Untitled

9. KOMENTÁŘ KE SPLNĚNÍ
SOUBORNÉHO STANOVISKA
Souborné stanovisko (SSt), které bylo schváleno
Zastupitelstvem HMP 31. října 1996, bylo závazným podkladem pro
zpracování územního plánu hl. m. Prahy. Vzhledem k tomu, že koncept
územního plánu prošel náročným projednáním, ze kterého vzešly jasné
požadavky na dopracování návrhu, je SSt daleko konkrétnějším
materiálem než byly Územní a hospodářské zásady, sloužící jako
podklad ke zpracování návrhu územního plánu.
Navrhované řešení plně respektuje zásady urbanistické koncepce
obsažené v SSt. V některých případech však dochází k odchylkám, které
jsou dále popsány a zdůvodněny.
Základní členění města bylo zachováno. Došlo však ke změně
terminologie. V SSt se požadovalo členění na "centrum města,
kompaktní město a příměstskou krajinu". Vzhledem k tomu, že termín
"příměstská krajina" evokoval v mnohých případech spíše území za
hranicemi hl. m. Prahy, byl tento termín nahrazen pojmem "vnější
pásmo". Výsledné členění města v návrhu tedy je "centrum města,
kompaktní město a vnější pásmo".
Pro vedení vysokorychlostních tratí (VRT) na území hlavního
města Prahy byly v SSt definovány následující vstupy. Norimberský
koridor přes Beroun do žst. Praha-Smíchov, berlínský koridor se
zapojením do žst. Praha-Vysočany, variantně žst. Praha- Holešovice
a vídeňský koridor do žst. Běchovice z jihu do východního zhlaví (jedná
se tedy o tři koridory, s variantním řešením v jednom z nich).
Po schválení souborného stanoviska zadalo Ministerstvo dopravy
a spojů (MDS ČR) ve spolupráci s Útvarem rozvoje hl. m. Prahy další
ověřovací studie variant vedení berlínské a vídeňské větve VRT.
Z těchto prací vyplynuly vždy dvě varianty, které byly MDS ČR
akceptovány (berlínská větev - zapojení do žst. Vysočany, nebo žst.
Bubeneč, vídeňská větev - zapojení do žst. Běchovice do východního
zhlaví z jihu, nebo ze severu). Ministerstvo životního prostředí (MŽP
ČR) však požadovalo všechny varianty (včetně norimberské větve
vedené Poberouním) posoudit z hlediska dopadů na životní prostředí.
Tento krok, který přísluší Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR ČR)
(jako pořizovateli vyšší územně plánovací dokumentace) však nebyl
dosud uskutečněn.
Po vyhodnocení ověřovacích studií jsou z urbanistických hledisek
pro hl. m. Prahu nejpřijatelnější varianty zaústění norimberské větve do
žst. Praha-Smíchov (tunelovou variantou), berlínské větve do žst. Praha-
Vysočany a Vídeňské větve do žst. Běchovice do východního zhlaví ze
severu. Toto řešení je zapracováno do územního plánu (jedná se tedy o
tři koridory bez variantních řešení).
Vzhledem k tomu, že se jedná o výhledové investice po roce
2010, jsou tyto trasy zařazeny do směrné části územního plánu. Po
vyhodnocení jejich dopadů z hlediska životního prostředí (v rámci
územního plánu velkého územního celku pražského regionu) se
rozhodne o definitivním řešení. Pokud bude vybrána některá z neza-
hrnutých variant, bude projednána změna územního plánu Prahy
(nezahnuté trasy jsou v návrhu vedeny zelenými plochami, nebo je
výstavba, uvažovaná na kontaktních pozemcích, směřována do
výhledového období po roce 2010).
Pro vymezení veřejně prospěšných staveb bylo v SSt požadováno
jejich členění podle umístění v katastrálních územích. Pro zjednodušení
užívání byl zvolen způsob členění veřejně prospěšných staveb podle
umístění v městských částech.
Samostatná doložka civilní obrany byla v SSt požadována v tex-
tové i grafické části. Vzhledem k měřítku územního plánu Odbor obrany
MHMP, který je orgánem státní správy jemuž daná problematika
přísluší, grafickou část nepožaduje.
B) NÁVRH ÚPn
1. ŠIRŠÍ VZTAHY - NADŘAZENÉ SYSTÉMY
V širším i mezinárodním kontextu Praha plnila a bude i nadále plnit
funkci významného administrativního a kulturního centra.
V souvislosti s vytvářením společného ekonomického prostoru
zahrnujícího postupně celou Evropu je třeba i území Prahy chápat jako
součást evropského osídlení, které je otevřené trhu, tedy volnému
pohybu kapitálu a pracovních sil, i jako nejvýznamnější sídlo na teritoriu
našeho státu. To z územního hlediska vyžaduje, aby území Prahy,
v koordinaci s územím pražského regionu (PR), poskytlo dostatečnou
a reálnou nabídku disponibilních ploch pro rozvoj. Podmínky tohoto
rozvoje musí být pro veškeré plochy stanoveny tak, aby se předešlo
neúměrnému zatížení území a devastaci stávajících hodnot.
Význam Prahy a jejího regionu v evropském kontextu je však třeba vidět
realisticky a tomu by měly odpovídat i ambice na územní rozvoj.
V sídelní struktuře Evropy se Praha nachází v tzv. druhé zóně
koncentrace aktivit v ose Berlín - Praha - Vídeň - Záhřeb. První zónou je
Územní plán sídelního útvaru 8
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
hlavního města Prahy 1999