Untitled

16. MČ Benice
17. MČ Běchovice
18. MČ Březiněves
19. MČ Čakovice
20. MČ Dolní Chabry
21. MČ Dolní Měcholupy
22. MČ Dolní Počernice
23. MČ Dubeč
24. MČ Ďáblice
25. MČ Praha 20
26. MČ Praha 19
27. MČ Klánovice
28. MČ Koloděje
29. MČ Kolovraty
30. MČ Královice
31. MČ Křeslice
32. MČ Kunratice
33. MČ Praha 18
34. MČ Libuš
35. MČ Lipence
36. MČ Lochkov
37. MČ Lysolaje
38. MČ Nebušice
39. MČ Nedvězí
40. MČ Petrovice
41. MČ Přední Kopanina
42. MČ Praha 16
43. MČ Řeporyje
44. MČ Praha 17
45. MČ Satalice
46. MČ Slivenec
47. MČ Suchdol
48. MČ Šeberov
49. MČ Štěrboholy
50. MČ Troja
51. MČ Praha 22
52. MČ Praha 21
53. MČ Újezd u Průhonic
54. MČ Velká Chuchle
55. MČ Vinoř
56. MČ Zbraslav
57. MČ Zličín
Seznam veřejně prospěšných staveb je uveden ve
vyhlášce o závazné části ÚPn
13. STAV ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PŘÍPRAVY
V REGIONU
Při zpracování územního plánu bylo nutné pro znalost návaznosti
širších vztahů monitorovat rozvojové tendence navazujících obcí, jak
jsou obsaženy v jejich územně plánovacích dokumentacích. V období
1995 - 1996 byla zpracována a v řadě případů též schválena (zejména v
okrese Praha-západ) řada územních plánu v podstatě bez jakékoliv
koordinace z polohy regionálního pohledu na rozvoj území. Tento vývoj
pokračoval i v roce 1997 a lze předpokládat, že v době, kdy bude
dokončen ÚPn Prahy, budou zřejmě již schváleny ÚPn všech obcí
v okrese Praha-západ sousedících s Prahou a schváleny i některé ÚPn
obcí v okrese Praha-východ, resp. tyto ÚPn budou dovedeny do fáze
návrhu (event. konceptu). Územní plán hl. m. Prahy nemůže tento trend
ovlivnit, domníváme se však, že sumarizace navrhovaných rozvojových
kapacit může zpětně posloužit i představitelům obcí v příměstském
regionu jako informace o dění v jejich okolí, zejména z hlediska
konkurence rozvojových záměrů.
Součástí vlastní analýzy je i rámcová představa zpracovatelů
územního plánu na možné redukce rozvojových aktivit. V žádném
případě se však nejedná (a ani jednat nemůže) o část územního plánu,
která by byla předmětem schvalování. Může však sloužit jako podklad
pro formulaci zadání vyšší dokumentace s upozorněním na nadoptimální
rozvoj hlavních funkcí, tj. bydlení a ekonomických aktivit jak z hledisek
potřeby Prahy a vlastního příměstského území, tak na disproporce tohoto
rozvoje se stavem a předpokládaným rozvojem infrastruktury,
především dopravní. Nezanedbatelným problémem je i velký rozvoj
dnes zcela malých sídel (bez základního občanského vybavení) i
proponovaný rozvoj sídel v území s podprůměrným obytným a
krajinným potenciálem. I v konceptu ÚPn hl. m. Prahy byl uvažovaný
rozvoj nadsazen, na rozdíl od příměstského území však byl v návrhu
korigován na základě přijatých kritérií.
Zřejmě i nadále bude docházet ke konkurenci rozvojových
nabídek jednotlivých obcí v příměstském území mezi sebou i ke
konkurenci obcí v příměstském území s okrajovými sídly (městskými
částmi), které jsou dnes administrativní součástí hl. m. Prahy. Přestože
koordinace územního vývoje na hranicích Prahy nebude jednoduchou
záležitostí, cílem by měla být budoucí spolupráce, a to i v situaci, kdy
pro to nejsou vytvořeny vhodné legislativní předpoklady.
Tato sumarizace pochopitelně nemohla analyzovat motivy
extrémního rozvoje některých sídel, i když je lze ve většině případů
vytušit, ani ekonomické a další předpoklady následné realizace
předpokládaných záměrů.
Mimo shromážděné, dostupné ÚPD a komentování rozvojových
záměrů z regionálního pohledu (vč. znalosti rozvojových předpokladů
sousedních území v rámci Prahy) byla provedena zajímavá analýza
dosavadního skutečného rozvoje jednotlivých sídel.
Tato analýza potvrdila (až na výjimky) několik tezí:
- dynamika rozvoje kontaktního území je výrazně větší než na
obvodových územích Prahy i Prahy jako celku,
- dynamika skutečného rozvoje území v příměstských územích
potvrzuje výraznou diferenciaci obcí a jejich seskupení v tomto
území,
- velmi často skutečný zájem investorů nekoresponduje
s proponovaným rozvojem, promítnutým a schváleným v ÚPn,
- až na výjimky dochází k rozvoji v sídlech, resp. částech
příměstského území, kde k tomuto rozvoji docházelo i v dřívějším
období, zejména v období prosperity mezi válkami.
Velká část územních plánů není koordinována s územními plány
sousedních obcí, nezabývá se možnými důsledky velkého rozvoje svého
území na dopravní sítě i na únosnost krajinného prostředí.
Ve sledovaném území, až na výjimky (Říčany, Hostivice, aj.),
nejsou větší města se strukturovanou ekonomickou základnou a se
stávající či předpokládanou sociální infrastrukturou, schopnou saturovat
potřeby nových obyvatel či ekonomických aktivit. Proponovaný rozvoj
u naprosté většiny sídel nevyplývá z vlastních potřeb či možností, ale
(a to je daleko významnější) ani z ověřovaného zájmu o bydlení či
podnikání v konkrétním území (sídle). To, že u naprosté většiny
rozvojových záměrů sídel dosud nedošlo ani k částečnému naplnění
(během dosavadních 5 - 7 let) svědčí o tom, že rozvojové strategie obcí
nebyly zodpovědně formulovány. U některých územních plánů lze
vysledovat i nedostatečnou profesionální úroveň zpracování, neboť
rozvojové koncepce popírají komplexnost přístupu, která by měla být
urbanismu vlastní.
Zpracovaná ÚPD má velice rozdílnou úroveň, a to jak v pojetí
struktury ÚPn (členění a charakteristika funkčních ploch, regulativy aj.),
tak i z hlediska etapizace a kvantifikace. Pro zjednodušení byly v této
analýze sledovány dvě oblasti - tj. komerční plochy (vč. ploch skladů,
služeb a výroby - většinou nerušící) a plochy bydlení (u ploch pro
bydlení byl vzhledem k naprosté převaze ploch pro výstavbu RD použit
orientační ukazatel 10 bytů na 1 ha celkové plochy nového obytného
území, uváděny jsou však i převzaté údaje z ÚPn).
Jako součást tohoto materiálu byly zpracovány demografické
rozbory kontaktního území.
13.1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ
Kontaktní území zahrnuje 70 obcí, z toho 26 z okresu Prahavýchod
a 44 z okresu Praha-západ.
Územní plán sídelního útvaru 110
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
hlavního města Prahy 1999