Untitled
Untitled
Untitled
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
želivském systému je aktuální rekonstrukce řadu vodojem Chodová -<br />
Kyjský uzel DN 1200 z roku 1967 v délce cca 9,5 km. Rekonstrukce<br />
budou zaměřeny především na technické prostředky, které nevyžadují<br />
další územní požadavky - na cementaci potrubí.<br />
V oblasti navrhovaného rozvoje v jihozápadní části města se<br />
navrhuje přeložka vodovodního řadu z vodojemu Kopanina na Beroun<br />
umožňující intenzivnější využití oblasti řešené územním plánem<br />
sídelního útvaru Západní Město.<br />
V nadřazeném systému se navrhuje ke zrušení nefunkční<br />
betonový řad vodojem Zelená Liška - vodojem Hostivař z roku 1961<br />
a řad z úpravny vody v Podolí - Výtoň z roku 1926.<br />
Pro připojení oblastí Strnady, Zmrzlík a Závist na celoměstský<br />
systém zásobování vodou jsou v nadřazeném systému dostatečné<br />
rezervy.<br />
Současný systém průmyslového vodovodu, jehož kapacita není<br />
využita, se nemění a navrhuje se jeho další funkce v současném<br />
uspořádání. Pro rozvoj města v prostoru Letňan se navrhuje přeložka<br />
části řadu tohoto vodovodu.<br />
K omezení provozu vodárny v Podolí dle požadavku hygienika<br />
hl. m. Prahy již došlo v důsledku snižování spotřeby vody. Po<br />
zpracování materiálu "Výpočet a bilance potřeb pitné vody v okresech<br />
a vybraných systémech ČR", ve kterém byla hodnocena i vodárenská<br />
soustava Střední Čechy, Ministerstvo zemědělství ČR v březnu 1998<br />
doporučilo odložit rozhodnutí o realizaci posunutí odběru pro úpravnu<br />
vody v Podolí nad soutok Vltavy a Berounky na rok 2005.<br />
Liniová a plošná zařízení zásobování vodou jsou zobrazena<br />
v grafické části dokumentace ve výkresu č. 9 .<br />
5.4. ODKANALIZOVÁNÍ<br />
5.4.1. Odkanalizování - současný stav<br />
Převážná část území města je odkanalizována stokovou sítí do<br />
Ústřední čistírny odpadních vod na Trojském ostrově. V centrální<br />
části města je vybudována jednotná kanalizační síť, která odvádí<br />
společně splaškové i dešťové vody na čistírnu odpadních vod. Do toků<br />
jsou vypouštěny pouze ředěné odpadní vody z dešťových oddělovačů.<br />
Postupným rozšiřováním města došlo na přelomu padesátých a šede-<br />
sátých let k překročení demografických hodnot a specifických potřeb<br />
vody uvažovaných pro rozvoj kanalizační sítě. V roce 1968 bylo proto<br />
rozhodnuto budovat oddílnou kanalizační soustavu v oblastech nové<br />
bytové výstavby a tím omezit nutné rekonstrukce sběračů jednotné<br />
kanalizační sítě v centrální části města.<br />
Kromě tohoto centrálního systému jsou v okrajových částech<br />
Prahy provozovány kanalizační systémy s lokálními čistírnami<br />
komunálních odpadních vod, které jsou z části ve správě PVS,a.s.<br />
(v současné době 13) a z části ve správě jiných provozovatelů<br />
(v současné době 11 ČOV). Další 4 čistírny odpadních vod jsou<br />
v současné době ve výstavbě nebo se jejich výstavba připravuje. Některé<br />
menší lokality na území hl. m. Prahy dosud nemají zajištěnu ani<br />
připravenu nezávadnou likvidaci odpadních vod (napojením na centrální<br />
kanalizační systém nebo lokální čistírnu odpadních vod) a odpadní vody<br />
jsou likvidovány v žumpách. Jedná se např. o Hájek, Cholupice,<br />
Netluky, Točnou, Třeboradice, Zadní Kopaninu. Ve skutečnosti se<br />
v žumpách dosud likviduje ještě více odpadních vod, protože ne všude,<br />
kde jsou vybudovány lokální ČOV nebo kam jsou dovedeny nadřazené<br />
kanalizační sběrače, je realizována úplná návazná uliční stoková síť.<br />
Z části Suchdola jsou odpadní vody odváděny mimo území Prahy na<br />
čistírnu odpadních vod v Roztokách.<br />
Celková délka kanalizačního systému v Praze, který je ve správě<br />
PVS, a.s., je v současné době 2880 km (z toho je vlastní kanalizační síť<br />
2375 km a 505 km přípojek). Dožitá kanalizační síť v havarijním stavu,<br />
která vyžaduje rekonstrukci, představuje zhruba 150 km. Přestože došlo<br />
k obnově některých úseků stok, rozsah nutných rekonstrukcí se<br />
nezmenšuje, ale naopak stoupá. Stokový systém dožívá rychleji, než<br />
probíhají potřebné rekonstrukční práce. Na kanalizační síť je v současné<br />
době napojeno dle údajů PVS, a.s. 1 148 000 obyvatel. Skutečný rozsah<br />
existující kanalizace je ve skutečnosti poněkud vyšší, protože v poslední<br />
době kanalizace budované místními úřady, popř. jinými investory,<br />
nejsou předávány do správy PVS, a.s.. Délka těchto kanalizačních sítí je<br />
zatím oproti síti ve správě PVS, a.s. malá, protože se jedná o okrajová<br />
území napojená do nových lokálních ČOV, u kterých je kanalizační síť<br />
v současné době teprve ve výstavbě. V uplynulém období byly<br />
dokončeny rozsáhlé kanalizační investice jako např. Levobřežní<br />
kunratický sběrač, stoka "H" a "H2" pro sídliště Černý Most atd., které<br />
měly sloužit pro soustředěnou výstavbu bytů. Vzhledem k omezení<br />
výstavby není kapacita těchto sběračů zatím využita.<br />
Stávající Ústřední čistírna odpadních vod je umístěna na<br />
Císařském ostrově v Praze 6. Průměrný denní přítok odpadních vod<br />
v roce 1997 byl 466 274 m 3 den -1 , což je 5,397 m 3 s -1 . V průběhu dne<br />
a týdne však dochází vlivem nerovnoměrnosti k větším přítokům.<br />
Maximální denní přítok je dle výpočtu provedeného Hydroprojektem,<br />
který porovnával současný stav intenzifikované Ústřední čistírny<br />
odpadních vod ve vztahu k požadavkům ČSN 756401, 6,3 - 6,7 m 3 s -1<br />
a maximální bezdeštný hodinový průtok 8,6 - 9,3 m 3 s -1 . Vývoj přítoků<br />
odpadních vod od roku 1990 na ÚČOV je patrný z následujícího<br />
přehledu:<br />
Rok Celkové množství (m 3 rok -1 ) Prům.přítok (m 3 s -1 )<br />
1990 191 738 880 6,080<br />
1991 188 237 074 5,969<br />
1992 182 877 260 5,799<br />
1993 185 620 890 5,886<br />
1994 188 869 100 5,989<br />
1995 186 249 743 5,906<br />
1996 183 936 993 5,833<br />
1997 170 190 100 5,397<br />
Od roku 1990 do 1992 poklesl průměrný přítok, po té v letech<br />
1993 - 1994 množství odpadních vod narostlo, ale od té doby hodnota<br />
přítoku klesá. V roce 1994 bylo rozhodnuto provést intenzifikaci ÚČOV<br />
na Císařském ostrově, která je v současné době dokončena a probíhá<br />
zkušební provoz na ověření projektované kapacity mechanicko-biolo-<br />
gické části, jejíž kapacita je 7 m 3 s -1 . Intenzifikace je navržena tak, aby<br />
parametry odtoku vyhovovaly požadavkům nařízení vlády ČR č. 171/92<br />
Sb. do roku 2005. Koncová část kalového hospodářství je umístěna<br />
v Drastech, kam je čerpána část vyhnilého kalu k mechanickému<br />
odvodnění. Tato lokalita leží mimo hl. m. Prahu na území pražského<br />
regionu.<br />
Lokální čistírny odpadních vod, které má ve správě PVS, a.s.,<br />
jsou následující: Běchovice I, Březiněves, Dolní Chabry, Horní<br />
Počernice - Čertouzy, Horní Počernice - Chvalka, Kbely, Kolovraty,<br />
Miškovice, Nebušice, Sedlec, Uhříněves (městská čistírna), Újezd nad<br />
Lesy a Vinoř. Celkový průměrný přítok na tyto místní čistírny byl v roce<br />
1996 cca 0,243 m 3 s -1 , v roce 1997 došlo dle předběžných údajů<br />
provozovatele ke snížení celkového množství odpadních vod. Část<br />
těchto čistíren má vybudovánu jednotnou kanalizační soustavu (Horní<br />
Počernice - Čertouzy, Kbely, Miškovice, Sedlec a Újezd nad Lesy).<br />
Ostatní ČOV mají oddílnou kanalizační soustavu. Další lokální čistírny,<br />
které PVS, a.s. nemají ve správě jsou: Běchovice, Holyně, Hrnčíře,<br />
Klánovice, Koloděje, Královice, Lipence, Nedvězí, Přední Kopanina,<br />
Vrtilka a Zbraslav. Tyto ČOV mají vesměs navrženou nebo ve výstavbě<br />
oddílnou kanalizační soustavu. V povodí těchto čistíren odpadních vod<br />
žije cca 13500 obyvatel Prakticky všechny lokální ČOV jsou<br />
Územní plán sídelního útvaru 64<br />
Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
hlavního města Prahy 1999
Change language