Niccoló-Machiavelli---Vladař

NICCOLÒ MACHIAVELLI VZNEŠENÉMU LORENZOVI
MEDICEJSKÉMU
Ti, kdo usilují o panovníkovu pøízeò, pøedstupují obvykle pøed
jeho tváø s tím, co je jim nejdražší, pøípadnì s tím, o èem vìøí, že
mu udìlá nejvìtší radost. Pøinášejí mu konì èi zbranì, nebo vzácné
látky, klenoty a rùzné ozdobné pøedmìty, jež jsou dùstojné knížecí
velikosti. I já, ve snaze pøedstoupit pøed Vaši Výsost s nìjakým
dùkazem své oddanosti, hledal jsem a našel to, co je mi nejmilejší
a nejdrahocennìjší: své vìdomosti o osudech a èinech slavných
mužù. Získal jsem je pozorným studiem událostí souèasných
i minulých, èetbou historie a mnohaletým uvažováním o tom, co
jsem se doèetl. Své zkušenosti jsem pak shrnul do svazeèku, který
si dovoluji poslat Vaší Výsosti.
Aèkoli své dílko nepovažuji za dùstojné Vaší velikostí
a proslulosti, doufám, že je pøijmete s laskavou shovívavostí, nebo
nemám vìtšího daru než svou nadìji, že Vám umožním, abyste se
v krátkém èase dozvìdìl i pochopil to, co já po mnohaletém
bádání, jež nebylo bez tìžkostí a pøekážek. Své úvahy jsem
nepøikrašloval ani nezatìžoval vznešenými frázemi, nadutými slovy
èi dekorativními obraty a vnìjší okázalostí, jak to spisovatelé rádi
dìlávají, nýbrž jsem si pøál, aby vynikaly pouze a výhradnì svým
rozsahem a závažností zkoumaného pøedmìtu. Nerad bych také,
aby kdokoliv považoval za namyšlenost z mé strany, od èlovìka
z neurozeného a nevýznamného rodu 1 , že si troufám posuzovat
a vznášet soudy o záležitostech vladaøù. Nedìlám totiž nic jiného
než malíøi: aby poznali povahu hor a vrchù, zùstávají v údolí,
a vystupují na vrcholky, aby lépe pøehlédli krajinu v nížinì. Stejnì
tak mohou pochopit charakter národù jen ti, co sedí na knížecím
stolci, zatímco ten, kdo chce zkoumat údìl mocných, musí žít
mezi lidem.
11