Niccoló-Machiavelli---Vladař

øek. Na tom všem neobyèejnì záleží, nebo tyto znalosti mu
pøinášejí hned dvojí užitek. Podrobné poznání vlastní zemì mu
umožní lépe ji bránit. Kdo dobøe zná vlastní kraj, snáz se vyzná
i v cizím, kudy bude muset za války táhnout, protože vrchy, údolí,
roviny, øeky a moèály jsou si do znaèné míry všude podobné.
Vladaø, který nemá takové praktické znalosti, nikdy nemùže být
dobrým vojevùdcem, a naopak, má-li je, vždycky si ví rady: jak
na nepøítele, kde ubytovat vojsko, kam smìrovat jeho pochod,
jak øídit bitvu nebo obléhat pevnost.
Achájský vùdce Filopoimén 50 byl všemi veleben právì za to, že
ani v míru nemyslel na nic jiného než jak vést pøíští válku. Když se
s pøáteli procházel po kraji, èasto prý se zastavoval a vyptával se
jich: „Kdyby nepøítel ležel na tomto kopci a my se svým vojskem
tady, kdo z nás by byl ve výhodì? Jak nejlépe bychom bez porušení
šikù na nìj udeøili? A jak bychom si mìli poèínat v pøípadì ústupu?
A kdyby naopak protivník musel zaèít ustupovat, kudy ho nejlíp
pronásledovat?“ Tak si vyslechl jejich mínìní, øekl své názory
a zdùvodnil je, a díky tomuto neustálému procvièování taktiky se
nikdy nemohlo stát, že by ho jakákoli situace zastihla
nepøipraveného a bezradného.
Pokud jde o duševní prùpravu, má vladaø pøedevším studovat
dìjiny a životopisy proslulých mužù, zkoumat pøíèiny jejich
vítìzství a porážek, aby si umìl pro sebe vybrat pøíklady hodné
následování a aby vìdìl, èeho se vyvarovat. Tak si pøece poèínala
vìtšina slavných mužù v historii: umìli si vybrat pro sebe vzor.
Tak napøíklad Alexandr Veliký Achillea, Caesar Alexandra, Scipio
Kýra. Kdo zná Kýrùv životopis, jak jej sepsal Xenofón, najde
nejeden jeho rys v poèínání Scipia. Jeho spravedlnost, lidskost
a štìdrost bezpochyby pramenily právì z tohoto vzoru. A tak by
si mìl poèínat moudrý vládce: V míru nezahálet a sbírat poznatky,
aby umìl èelit jakékoliv situaci.
57