Niccoló-Machiavelli---Vladař

KAPITOLA TØETÍ
O smíšených knížectvích
Naopak v novì dobytých knížectvích vždycky nastávají tìžkostí.
Zejména tehdy, není-li nový stát samostatný, je-li souèástí
vìtšího celku. Takové knížectví nazýváme smíšeným a jeho
promìna naráží pøirozenì na pøekážky, s nimiž se potýkají všechny
nové vlády. Lidé totiž rádi mìní vládu v domnìní, že si tím polepší,
a teprve zkušenost je pouèí, že si vlastnì pohoršili. Bouøe
a vzpoury jsou nevyhnutelným prùvodním jevem každé nové vlády
a vznikají z toho, že každý vládce za takové situace vždycky
poddaným ubližuje - jak samotným pobytem vojska v zemi, tak
jinými nesèetnými pøíkoøími, provázejícími vládu na novém území.
Postupnì se stanou jeho nepøáteli všichni ti, jimž ublížil pøi dobývání
zemì, ale i ti, kteøí mu pùvodnì pomáhali, pakliže jim nemùže
nabídnout v odmìnu to, co si od nìho slibovali. Nemùže však
proti nim tvrdì zakroèit, protože je jim zavázán a protože žádný
kníže, ani ten sebelépe vyzbrojený, se neobejde bez pøíznì alespoò
urèité èásti obyvatel na novém území.
Tak napøíklad francouzský král Ludvík XII. 8 z tìchto dùvodù
pozbyl Milán stejnì rychle, jako ho nabyl, a Lodovico na nìj staèil
jen vlastními silami. Obyvatelé, kteøí mu sami zprvu otevøeli brány
mìsta, se totiž ve svých nadìjích, jež do nìho vkládali, zklamali.
Vláda francouzského krále jejich pøedstavy nesplnila, a tak se jeho
tyranie stala pro nì neúnosnou.
Pøiznejme si však, že návrat k moci v odbojné zemi a její
podrobení bývá napodruhé lehèí, protože vládce využije pøíležitosti,
již mu vzpoura poskytla, a potrestá nejen její pøímé úèastníky,
ale drží pod dohledem i všechny nespolehlivé a pojistí si
nejslabší a nejohroženìjší oblasti. Staèilo-li na první vyhnání
15