Untitled
Untitled
Untitled
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
3.6.3. Obchod a služby<br />
3.6.3.1. Obchod a služby - současný stav<br />
Rozbití monopolu velkých obchodních podniků, privatizace<br />
prodejen, naplňování zákona o restituci majetku a zřizování nových<br />
obchodů, výrazně zasáhlo do struktury pražské maloobchodní sítě<br />
a služeb. Liberalizace obchodu a nástup tržních vztahů měly za následek<br />
diferenciaci nabídky a poptávky. Nové společenské klima se odráží i ve<br />
změnách spotřebního chování obyvatelstva. Do roku 1997 došlo téměř<br />
k 50 % nárůstu obchodních zařízení na 625 000 m 2 prodejních<br />
plochách v 6 000 obchodních jednotkách oproti 384 000 m 2 v roce<br />
1990 v 3 826 obchodních jednotkách.<br />
Rozložení maloobchodní sítě je nevyvážené, 30 % veškerých<br />
prodejních kapacit je soustředěno na území Prahy 1, která se však na<br />
pražské populaci podílí jen 4 %. Vyhovující obchodní zařízení jsou dále<br />
jen v Praze 2 a 7. Ostatní městské části jsou lépe vybaveny jen sítí<br />
potravinářských prodejen, za ostatním sortimentem musí obyvatelé<br />
zatím ještě dojíždět do centra města nebo do prvních míst nákupních<br />
center ve vnějším městském území, jako je například první nákupní<br />
zařízení s regionálním dosahem na Černém Mostě a nákupní zařízení<br />
obvodového významu (OBI, BAUMAX, BAUHAUS).<br />
Zatím co velkokapacitní nákupní zařízení regionální i obvodová<br />
mohou být plnosortimentní, lokální zařízení jsou orientována především<br />
na potraviny. Ve vnějším městském pásmu a na vnějším okraji<br />
kompaktního města jsou umisťována obchodní zařízení specializovaná,<br />
se zvýšenými nároky na manipulační plochy a napojení na dopravní síť<br />
(prodej nábytku, potřeby pro zahradu i dům a pod.).<br />
Velká nákupní zařízení poskytují dnes vedle různých forem<br />
prodeje i zařízení pro volný čas, rekreaci, kulturu a stravování, aby<br />
umožnila uspokojení nákupních potřeb, ale i příjemný pobyt v takto<br />
pojatém zařízení pro celé rodiny i různé věkové kategorie.<br />
Nákupním zařízením regionálního dosahu se rozumí<br />
soustředěné obchodní plochy o celkové kapacitě větší než 50 000 m 2<br />
prodejní plochy.<br />
Nákupní zařízení obvodového významu má kapacitu od<br />
15 000 m 2 do 40 000 m 2 prodejní plochy.<br />
Nákupní zařízení lokálního významu nepřesahuje zpravidla<br />
15 000 m 2 prodejní plochy.<br />
Velikost a význam obchodního zařízení je nutno posuzovat podle<br />
velikosti a počtu obyvatel posuzované spádové oblasti.<br />
Situace se však rychle mění a do roku 1997 se zvýšil počet<br />
prodejních ploch, zejména v nepotravinářském sortimentu. Svou<br />
dominantní roli si však zachovává Praha 1, neboť i zde jsou dále zvyšo-<br />
vány obchodní kapacity.<br />
Zatímco ubývá maloobchodních prodejen tradičního typu<br />
velikosti do 100 m 2 , síť prodejen do 400 m 2 je relativně dobře vybavena<br />
a odraz nových ekonomických podmínek je zřetelný. Nabídka<br />
velkokapacitního nákupu v místech s velkou koncentrací obyvatel zatím<br />
většinou chybí. Jedná se hlavně o lokality sídlištních celků, ve kterých<br />
se síť menších prodejen nemůže rozvíjet a je dnes suplována<br />
provizorními zařízeními na ulicích a v přízemích domů.<br />
Na postupném rozvoji nabídky velkokapacitního nákupu se<br />
významně podílejí zahraniční obchodní společnosti. Na volných<br />
pozemcích jsou realizovány první obchodní areály, objevují se<br />
supermarkety, často adaptované z původních samoobsluh, revitalizují se<br />
tradiční obchodní ulice s obchody a službami pro obyvatele. Přestože se<br />
počet maloobchodních ploch více než zdvojnásobil oproti stavu před<br />
rokem 1989, stále nedosahuje úrovně západoevropských měst.<br />
Prudký vzestup turistického ruchu po roce 1989 se odrazil na<br />
velkém nárůstu stravovacích a ubytovacích kapacit, které již dnes<br />
předstihují srovnatelná evropská města. Úroveň těchto služeb a služeb<br />
navazujících však zatím nedosahuje potřebné úrovně, i když se situace<br />
v letech 1995 - 1997 zlepšila. Byly otevřeny nové ubytovací kapacity na<br />
mezinárodní úrovni a stravovací zařízení nabízejí stále více služeb nejen<br />
pro turisty, ale i pro obyvatele Prahy. Rychle se rozvíjejí placené služby<br />
s přímým ziskem, služby obecně prospěšné, jako služby lázeňskorekreační,<br />
sociální a zdravotnické, bezpečnostní, informační,<br />
telekomunikační a poštovní jsou provozovány s obtížemi.<br />
Srovnání kapacit maloobchodní a ubytovací sítě v Praze v letech<br />
1986, 1990 , 1995 a 1997 :<br />
1986<br />
m 2<br />
1990<br />
m 2<br />
Územní plán sídelního útvaru 28<br />
Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
hlavního města Prahy 1999<br />
1995<br />
m 2<br />
1997<br />
maloobchodní<br />
síť<br />
325 000 384 000 535 000 675 000<br />
hotelová lůžka 9 400 12 600 40 000 46 000<br />
3.6.3.2. Obchod a služby - návrh<br />
Návrh vychází z potřeby uspokojit obyvatelstvo kromě sítě<br />
tradičních maloobchodních jednotek do 400 m 2 dostatečnými možnostmi<br />
soustředěného nákupu v centrech přirozených spádových území.<br />
Předpoklad 1 - 1,1 m 2 prodejních ploch na 1 obyvatele k roku<br />
2010, přijatý po porovnání potřeb se srovnatelnými evropskými městy,<br />
reprezentuje potřebu 1 300 000 m 2 prodejních ploch, z toho 330 000 m 2<br />
ve velkokapacitních zařízeních regionálního, obvodního i lokálního<br />
významu. Celková nabídka ÚPn je 1 345 000 m 2 prodejních ploch,<br />
z toho 720 000 m 2 na nových plochách.<br />
m 2<br />
Regionální nákupní zařízení byla umístěna tak, aby byla<br />
dostupná jak městskou hromadnou dopravou Letňany, Černý Most,<br />
Zličín tak individuální automobilovou dopravou s maximální dobou<br />
dojezdu 20 minut (Letňany, Černý Most, Zličín, Jižní Město).<br />
Zařízení Letňany bude sloužit pro obyvatele Severního Města<br />
a obcí přiléhajících k severní terase.<br />
Centrum Černý Most bude dosažitelné pro obyvatele celého<br />
severovýchodního, východního i jihovýchodního sektoru a navazujících<br />
obcí pražského regionu.<br />
Zvláštní obchodní plochy v jižním sektoru města budou<br />
obsluhovat zejména obyvatele velkého sídla Jižního města spolu<br />
s přiléhajícími obcemi pražské aglomerace, další plochy pro obchod<br />
nabízejí smíšená území městského jádra a území všeobecně smíšená.<br />
Obyvatelé jihozápadního, západního, části severozápadního<br />
sektoru i aglomerace budou mít možnost nakupovat ve Zličíně, kde již<br />
byla zrealizována část centra, využívaná společností IKEA.<br />
Dimenzování těchto zařízení je často limitováno kapacitou<br />
dopravní sítě, limity životního prostředí a kupní silou obyvatel. Pro<br />
případnou změnu potřeb a nároků na obchodní vybavenost se<br />
předpokládá výstavba těchto zařízení po etapách v samostatně<br />
fungujících celcích.<br />
Vedle regionálních obchodních zařízení jsou navrhovány<br />
kapacity obchodních ploch v místech existujících deficitů, převážně<br />
v rámci smíšených nebo zvláštních území:<br />
V Praze 3 v rámci nového využití Žižkovského nákladového<br />
nádraží.<br />
V Praze 4 při stanici metra Opatov a Chodov, v Krči při<br />
komunikaci Vídeňské a na Pankrácké pláni.<br />
V Praze 5 v Nových Butovicích při stanici metra a v rámci<br />
dostavby centra Smíchova<br />
V Praze 6 při dostavbě Vítězného náměstí, při stanici metra<br />
Hradčanská a na Vypichu, po roce 2010 v Ruzyni mezi silničním<br />
okruhem a komunikací Drnovskou.<br />
V Praze 7 vedle zrekonstruované tržnice na území nádraží<br />
Holešovice - Bubny.<br />
V Praze 8 v rámci urbanizace Manin a v dostavbě centra sídliště<br />
Bohnice.<br />
V Praze 9 při dostavbě centra Libně na předmostí Libeňského<br />
mostu a při dostavbě sídliště Prosek.<br />
V Praze 10, kde je kromě Prahy 6 deficit největší, v dovybavení<br />
jižní části zóny Malešice - Hostivař, v novém centru Vršovic a v nových<br />
plochách ve Štěrboholích při komunikacích Průmyslové<br />
a Černokostelecké.
Change language