Untitled

3.8. VÝROBA A SKLADY
3.8.1. Výroba a sklady - současný stav
Rezignací na centrální řízení ekonomiky došlo v hlavním městě
ke ztrátě preferencí pro průmyslovou výrobu. Průmyslové podniky se
vyrovnávají s důsledky privatizace, ztrátou východních trhů, zastaralostí
a neefektivností technologií. Jen pomalu, se zpožděním za souvisejícím
vývojem ostatních odvětví, nacházejí svou novou pozici. Řada
tradičních průmyslových ploch ztrácí původní funkci a ta je nahrazována
využitím pro činnosti obslužné sféry - pro obchodní, kancelářské funkce
a aktivity služeb.
Centrálně řízené podniky měly dostatečné plošné rezervy pro
plánovaný rozvoj, které nemohou dnes samy využít. Jejich prodejem
nebo pronájmem získávají finanční prostředky pro konverzi,
modernizaci nebo bohužel prostou likvidaci výroby.
Průzkumem současného stavu bylo zjištěno, že téměř žádný
průmyslový podnik nepožaduje nové plochy pro svůj rozvoj. Naopak
obecná tendence směřuje k intenzívnějšímu využívání ploch existujících.
Velké průmyslové podniky hledají cesty k transformaci původních
výrobních ploch pro jiné účely.
Vzhledem k rozložení obyvatelstva na území Prahy je rozmístění
výrobních ploch, významných zdrojů pracovních příležitostí,
nerovnoměrné. Řada podniků dosud zatěžuje centrum města, zatímco
území s velkým potenciálem pracovních sil má těchto zdrojů nedostatek.
3.8.2. Výroba a sklady - návrh
Územní plán je zpracován v období neukončené privatizace,
transformace a nevyjasněných majetkoprávních vztahů v některých
územích, tradičně využívaných pro průmysl. Vývoj ve výrobní sféře je
úzce vázán na celorepublikovou koncepci a její naplňování.
Po analýze výchozího stavu ÚPn preferuje dostatečnou nabídku
ploch pro výrobní činnosti rozmístěných tak, aby se zlepšily vazby mezi
bydlištěm a pracovištěm. Tím se sníží dopravní zatížení komunikačního
systému i systému městské hromadné dopravy způsobené dojížďkou za
prací. Žádoucí je i zkrácení přepravních vztahů mezi zdroji surovin,
zpracováním a místem spotřeby (příkladem může být skladování
zemědělských produktů, jejich další zpracování a prodej). Tato nabídka
pokrývá rovněž potřebu nových pracovních příležitostí.
Na plochách průmyslové výroby, skladů v územích nerušící
výroby a služeb a na části ostatních zvláštních území je nabízeno celkem
728 ha ploch pro rozvoj výrobních, podnikatelských a živnostenských
aktivit se snahou podpořit střední a drobné podnikání, které je hlavním
dynamickým prvkem ekonomiky.
Posilování obslužné sféry na úkor výroby zvyšuje podíl zdrojů
pracovních míst i ve smíšených územích.
Nově navrhované plochy jsou situovány do míst s velkou
kapacitou potenciální pracovní síly. Jedná se o sídliště a zástavbu podél
hlavních městských komunikačních tahů, zejména podél silničního
okruhu tak, aby jejich umístění nezhoršilo životní prostředí obyvatel
a nezhoršilo podmínky existence přírodních prvků v jejich blízkosti.
Nabídka těchto ploch je na pravém břehu Vltavy výrazně vyšší než na
levém. To je dáno místními podmínkami, původním založením a kva-
litou infrastruktury.
Největší nabídka rozvojových ploch pro výrobu a skladování je
(vedle intenzifikace již existujících průmyslových území) v severním
a severovýchodním sektoru města v Dolních Chabrech, Letňanech
a Horních Počernicích. Nabídka jejich pracovních příležitostí bude
sloužit obyvatelům Severního Města a přílivu pracovníků z regionu,
který je ze severovýchodu tradičně nejsilnější.
Další významné plochy jsou navrženy v jižním sektoru. Jsou to
komerčně-industriální zóna Jižního Města a rozšíření a intenzifikace
průmyslového areálu Kunratic.
Ke zmírnění deficitu pracovních míst v západní části města jsou
určeny plochy při expresním okruhu u výstupní barrandovské
komunikace, při jihozápadním okraji dostavby Západního Města a v ob-
lasti Zličína a Stodůlek.
Ve vzdálenějším časovém horizontu je uvažováno s větší částí
plochy jižně od ruzyňského letiště s předpokládaným využitím pro
komerčně-administrativní a skladové účely.
Navrhované plochy umožní uvolnit centrum města od
některých výrobních a skladovacích činností, které neúměrně zatěžují
komunikační síť, obtěžují obyvatele a jejich dopad na území je v
rozporu se snahou o stabilizaci vnitřního města jako centra kultury,
vzdělanosti, turistiky a bydlení.
Přehled hlavních výrobních ploch a jejich rozlohy v ha:
Stávající Navrhované
Dolní Chabry 6,72 24
Letňany - Čakovice - Kbely 169,7 114
Horní Počernice 137,28 139
Malešice
Štěrboholy
- Hostivař - 320,36 142
Uhříněves 83,09 55
Jižní Město 24,81 57
Kunratice 71,67 37
Stodůlky - Zličín 71,23 58
Západní Město - Řeporyje 65,01 48
P 6 - Ruzyně, Jiviny 40,28 50
Plochy pro výrobu jsou znázorněny v grafické části dokumentace ve
výkresu č. 28.
3.9. PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI
3.9.1. Pracovní příležitosti - současný stav
V Praze je vysoká koncentrace pracovních příležitostí. Jejich
nabídka je ovlivněna podstatným rozšířením soukromého podnikání,
dílčími změnami ve struktuře výroby a mezi odvětvovými přesuny
pracovníků.
V roce 1991 byl na území Prahy celkový počet pracovních
příležitostí odhadován na 770 tisíc osob. Současný stav nelze přesně
stanovit, protože Český statistický úřad již nebilancuje pracovní síly.
Odhaduje se, že v roce 1997 bylo v Praze celkem k dispozici 770 -
780 tisíc pracovních míst, v tom:
625 tisíc zaměstnaných trvale bydlících obyvatel Prahy. Počet
zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu a tzv. druhém
zaměstnání je započten z 50 % (výběrové šetření pracovních sil ČSÚ
- 1997)
80 tisíc saldo dojížďky za prací (výběrové šetření pracovních
sil ČSÚ - 1997)
10 tisíc volných míst nabízených prostřednictvím úřadů práce
10 - 15 tisíc volných míst nabízených jiným způsobem
45 - 50 tisíc cizinců (odhad - propočet vychází z údajů policie
ČR a úřadů práce)
Z výběrového šetření pracovních sil vyplývá, že zaměstnanci
tvoří nadále rozhodující část pracujících (82,3 %), podnikatelé bez
zaměstnanců tvoří 12,0 %, podnikatelé se zaměstnanci 4,7 % a ostat-
ní 1 %.
Podíl pracovníků v jednotlivých hospodářských sférách byl
v minulosti dlouhodobě stabilní a oproti rozvrstvení pracovníků
v západoevropských velkoměstech byl především velký deficit ve sféře
terciární. Po roce 1990 dochází k výraznému posilování obslužné sféry
na úkor sféry výrobní - primární sféra 1 % pracovníků, sekundární 27 %
a terciér 72 %. Uvedené podíly jsou již srovnatelné se situací ve
vyspělých státech.
Praha zatím nemá problémy s nezaměstnaností, protože nabídka
pracovních příležitostí je natolik vysoká a rozmanitá, že se míra
nezaměstnanosti drží trvale na nejnižší úrovni v ČR. Problémem je
umísťování občanů se změněnou pracovní schopností. Tento problém
však není řešitelný územním plánem.
Rozmístění pracovních příležitostí není v rovnováze
s rozmístěním bytového fondu, což klade vysoké nároky na dopravu do
zaměstnání. V centru Prahy (Praha 1 a Praha 2) pracuje na 220 tisíc
osob, vysoká koncentrace pracovních míst je na východě Prahy -
v hostivařsko-malešické průmyslové oblasti, ve vysočanské oblasti,
v Běchovicích, na severu v Horních Počernicích a v oblasti Čakovic,
Letňan, Kbel a Satalic. Na jihu jsou pracovní příležitosti soustředěny
především v Praze 12, na levém břehu Vltavy je největší koncentrace
v oblasti Smíchova mezi lihovarem, smíchovským nádražím a Plzeňskou
Územní plán sídelního útvaru 34
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
hlavního města Prahy 1999