Untitled

3.4. BYDLENÍ
3.4.1. Bydlení - současný stav
Bydlení v Praze zaujímá svým rozsahem největší část kompaktně
zastavěného území. V hranicích Prahy tvoří největší podíl ploch po
zemědělské půdě a zeleni.
Rozvoj bydlení v Praze probíhal postupně, tak jak rostlo město. K
historickému jádru se připojila města vzniklá za původními hradbami,
později předměstské obce a nakonec desítky dřívějších venkovských
obcí širokého zázemí Prahy. Již koncem 19. století vyrostly velké bloky
bytových domů v Karlíně, na Vinohradech, Žižkově, Holešovicích a na
Smíchově. V meziválečném období k nim přibyly čtvrti kvalitních
činžovních domů v Dejvicích, Bubenči, Letné a na Vinohradech, vilové
čtvrti Baba, Barrandov a obytné celky rodinných domů. Na Hanspaulce,
Ořechovce, Střešovicích a na Spořilově vznikla první zahradní města.
Od 50.let pak vznikají panelová sídliště. Bytová výstavba se přesouvá
stále více na okraj Prahy a centrální části města se postupně vylidňují,
počty domů i bytů v nich se trvale snižují. V letech 1991 až 1996 ubylo
dle statistických údajů v Praze 1 - 4637 obyvatel, v Praze 2 - 6248
obyvatel, v Praze 3 - 4339 obyvatel, v Praze 6 - 4600 obyvatel, v Praze 7
- 3000 obyvatel, v Praze 8 - 4545 obyvatel, v Praze 10 - 7500 obyvatel.
Naopak nejdynamičtěji se rozvíjející městskou částí byla v letech 1991 -
1996 Praha 13 (s nárůstem 14000 obyv. a 4800 bytů) a Praha 14 - nárůst
10000 obyv. a 3300 bytů, převážně ještě v sídlištní zástavbě.
Z údajů SLDB 1991 vyplývá, že necelá desetina pražského
domovního fondu pochází z minulého století, 42 % domů z období
meziválečné výstavby a na poválečnou výstavbu připadá více než 38 %
trvale obydlených domů. Výšková hladina obytných domů je nejčastěji
nízko a středně podlažní: 4 - 5 podlažní objekty (39 %), 6 a více
podlažní (38 %). V době sčítání 1991 bylo na území hl. m. Prahy 7 980
panelových bytových domů (27 % bytových domů). Z poválečné
výstavby to představuje 60 % domů.
V roce 1991 bylo v Praze téměř 79 tisíc trvale obydlených domů a
jejich desetiletý přírůstek byl skoro stejný jako v období 1970 - 1980.
Bylo jich v Praze postaveno 6 948, z toho 3 127 rodinných domů (59,9
%). Úbytek za desetileté období byl 3 800 trvale obydlených domů.
Rozsáhlá bytová výstavba na sídlištích, s některými klady
a mnoha zápory, znamenala jistý posun k příznivějšímu vývoji úrovně
bydlení zejména ve vybavení bytů a částečně v jejich velikosti, ale
znamenala i vytvoření monofunkčních obytných celků s minimem
nabídky pracovních příležitostí, rekreace a obchodní vybavenosti, bez
estetických hodnot. Zejména novější sídliště např. Černý Most, Jižní
Město znamenaly neúměrné zvětšení hustoty zástavby, uniformitu
a monotónnost prostředí. Z údajů sčítání 1991 vyplývá, že v panelových
domech bylo téměř 186 tisíc bytů, což je 43 % všech bytů v Praze a 76
% bytů postavených ve městě po válce. Bydlelo v nich 40 % obyvatel
Prahy. V Praze se postavily přibližně 3 desítky sídlišť od malých až po
statisícová města (Severní Město, Jižní Město). Dnes se ještě dostavují
sídliště Černý Most II., Barrandov a část Jihozápadního Města (Velká
Ohrada, Nové Butovice), již však ve vyšší architektonické kvalitě.
V letech 1981 - 1991 se výstavba soustředila převážně do obvodů Prahy
5 a Prahy 4 a téměř celá se realizovala v bytových domech. Podíl bytů
v nich vzrostl na 87 %. V letech 1981 - 1991 se v Praze obměnilo téměř
112 tisíc bytů (79 tis. výstavbou, 32 tis. úbytkem a 23 tis. rekonstrukcí
bytů převážně v rodinných domech). To se projevilo ve zlepšení
struktury bytů z hlediska jejich stáří, velikosti a úrovně vybavení.
V důsledku charakteru poválečné výstavby Praze stále chybí
pestrost a široká druhovost obytných staveb. Panelová sídliště byla
produktem své doby, která nebrala v úvahu individuální potřeby a zájmy
obyvatel.
Podíl bytů v domech postavených před 1. světovou válkou se
snížil na necelou pětinu, bytový fond z let 1920 - 1945 představuje jen
29 % a na poválečnou výstavbu připadá přes 53 % bytů. I přes zlepšení
velikostního složení bytového fondu měla v roce 1991 ještě 1/3 bytů
méně než 30 m 2 obytné plochy. Bytů nad 50 m 2 obytné plochy bylo jen
21 % (z toho 1/3 v rodinných domech). V Praze chybí velké byty.
Velkých bytů s 5 a více pokoji v bytových domech bylo pouze 0,4 %.
V nové bytové výstavbě se zvýšila obytná plocha ze 44,8 m 2 /1 byt
v r. 1991 na 63,7 m 2 /1 byt v r. 1996.
Domovní a bytový fond v Praze je kvalitativně i kvantitativně
dlouhodobě deficitní. V porovnání s vyspělými státy západní Evropy má
Praha méně bytů na 1000 obyvatel, menší plošný standard, menší podíl
bytů v rodinných domech, celkovou nižší úroveň jejich vybavenosti
a horší stavební stav bytových objektů i technickou vybavenost.
V r. 1991 bylo v Praze 47 257 rodinných domů, což
představovalo 59,8 % všech domů v Praze. V rodinných domech bylo
58 836 bytů, to je 11,9 % bytového fondu. Relativní zvýšení tohoto
počtu způsobilo hlavně připojení malých obcí v r. 1974. Z celkového
počtu rodinných domů bylo v období do r. 1920 postaveno 14 %,
v meziválečném období 52 %, od r. 1945 do r. 1991 34 %. Od r. 1992 do
r. 1996 se postavilo celkem 20 368 bytů, z toho 10 % v rodinných
domech. Zahájeno bylo v letech 1992 - 1996 celkem 8 606 bytů, z toho
40 % v rodinných domech. V současnosti je dokončeno nebo se staví
několik souborů izolovaných i skupinových rodinných domů v Písnici,
Hrnčířích, Uhříněvsi, Dolních Měcholupech, Vinoři, Újezdu n/Lesy,
Kolodějích, Dolních Chabrech, Březiněvsi, v Kyjích - Hutích, Řepích -
Fialce, Řeporyjích, Radotíně - Višňovce a Nebušicích. U zahajované
výstavby bytů v obytných domech se stále víc začíná uplatňovat privátní
výstavba. Zvyšuje se i jejich architektonická a urbanistická pestrost
(např. lokality "Flora" v Kunraticích, Černý Most - východ, Stodůlky
"U jezera", Velká Ohrada, "Hvězda" na Petřinách, "Na Slovance" -
Praha 8, "Poštovka" - Praha 5, "U Kříže" - Jinonice, Žižkov -
"Parukářka" atd). Zahajuje se výstavba obytného celku "Velká Skála" v
Troji, "Vinice" na Praze 10, "Kaskády" na Barrandově, atd.
V současné době, po značném poklesu bytové výstavby počátkem 90.
let, nastává jen pozvolný vzestup zahajované výstavby bytů. Svědčí o
tom, že ve změněných společensko-hospodářských podmínkách
přechodu na tržní hospodářství nebyly dosud nalezeny vhodné nástroje
pro oživení bytové výstavby, přestože potřeba nových bytů trvá.
Zahájená výstavba bytů podle forem výstavby
Rok Komunál. Družstevní Individuál. Ostatní CELKEM
1989 2 587 2 924 444 123 6 078
1990 633 2 885 703 449 4 670
1991 96 1 322 274 82 1 784
1992 900 115 215 - 1 230
1993 97 152 894 - 1 143
1994 72 291 1 140 96 1 599
Rok Bytové domy Rod.
domy
Obecní Družst. Ostatní
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy
21
hlavního města Prahy 1999
Nástav
by
CELKEM
1995 481 45 322 352 276 1 476
1996 736 96 1 117 826 679 3 454
1997 924 120 2 836 944 918 5 742
Pramen: ČSÚ
Dokončené byty podle forem výstavby
Rok Komunální Družstevní Individál. Ostatní CELKE
1989 3 841 2 605 368 567 7 381
1990 1 804 2 275 293 1 098 5 470
1991 2 311 3 086 372 1 432 7 201
1992 1 215 3 013 252 1 262 5 742
1993 1 137 3 504 463 970 6 074
1994 763 3 035 513 439 4 750
Rok
Obecní
Bytové domy
Družst. Ostatní
Rod.
domy
Nástavby CELKEM
1995
1996
1997
Pramen: ČSÚ
782
633
258
455
133
8
106
375
487
417
581
639
108
190
441
1 868
1 912
1 833