Untitled

Prognózovaná průměrná potřeba území zásobovaného zdroji
vodárenské soustavy Střední Čechy je kryta zdroji soustavy s
rezervou cca 30 % za předpokladu, že bude dosažen sledovaný
demografický rozvoj, specifické potřeby vody a sníženy ztráty vody.
Skladba očekávaného vývoje spotřeby vody:
rok 1994 rok 2000 rok 2010
specifická potřeba
274 257 265
voda fakturovaná celke
celkem l/obyv.den
specifická potřeba
477 437 422
voda vyrobená l/obyv.den
jednotkové úniky
vody nefakturované
m 3 17 711 15 785 13 742
/km.rok
V období po roce 1994 pokračoval pokles spotřeby vody. Pro
porovnání výsledků bilance potřeb zpracovaných Výzkumným ústavem
vodohospodářským ve studii využití úpravny vody v Podolí se
současným vývojem spotřeby bylo použito stejné metodiky Ministerstva
zemědělství ČR jako ve studii. Specifická potřeba vody vyrobené
k realizaci byla stanovena rovněž trendovou metodou. Při
demografickém vývoji předpokládaném územním plánem lze očekávat,
že průměrná potřeba v návrhovém období nepřekročí 6082 l.s -1 ,
maximální potřeba nepřekročí 7298 l.s -1 . Ministerstvo zemědělství ČR
pořídilo bilanci potřeb vodárenské soustavy Střední Čechy, kterou
zpracoval koncem roku 1997 Výzkumný ústav vodohospodářský bez
možnosti porovnání s případným rozvojem tohoto území (ÚPn VÚC
pražského regionu) a bez souvislosti s dokončeným ÚPn hl.m. Prahy.
Tato bilance uvádí následující potřeby vody pro hl.m. Prahu :
Potřeba rok 1996 rok 2000 rok 2010
průměrná 6291 l.s -1
5762 l.s -1 5628 l. -1
maximální 6915 l.s -1 6754 l.s -1
Rozdílnost obou úvah je způsobena největší měrou různými
demografickými předpoklady. Vývoj spotřeby bude kromě skutečného
demografického vývoje ovlivňován cenou vody, tempem růstu nebo
poklesu průmyslové výroby, dosaženými výsledky ve snižování ztrát
vody závislými na objemu prostředků vkládaných do této činnosti.
V každém případě se zvyšují výkonové rezervy zdrojů.
Pokles spotřeby umožnil výrazné snížení výroby vody
v úpravně vody v Podolí a je pravděpodobné, že ovlivní i rozhod-
nutí o časovém postupu realizace opatření na zlepšení kvality vody
tohoto zdroje a jejich rozsah. Tato problematika není bohužel zatím
uzavřena a předpokládá se, že ji bude řešit generel zásobování
vodou. V územním plánu jsou proto vytvořeny územní předpoklady
pro umožnění posunu odběru vody nad soutok Vltavy s Berounkou i
územní rezerva pro případné přemístění úpravny vody v Podolí do
lokality Šabatka ve výhledu. Technologická opatření na zlepšení
kvality upravené vody mohou být řešena v současném areálu
vodárny.
Kromě zdrojů celoměstského zásobování vodou jsou na území
městské části Zličín dva místní zdroje pro hromadné zásobování pitnou
vodou. Jeden z nich zásobuje průmyslovou zónu, druhý část
obyvatelstva. Pro tyto zdroje jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany.
Uspořádání nadřazeného systému zásobování vodou hl. m. Prahy
je v návaznosti na rozvoj města navrhovaný územním plánem
charakterizováno těmito zásadami:
Zásobování vodou orientovat na celoměstský systém zásobování
pitnou vodou, který je součástí systému zásobování vodou Střední
Čechy, a průmyslový vodovod zásobující průmyslové oblasti ve
východní a severní části města průmyslovou vodou.
Zásobování pitnou vodou budou zajišťovat zdroje Želivka,
Káraný, Podolí, jejichž výkon pokrývá potřeby rozvoje navrhované
územním plánem s rezervami, pro případné přemístění úpravny vody
v Podolí ve výhledu je třeba vymezit územní rezervu v lokalitě Šabatka
nad soutokem Vltavy s Berounkou.
Současné vodojemy nadřazeného systému je nutné doplnit
potřebnými akumulačními objemy pro rozvoj města navrhovaný
územním plánem při účelném využívání současných kapacit.
Je třeba vytvořit podmínky pro spolupráci jednotlivých zdrojů
propojením systémů a počítat s nezbytnou obnovou prvků nadřazeného
systému.
Dosud málo využívaný systém průmyslového vodovodu lze
považovat za stabilizovaný.
V nadřazeném systému dopravy vody se v návaznosti na
rozvoj města navrhují nové vodojemy, nové propojovací řady
umožňující spolupráci zdrojů, obnova stávajících dožívajících řadů i
rušení nefunkčních.
Pro zajištění zásobování a zlepšení tlakových poměrů v oblasti
vodojemu Karlov se navrhuje výstavba nové akumulační kapacity
v prostoru vodojemu Vinohrady Korunní náhradou za dožívající
vodojem Karlov o objemu minimálně 30.000 m 3 . Vzhledem k výškové
poloze vodojemu Vinohrady Korunní je pro zapojení do zásobovacího
systému nezbytná redukce tlaku. Pro vyhodnocení možností redukce
tlaku byla zpracována studie, která prokázala možnost redukce pomocí
redukčních ventilů v prostoru současného vodojemu Karlov. Územní
plán vymezuje do zpracování projektu tohoto řešení územní rezervu pro
přerušovací komoru v prostoru dětského hřiště mezi ulicemi U vodárny,
Kladskou a Korunní. V souvislosti s tímto řešením se pro zajištění
funkčnosti systému navrhuje rekonstrukce přivaděče z úpravny vody
v Podolí do vodojemu Vinohrady z roku 1882 se zvětšením profilu.
Navrhuje se rovněž rekonstrukce přivaděče z vodojemu Flora do
vodojemu Vinohrady z roku 1908 se zvětšením profilu a řadu vodojem
Vinohrady do vodojemu Karlov se zrušením řadu z roku 1884 a v části
trasy s využitím řadu z roku 1964. Současně se navrhují rekonstrukce
zásobovacích řadů v ulici Sokolovské z roku 1911 se zvětšením profilu,
ulici Ječné z roku 1884 a z vodojemu Karlov na Albertov z roku 1900 se
zvětšením profilu. Pro zajištění rozvoje v oblasti Lipenců se navrhují
vodojemy Baně II. a Lipence o celkovém objemu 5000 m 3 s propo-
jovacími řady.
Pro zajištění rozvoje v oblasti Smíchova se navrhuje přivaděč
z vodojemu Malvazinky do zásobovací sítě Smíchova s přerušovacím
vodojemem v prostoru Nikolajky.
Pro zajištění rozvoje východní části města ve výhledu se
navrhuje nový vodojem Chvaly o obsahu 30000 m 3 s propojením na
I. a II. káranský řad, III. káranský řad a přivaděč z vodojemu Kozinec do
východní části města.
Pro zajištění rozvoje jihovýchodní části města ve výhledu se
navrhuje nový přivaděč z vodojemu Jesenice II. vedený přes městské
části Šeberov, Újezd, Křeslice, Pitkovice, Benice a připojený na
vodovodní přivaděč vodojem Kozinec - Říčany. Z tohoto řadu je vedena
odbočka do Uhříněvsi. Toto propojení kromě zajištění rozvoje v jiho-
východní části města zlepší podmínky zásobování vodou v pásmu
vodojemu Kozinec a zásobování Říčan. Pro krytí výhledových potřeb
v zásobovací oblasti vodojemu Vypich se vymezuje územní rezerva pro
jeho rozšíření. Rovněž se vymezuje územní rezerva pro případné
rozšíření vodojemu Kopanina vzhledem k jeho významné výškové
poloze a funkci v nadřazeném systému zásobování vodou. Ve východní
části města se navrhuje propojení vodovodního řadu Horní Počernice -
Běchovice s káranskými řady. Rozšíření jednokomorového vodojemu
Horní Počernice přichází v úvahu a v případě, že ve výhledu bude
realizován vodojem Chvaly. Výhledová řešení budou upřesněna
z hlediska potřebných kapacit novým generelem zásobování vodou.
Pro další spolupráci zdrojů vody se navrhuje připojení vodojemu
Hrdlořezy na systém zásobování ze zdroje Želivka a zdvojení připojení
vodojemu Novodvorská na želivský systém, který umožňuje přivést
vodu želivského systému do vodojemu Zelená Liška v úseku Zálesí -
vodojem Novodvorská.
V souvislosti s dalším využíváním zdroje Podolí se v návrhovém
období územního plánu stane aktuální potřeba rekonstrukce a částečná
výměna současných řadů podolského systému Úpravna vody v Podolí -
vodojem Flora DN 1200 z roku 1958 v délce cca 5 km, Podolí -vodojem
Zelená Liška DN 1200 z roku 1961 v délce cca 6,3 km, Podolí -
vodojem Bruska DN 700 - 800 z roku 1912 - 1933 v délce cca 1,4 km s
odbočkou do vodojemu Laurová DN 600 v délce cca 1,4 km. V
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy
63
hlavního města Prahy 1999