Niccoló-Machiavelli---Vladař

KAPITOLA ÈTVRTÁ
O tom, proè se Dáreiova øíše 18 po smrti svého podmanitele
Alexandra Velikého nevzbouøila
Uvážíme-li všechny problémy spojené s udržením se v dobyté
zemi, nemùžeme se podivit, jak se mohlo podaøit po smrti Alexandra
Velikého, který zemøel krátce po dobytí Asie 19 , že se jeho
nástupci proti všemu oèekávání a prakticky bez jiných potíží, než
které si sami vlastní malicherností nadrobili, pøece jen v zemi
udrželi. Než odpovím na otázku, èím to bylo zpùsobeno, musím
pøipomenout, že existuje dvojí druh vlády: buï stojí v èele zemì
panovník sám a všichni jeho ministøi spravují krajinu z jeho milosti
a vùle, nebo vládne spolu s barony, kteøí si své postavení
zachovávají nikoli z milosti vládce, ale jako výsadu svého
starobylého rodu. Ti pak mají svá vlastní panství a vlastní poddané,
jimiž jsou respektováni jako svrchovaní páni a kteøí k nim lnou
vžitou pøíchylností. Tam, kde je vládce svrchovaným pánem, bývají
jeho zmocnìnci, ministøi a úøedníci naopak ve velké neoblibì.
V naší dobì slouží za pøíklady tìchto dvou typù vlád, jak už
bylo øeèeno, øíše turecká a francouzské království. Turecko je
øízeno jediným suverénním pánem, sultánem, a všichni ostatní jsou
jeho poddanými. Øíše je rozdìlena na sandžaky 20 , kterým stojí
v èele správcové, jež sultán sám urèuje a podle potøeby støídá.
Francouzský král je obklopen mnoha šlechtici ze starých rodù,
kteøí mají svá vlastní panství, poddané a øadu rozlièných výsad,
jež jim panovník nemùže libovolnì odejmout bez nebezpeèí. že
ohrozí svou øíši.
Porovnáním tìchto dvou státù lze zjistit, jak obtížné je dobýt
tureckou øíši, ovšem kdyby se to nìkomu pøece jen zdaøilo, velice
snadno si ji udrží. Z toho, co jsem už uvedl, je zcela jasné, že
pøíèiny obtížného dobývání této øíše nutno hledat ve faktu, že
22