Niccoló-Machiavelli---Vladař

klièkování, ale na druhé stranì si poèínat tak, aby nepovolaným
rádcùm zašla chu.
Mnozí se domnívají, že vladaø vdìèí za svùj úspìch dobrým
rádcùm. To je velký omyl. Kdo sám není moudrý, nedá na dobré
rady. Výjimka potvrzuje pravidlo, a to tehdy, odevzdá-li se do
rukou jediného mimoøádnì schopného muže. V tom pøípadì však
dlouho vládnout nebude a jeho vyvolenec ho zbaví trùnu.
Neschopný panovník nic nespraví ani tím, že se bude radit s jinými,
schopnìjšími, protože nebude vìdìt, jak s jejich názory naložit
a sladit je, neumí oddìlit zrno od plev a prohlédnout, kdy sledují
vlastní zájmy. Je tøeba brát lidi takové, jací jsou, a vìdìt, že jsou
dobøí jen tehdy, pøimìje-li je k tomu nutnost. Proto platí, že dobrá
rada nedìlá dobrého vládce, ale naopak že moudrý vládce je
prapøíèinou a pùvodcem dobrých rad.
83