Untitled

Strakonické silnice a z něho dále do Vltavy). V Radotíně se navrhuje k
ochraně krátký úsek zástavby levého břehu Berounky nad lávkou pro
pěší. Navrhuje se v souladu s usnesením rady ZHMP č. 1094 ze dne 11.
11. 1997 ochrana Zbraslavi podél levého břehu Vltavy. To však
předpokládá finančně i technicky náročná opatření, vzhledem k velkým
hloubkám v zatápěném území. Je třeba vytvořit podélnou ochranu u
komunikace Strakonická ve Velké Chuchli a zajistit přečerpávání
prosáklých vod za Strakonickou silnicí. Propustek Lázeňského potoka je
zajištěn protipovodňovým uzávěrem. V oblasti Braník - Modřany je
dokončena výstavba protipovodňových zábran podchodů pod tratí a
vyřešeno odvádění vnitřních a cizích vod z chráněného území za touto
tratí, realizované v rámci akce Modřansko - Komořanská (KOMOKO).
Společně s uzavřením ochranné hráze bylo řešeno i přečerpávání,
statické posouzení zakrytých koryt Libušského a Lhoteckého potoka,
úprava zatrubněného koryta Zátišského potoka.Na Zátišském potoce je
ve výhledu po roce 2010 navržen suchý poldr u Modřanské ulice pro
snížení kulminace jeho zvýšených průtoků a prostor pro velké vody z
Vltavy. Navrhuje se protipovodňová ochrana v lokalitě u železniční
stanice Praha - Modřany, kde je trať pod úrovní hladiny návrhové
povodně. Předpokládá se, že bude rovněž zajištěna ochrana území podél
Kunratického potoka před vnikáním velké vody z Vltavy. V souvislosti s
protipovodňovými opatřeními je nutno počítat s vyřešením problému
modřanských lagun, které při povodních mohou být nebezpečným
zdrojem znečištění vody. Další ochranná opatření se navrhují u Ledáren
a na Podolském nábřeží.
V Libeňsko - Karlínské kotlině je nezbytné zajistit likvidaci
nežádoucích skládek a navážek na Rohanském ostrově, provést
ochranná opatření v úseku pravobřežního nábřeží proti ostrovu
Štvanice a dále po Rohanském ostrově až k Libeňskému mostu
a Rokytce včetně ochrany podél Rokytky. Stávající proplachovací
kanál je třeba vybavit protipovodňovými uzávěry. Pro toto území se
navrhuje vodohospodářské a urbanistické řešení, spojené s obnovou
vodních ploch a říčního ramene, a jeho propojení s existující vodní
plochou - bazénem Českých loděnic severně od Libeňského mostu.
Protipovodňová a vodohospodářská opatření v oblasti Manin budou
detailně dořešena až po ujasnění terénních úprav v této partii (které
změní současnou hranici zátopového území Vltavy), souvisejících
s novým funkčním využitím území. Na levém břehu Vltavy se navrhuje
ochrana podél Bubenského nábřeží a zabezpečení obytné části na západ
od Jankovcovy ulice hrazením podél teritoriální části přístavu
Holešovice. Protipovodňová ochrana pokračuje nad železničním mostem
a pod mostem Barikádníků. S ochrannými opatřeními budou souviset
i mobilní hrazení v úsecích nechráněných křižovatek. Nutná je též
rekonstrukce uzávěru na vtoku do Rudolfovy štoly.
V Trojské kotlině se navrhuje na pravém břehu ochrana
budovy matematicko-fyzikální fakulty a ochranná opatření pod
vysokoškolskou kolejí. Podél zoologické zahrady vede podélná hráz na
ochranu proti pronikání cca 25 leté velké vody, nad trojským jezem je
stávající protipovodňová hráz. Tyto hráze nesplňují požadavky ochrany
území na pravém břehu Vltavy. Ochrana pravobřežní části údolní nivy
Vltavy se nenavrhuje. Předpokládá se zde využít trojskou kotlinu jako
prostor s velkými travnatými plochami a veřejnými koupališti tak, aby
zátopové území bylo volné pro odtok velkých vod. Na pravém břehu
Vltavy se navrhuje nová vodní plocha, napájená z Vltavy. Na Trojském
ostrově v místech, kde není dostatečně vysoká hráz podél kanalizační
čistírny, se počítá s jejím zvýšením nad hladinu návrhové povodně. Na
levém břehu, kde tvoří ochranu území v oblasti Stromovky těleso trati
dráhy Praha - Děčín, je nutno dořešit hrazení podjezdů této trati.
Na celém území Prahy je třeba provést na stokách, jejichž vpusti
nebo šachty jsou pod úrovní velké vody, opatření zabraňující vnikání
vody do chráněného území. S obdobnými opatřeními je nutno počítat
i na vyústění některých potoků. S tím souvisí i požadavek na zajištění
možnosti čerpat srážkovou vodu, spadlou na nízko položeném území.
Pro ostrovy na řece se nenavrhují nová opatření k ochraně před
velkými vodami, této skutečnosti se podřídí jejich využívání. Pozornost
se zaměří na rozvoj jejich rekreačních, sportovních a společenských
hodnot, v souladu s režimem zátopových území.
Při realizaci protipovodňových opatření je nutno vycházet ze
základních zásad, tj. odstranění překážek inundace, obnovení
přirozeného charakteru břehů, zrušení stacionárních plovoucích
zařízení na toku, dlouhodobě přikotvených ke břehu a bezpros-
tředně nesouvisejících s funkcemi a využíváním řeky, vedení
komunikačních staveb křižujících údolí na průtočných estakádách
atd. Břehy podél toků se doporučují v maximální míře zbavit
nežádoucí zástavby, která není v souladu s funkčním využitím dle
územního plánu a zpřístupnit je pro městské obyvatele (promenády,
parky, cyklistické stezky a pod.).
Ochrana města Prahy před povodněmi bude detailně řešena
v navazujících studiích. Vodní doprava na řece je pojednána v kapitole
Doprava.
U překladiště Radotín se po roce 2010 navrhuje jeho rozšíření
a zřízení přístaviště (nové bazény) pro sportovní lodě, které by navázalo
na rekreační areál - vodní plochy navrhované v prostoru mezi areálem
závodiště ve Velké Chuchli a ulicí Výpadovou, napájené vodou z
Berounky. Voda z nich bude otevřeným, přírodně upraveným korytem
odváděna do Vltavy. V souvislosti s řešením tohoto území je možno
v budoucnu počítat i se zprůtočněním Lipanského potoka jeho
napájením z Berounky, což by zlepšilo vodohospodářský režim tohoto
ramene s téměř stojící vodou. V souladu s požadavkem odboru životního
prostředí Magistrátu hl. m. Prahy je možno s tímto řešením počítat až po
podrobném ekologickém zhodnocení, jaký dopad by zprůtočnění mělo
na stávající režim této vodoteče (z tohoto důvodu není zakresleno
zprůtočnění Lipanského potoka do situace). S vytvořením obdobného
zařízení pro rekreační využití u Vltavy jako v Lahovicích se počítá též
v trojské kotlině na pravém břehu Vltavy u trojského jezu. V prostoru
u Ledáren se navrhuje zvětšení stávající zátoky Vltavy pro rekreační
a sportovní využívání.
Ke zvýšení energetického využití Vltavy došlo na
modernizované plavební komoře Podbaba, kde byly v poslední době
osazeny 2 přímoproudé kaplanovy turbiny hltnosti celkem 30 m 3 s -1
o celkovém instalovaném výkonu cca 1,2 MW.
Zlepšení čistoty vody ve Vltavě je závislé na dokončení staveb
čistíren odpadních vod v povodí Berounky, asanačních opatření v
povodí Vltavy, dořešení systému odkanalizování Prahy, zlepšení kvality
vody v přítocích do Vltavy nad Prahou i na území Prahy.
Malé vodní toky na území Prahy
Na malých vodních tocích, které již v současné době nejsou
dostatečně kapacitní a dochází na nich k rozlivům a na tocích, v jejichž
povodí urbanizací dochází ke změně hydrologických poměrů, se
navrhují nové nádrže, suché poldry a rybníky. Na rozdíl od suchých
poldrů, které slouží pouze k vyrovnávání zvýšeného odtoku přívalových
dešťů jejich zachycením v prázdných prostorech poldrů, nádrže a
rybníky budou budovány jako víceúčelové, tzn. kromě retence budou
sloužit k nalepšení nízkých průtoků, k rybochovným účelům, ke zlepšení
kvality vody, (mohou sloužit i při likvidaci ropných havárií) s cílem
dosáhnout optimální hydrologický i celkový režim v tocích. Možnosti
tohoto víceúčelového využívání se docílí vhodnou manipulací v
nádržích. Předpokladem u nových nádrží a rybníků je, aby se po
realizaci přirozeně začlenily do rámce okolního prostředí a krajiny.
Příznivé zprostředkování vztahu těchto vodních děl k okolní krajině
umožní vhodná vegetace hrází a podél zátopy nádrží. Pro
minimalizování nepříznivých změn hydrologického režimu v tocích je
při řešení rozvoje jednotlivých oblastí vhodné též využívat povrchové
retence území.
V návaznosti na stávající i navrženou urbanizaci se navrhují tyto
nové objemy - nádrže, rybníky, suché poldry (též úpravy stávajících):
V povodí Dalejského potoka nad Řeporyjemi se předpokládá rybník,
víceúčelové nádrže - nádrž N 7, boční nádrž u Jinočanského potoka N 8,
regenerace a rekreační využití stávajícího prostoru, vzniklého po těžbě v
prostoru Hliník; pod Řeporyjemi vznikne suchý poldr RN 10 pro
zmírnění přívalů, které by mohly v dolní partii Prokopského údolí
způsobit devastaci koryta. U Prokopské nádrže N3 se navrhuje
koupaliště.
Na přítoku Lipanského potoka v Lipencích se navrhují 2 menší
retenční objemy, rybník a suchý poldr, předpokládá se obnova
původních rybníků na obtoku Lipanského potoka, ve výhledu po
podrobném ekologickém posouzení je možnost ho zprůtočnit
propojením s Berounkou.
Územní plán sídelního útvaru 60
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
hlavního města Prahy 1999