Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

Pohled na nejdelší most „rašeliništní dráhy“ přes Vltavu za povodně — 20. století
které by překračovalo výše uvedený maximální časový horizont. 81 To platilo i u grafitu, ať již surového
nebo výrobků z něj. A protože dovoz tuhy po moři z Cejlonu, patřícího Velké Británii, z Kanady či
USA byl znemožněn velmi účinnou britskou námořní blokádou, obdobně tomu bylo i v případě Ruska,
které mělo zdroje zejména na Sibiři, muselo císařské Německo, jemuž jeho Bavorsko nemohlo zajistit
dostatek vhodného a kvalitního grafitu, hledat jiné náhradní, rychlé a přitom přijatelné řešení. Tím
byl zvýšený dovoz grafitu těženého v českých zemích. Vzhledem k mimořádné důležitosti knížecích
Schwarzenbergských grafitových závodů pro pokračování a dlouhodobé vedení války, 82 které byly proto
řízeny prostřednictvím vojenské správy, 83 se tak nestalo a obě lokomotivy sloužily dál na místě svého
původního určení 84 až do konce „Velké války“. 85 Za války byla velkým problémem údržba a opravy jak
vozového parku úzkokolejné železnice, tak i vlastního drážního tělesa, mostů, kolejnic a dalších zařízení
nezbytných pro provoz. 86
81
Zdeněk JINDRA, První světová válka, Praha 1984, s. 158–168; TÝŽ, Die Rolle des Krupps-Konzerns bei wirtschaftlichen
Vorbereitung des erstes Weltkrieges, in: Jahrbuch für Wirtschaftsgeschichte, 1976 /Teil 1, S. 133–162, TÝŽ, Der
Rüstungskonzern Fried. Krupp AG 1914–1918. Die Kriegsmateriallieferungen für das deutsche Heer und die deutsche
Marine, Praha 1986.
82
SOA Třeboň, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 139, sign. 2131, kart. č. 42 =” Versandbericht pro Februar 1918 der
Südböhmische Graphitwerke, G. m. b. H., Stuben in Kg: Gießerei Grafit - Raffinaden: Inland 24.421, Deutschland 558.865,
Sume: 583.286 Kg, Abfallmehle: Inland 30.056, Deutschland 258.822, Sume: 288.878 Kg. Inland 54.477, Deutschland
817.687, Sume: 872.164 Kg, Tiegelgrafit: Kleinflinze 3.671 Kg und Flinzenmehle 278 Kg, Sume: 3.949 Kg nur in Inland,
Gesamtversand 876.113 Kg. 1. 3. 1918.“
83
Tamtéž, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 138, sign. 2230 S, kart. č. 39, C. k. vojenské vedení tuhových dolů v Černé-
Hůrce, vojenská ochrana, ministerstvo vojenství ve Vídni, vojenské velitelství v Praze 1914–1917, inv. č. 139, sign. 2231
S, kart. č. 41, C. k. vojenské vedení tuhových dolů v Černé v Pošumaví (vlastní spisovna), Výnosy min. vojenství 1916,
C. k. vojenské velitelství v Praze, nařízení 1917–1918, kart. č. 42, Spisy c. k. vojenského vedení podle běžných čísel 1948–
1918, Spisy bez jednacích čísel — 1918, kart. č. 43, Tištěné rozkazy vojenského velitelství v Praze, Rezervátní a běžné —
1916–1917, Rezervátní a běžné zprávy o provozu – 1916–1918, Tištěné rozkazy vojenského velitelství v Praze, Běžné – 1918.
84
J. KOUCOUREK, Český atlas — Jižní Čechy, s. 76, Lipensko III., obrázek: Železniční vlečka grafitového dolu knížete
Schwarzenberka. Rok 1915.
85
Tamtéž, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 115, sign. 201 S, kart. č. 16, Výpis ze statistického elaborátu o tuhových
dolech v Černé 1897, Popis tuhových dolů, závod k 1. V.,1938. Srov. J. DVOŘÁK, Nad Jihočeským dopravním plánem
Národohospodářského sboru jihočeského — Praha po roce 1935, In: Historická geografie 30, Praha 1999, s. 23–39, zejména
mapy na s. 35-36.
86
Tamtéž, pobočka ČK, Fond BS Č, inv. č. 139, sign. 2231 S, kart. č. 43, Rezervátní a běžné zprávy o provozu – 1916–
1918.
Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006 45