Niccoló-Machiavelli---Vladař

KAPITOLA OSMÁ
O tìch, kdo dosáhli moci zloèinem
Je možné stát se knížetem ještì dalšími dvìma zpùsoby, jež
nemùžeme pøièíst ani štìstìnì, ani vlastním zásluhám. Nemohu
tyto možnosti pøejít, pøestože alespoò o jedné z nich by se dalo
obšírnìji hovoøit v kapitole, kde budu probírat republiky. Buï je
možné dostat se do èela státu zloèinem a neèestnými praktikami,
nebo z vùle spoluobèanù. K prvnímu zpùsobu znám dva pøíklady,
jeden starý a jeden novìjší, víc jich uvádìt nehodlám, protože jsou
nad jiné výmluvné.
Agathoklés 30 Sicilský byl èlovìk nízkého rodu a špatného
charakteru, a pøesto se stal vládcem v Syrákúsách. Byl synem
hrnèíøe a celý život prožil ve zloèinu. Nicménì podlý charakter se
u nìho pojil s takovou silou ducha i tìla, že to v armádì dotáhl až
k pretorské hodnosti v Syrákúsách. Jakmile dosáhl tohoto
postavení, umínil si, že se stane i vládcem, tøeba zloèinem a násilím,
neohlížeje se na závazky a pøísahy, kterými je èi bude vázán.
Domluvil se proto s Hamilkarem 31 z Kartága, který v té dobì
pobýval s vojskem na Sicílii, a jednoho rána nechal svolat senát
a lid Syrákús pod záminkou, že s nimi potøebuje projednat
záležitosti týkající se republiky. Na smluvené znamení pak byli
pobiti všichni senátoøi a s nimi i nejvìtší boháèi, a po jejich smrti
se už snadno a bez odporu ze strany lidu stal vládcem. Pøestože
ho Kartáginci dvakrát porazili a nakonec oblehli, ubránil nejen
své mìsto, ale dosáhl ještì mnohem víc: zanechal ve mìstì èást
posádky, s druhou pøistál v Africe, zahnal Kartágince do bran
Syrákús a pøinutil je, aby s ním uzavøeli mír, odstoupili Sicílii
a ponechali si jen panství v Africe.
Z úvahy o vlastnostech a èinech tohoto muže vyplývá, že bylo
37