženými
koňskými či volským spřeženími, tak typickém právě pro šumavskou oblast, včetně dopravy dřeva po
Schwarzenberském plavebním kanálu, 57 se při stále zvyšujícím se objemu těžby tuhy a rašeliny, jakož i
dřeva potřebného pro výztuže horních děl v podzemí, pro topení v parních strojích, pro výrobu dopravních
obalů, především sudů, již nadále nepostačovala potřebám expandujícího a prosperujícího podniku. 58
Ředitelství knížecích Schwarzenbergských grafitových závodů se sídlem v Černé v Pošumaví 59 se
rozhodlo nejdříve postavit koněspřežnou železnici, která představovala poměrně úspěšné řešení všech
předchozích problémů. Ale ani ona nakonec nepostačovala stále rostoucím a náročným úkolům. Proto
byla později, v letech 1894–1895, přebudována na vnitropodnikovou úzkokolejnou železnici, 60 která se
dále dělila na tři části. Jednou z jejích větví, první a nejkratší v délce pouhých 684 m, bylo spojení hlav-
52 Srov. černobílé fotografie v publikacích: N. HERRMANN, Die Fürst Schwarzenberg’schen Grafitwerke; W. LEX, Die
Schwarzenberg’schen Grafitwerke
53 Tamtéž.
54 SOA Třeboň, pobočka ČK, Fond BS Č, zde žádné souhrnné údaje pro těžbu borek a spotřebu rašeliny nedochoval!
55 V. POLÁK, Těžba rašeliny, in: Šumava. Příroda. Historie. Život, s. 629.
56 Jihočeská technická práce. Sborník SIA 1938. Redigoval ing. Miloš VONDRUŠKA, České Budějovice 1938.
57 Srov. Antonín NIKENDEY, Schwarzenberský průplav, in: Miloš Vondruška, Jihočeská technická práce. Sborník SIA
1938, České Budějovice 1938, s. 175–177. Na s. 175 uvádí: „Vždyť do předválečných čítanek obecných i středních škol
všech rakouských národností bývaly zařazovány články, líčící tento obdivuhodný objekt. A tak byl Schwarzenberský průplav
nejen v době vybudování, ale i dlouho potom v celé střední Evropě a možno říci v celém civilisovaném světě tak říkajíc
malým divem světa. A právem! Schwarzenberský průplav jest nejobdivuhodnější a nejzajímavější inženýrskou vodní stavbou
v jižních Čechách z konce osmnáctého století. Jest tudíž spravedlivým oživiti i vzpomínku na geniálního projektanta a
částečně i budovatele tohoto významného vodního díla, Ing. Josefa Rosenauera, jehož obdivuhodná myšlenka a velkolepé
dílo znamenaly skutečně hospodářský převrat pro celou jižní část Šumavy a z velké části dosud nepozbyly svého velikého
významu a obrovské důležitosti.“ (Ponechán dobový pravopis – J. D.)
58 W. LEX, Die Schwarzenberg’schen Grafitwerke.
59 Die Schwarzenbergische Direktion.
60 Einer schmalspurigen Dampfeisenbahn.
40 Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006