Untitled
Untitled
Untitled
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Pražské domácnosti budou i s přihlédnutím k věkové struktuře<br />
nadále malé - prognóza předpokládá průměrnou velikost censové<br />
domácnosti v roce 2010 2,1 členů. Rozdíl mezi průměrnou velikostí<br />
domácnosti censové a bytové se sníží, v době sčítání byl 0,22, v návrhu<br />
se předpokládá počet osob na byt 2,2 a rozdíl mezi oběma typy<br />
domácností 0,1 členů.<br />
Rozmístění obyvatelstva na území města bude nadále<br />
nerovnoměrné. Ekonomické tlaky jejichž důsledkem je snížení funkce<br />
bydlení v centru jsou a budou velmi silné. Navíc se právě v centru<br />
nejvíce projeví negativní dopady pokračujícího demografického a soci-<br />
álního vývoje rodin.<br />
Nárůst počtu obyvatel bude nejvyšší v oblastech s navrhovanou<br />
intenzivní bytovou zástavbou. Významný přírůstek počtu obyvatel bude<br />
i ve většině okrajových městských částí především venkovského typu,<br />
kde jsou v současnosti volné plochy (viz tabulková část).<br />
Velký podíl obyvatel bude stále ještě bydlet v panelových<br />
domech současných sídlišť.<br />
2.3. BYTOVÝ FOND<br />
Při sčítání v roce 1991 bylo v Praze 516 293 bytů, v tomto čísle<br />
však nejsou zahrnuty byty obydlené nesčítanými cizinci nebo vyňaté<br />
z bytového fondu. Trvale obydlených bytů bylo 495 804. Rozdíl činí<br />
neobydlené byty. Ve velké většině bránily bydlení v nich v době sčítání<br />
technické nebo právní důvody.<br />
Pražský bytový fond je výrazně koncentrován do bytových domů,<br />
v nichž je 87,5 % trvale obydlených bytů, zatímco v rodinných domech<br />
je pouze necelých 12 % bytů. Na 1000 obyvatel připadá v Praze 425<br />
bytů, zatímco např. ve Vídni 536, v Mnichově 511, v Paříži 596. Ve<br />
srovnatelných městech postkomunistických zemí je tento ukazatel nižší -<br />
v Budapešti a Bukurešti 398 a ve Varšavě 356.<br />
Horší bytové poměry v Praze ve srovnání s velkoměsty ve státech<br />
západní Evropy se projevují i v prostorových parametrech. V Praze<br />
připadá na 1 byt 61,7 m 2 celkové podlahové plochy, ve Vídni 66 m 2 ,<br />
dokonce i ve Varšavě 64,5 m 2 . Na 1 osobu připadá v Praze 25,2 m 2<br />
celkové podlahové plochy bytu, ve Vídni o 10 m 2 více - 35,4. Podobné<br />
rozdíly jsou zřejmé ve struktuře bytů podle počtu obytných místností.<br />
Ke srovnání byly k dispozici údaje za Vídeň a Norimberk. V obou<br />
případech je v těchto městech nižší podíl jednopokojových bytů (Praha<br />
28,9 %, Vídeň 19,7 %, Norimberk 8,8 %) a vyšší podíl bytů se čtyřmi a<br />
více pokoji.<br />
Podobně nepříznivě vychází porovnání Prahy s českými stotisí-<br />
covými městy (viz "Praha 1991 - výsledky sčítání v urbanistických<br />
obvodech").<br />
Z analýzy je zřejmé, že ke zlepšení bytové situace se Praha<br />
potřebuje přiblížit standardu západoevropských měst a to nejen v počtu<br />
bytů na 1000 obyvatel, ale i v prostorových parametrech a ve zvýšení<br />
podílu vícepokojových bytů. Jednopokojových malých bytů má Praha ve<br />
skutečnosti dostatek, co chybí, jsou byty relativně levné, ale větší.<br />
Redistribuce může být provedena až prostřednictvím fungujícího trhu.<br />
K tomu je však nutná rezerva neobydlených bytů, která je v Praze jen<br />
4 %, v Norimberku 5,4 % a ve Vídni 15,8 %.<br />
Počet bytů v Praze obydlených de facto cizími státními přísluš-<br />
níky je v současné době nezjistitelný, na základě studie "Faktické<br />
obyva- telstvo" byla současná potřeba bytů pro tuto skupinu<br />
odhadnuta na 11 tisíc.<br />
Pro ostatní osoby dlouhodobě pobývající v Praze je nutné počítat<br />
s ubytováním jiného typu - ubytovny, penzióny, koleje a internáty,<br />
podnájmy apod. Město Praha nezbytně potřebuje i typ ubytování<br />
označovaný jako přístřeší, který by sloužil jako nouzové ubytování ve<br />
zvláštních případech (např. havárie, neplatiči).<br />
Analýza potřeby bytů<br />
SLDB1991 1996 *)<br />
Počet trvale bydlýcích<br />
obyvatel<br />
1 1 214 174 1 204<br />
953<br />
Počet cenzovních<br />
domácností<br />
2 547 290 555 280<br />
Průměrná velokost cenzové<br />
domácnosti<br />
3 2,22 2,17<br />
Celkový počet bytů 1991 4 516 293<br />
Nová výstavba v letech 1991<br />
- 1996<br />
5 + 27 547<br />
Hrubý úbytek bytového<br />
fondu v období 1991 - 1996<br />
(odhad)<br />
6 - 10 200<br />
Klouzavý úbytek bytového<br />
fondu z důvodu rekonstrukcí<br />
aj. (2 % ročně)<br />
7 - 10 300<br />
Celkový počet bytů 1996 8 523 340<br />
Potřeba bytů přo 3%<br />
chtěném soužití<br />
9 537 571 546 950<br />
10% rezerva pro fungující<br />
trh<br />
10 49 580 55 000<br />
Byty pro 50% Pražanů<br />
žijících mimo byt<br />
11 2 484 3 500<br />
Teoretická celková potřeba<br />
bytů pro trvale bydlící<br />
12 589 635 605 450<br />
Deficit teoretické potřeby<br />
výstavby bytů (rozdíl mezi<br />
ř. 12 a ř. 4, ev. 8)<br />
13 73 342 82 110<br />
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
13<br />
hlavního města Prahy 1999
Change language