Untitled
Untitled
Untitled
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
3.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU,<br />
URBANISTICKÁ KOMPOZICE, STRUKTURA ZÁSTAVBY<br />
Hlavním údělem stavby měst je průběžné přizpůsobování,<br />
doplňování a také údržba stavebních fondů, infrastruktury i přírodního<br />
prostředí města s ohledem na měnící se potřeby jeho obyvatel.<br />
Souběžně s tím musí probíhat příprava území pro vstup a realizaci<br />
nových aktivit - pro rozvoj města. Přitom je třeba udržet v rovnováze<br />
dvě stejně legitimní tendence: pečovat o přírodu, zděděné fondy a<br />
usilovat o zachování či rozvíjení jejich kvalit, ale zároveň vytvářet<br />
podmínky pro uspokojení ambice přetvářet prostředí, stavět, rozvíjet<br />
nové a nové aktivity.<br />
Na sklonku druhého tisíciletí má Praha za sebou staletí rozvoje<br />
plné zvratů, kdy několikanásobně zvětšila svoji velikost, aniž často<br />
tomuto růstu stačila přizpůsobit svoji vnitřní strukturu. Současné území<br />
města je dokladem poslední nenaplněné ambice rozvoje.<br />
Díky své více než tisícileté historii je Praha obrazem všech<br />
možných stavebních stylů a druhů zástavby, které byly používány<br />
během staletí našimi předky. Od historického středověkého města přes<br />
předměstí minulého století, vilové čtvrti meziválečné zástavby,<br />
socialistická sídliště, až po ryze venkovská sídla dnes již pražských<br />
městských částí, které byly k městu připojeny s vizí velkého rozvoje<br />
posledních dvaceti let.<br />
Pro vývoj města bylo a dosud je rozhodující "místo" založení.<br />
Jedinečná topografická situace Prahy předurčila do velké míry jeho<br />
budoucí tvář, osobitost, nezaměnitelnost. Terénní konfigurace zásadně<br />
ovlivnila i kompozici zástavby města. Řeka Vltava s brodem na prastaré<br />
obchodní cestě chráněné dvěma hradišti - Hradčany a Vyšehradem<br />
vymezila prostor pro kontinuální, staletí trvající vývoj. Dramaticky<br />
tvarovaný, obtížně zastavitelný levý břeh řeky s povlovným svahem<br />
pravého břehu jsou krajinné přírodní danosti, které přetrvávají a ovliv-<br />
ňují město dodnes.<br />
V 19. století město prolomilo hradby a kompaktní zástavbou<br />
překročilo půdorys vymezený ve středověku. I v tomto okamžiku sehrála<br />
řeka Vltava a terénní reliéf rozhodující úlohu. Nové městské části jsou<br />
do značné míry od centra odděleny. Konfigurace terénu dovoluje přímý<br />
vizuální kontakt v podstatě jen v údolní nivě Vltavy a relativně úzkých<br />
radiálních údolích potoků. Výjimkou je prostor Vinohrad, Karlína, části<br />
Smíchova a Žižkova. Mimořádnou polohu mají Dolní Holešovice<br />
a Dolní Libeň s meandrem Vltavy. Ostatní části města jsou již mimo<br />
centrální krajinný prostor.<br />
Ke značné autonomii čtvrtí, které obklopují město, přispěly<br />
i komplikované tangenciální vztahy. Radiální vazby tím nabývají<br />
zásadně na významu. Dostředné trasy, kopírující historické stopy cest<br />
k vltavskému brodu, propojují "prstence" města. Jejich prostorová<br />
struktura je ovlivněna dobou vzniku: na středověké jádro navazuje<br />
"prstenec" vnitřního města převážně stabilní kompaktní blokové<br />
zástavby z 19. a 20. století. I tuto část je nutné vnímat jako urbanisticky<br />
dokončené území (tyto městské části byly prohlášeny památkovými<br />
zónami a jsou památkově chráněné). Třetí plán města tvoří bývalá<br />
předměstí "prstenec" rozvolněné vilové zástavby v zeleni. Teprve za<br />
tímto zeleným pásem vyrostla ve 2. polovině 20. století novodobá<br />
sídliště, dnes vnímaná jako "nedokončená", či "narušená" část města.<br />
Nejatraktivnější a proto nejvíce ohrožené je území Pražské<br />
památkové rezervace, která v současné době zažívá tlak nejenom stále<br />
rostoucího turistického ruchu, ale zejména nových komerčních aktivit.<br />
Důsledkem této situace je i nežádoucí snižování podílu bydlení<br />
v centrální části města, vznik velkého počtu nových pracovních<br />
příležitostí a s tím související stoupající nároky na dopravní obsluhu<br />
území a na dopravu v klidu. Současný trend vede v některých částech<br />
PPR k naprostému přerodu dříve obytného území v ryze administrativně<br />
obchodní celky, které díky absenci bydlení ztrácejí životnost. Ve<br />
večerních hodinách se pak mění v "mrtvé město", tak jak to můžeme<br />
znát z některých amerických metropolí. Tato etapa vývoje postihla<br />
i některá ze západních měst, která se nyní snaží opět bydlení do svých<br />
center navrátit. Je nutné se poučit z těchto chyb a bylo by zbytečným<br />
omylem podobné situace opakovat, pokud jim můžeme předejít.<br />
Struktura zástavby PPR vychází ze středověkého založení,<br />
které se většinou zachovalo v původní podobě, i když v průběhu doby<br />
došlo k některým korekturám. Nejvýraznějším zásahem byla asanace<br />
židovského města a následná dostavba podle francouzského vzoru.<br />
Přesto je pražské jádro unikátním souborem, který jen těžko hledá<br />
konkurenci mezi jinými světovými metropolemi. Předmětem ochrany<br />
v PPR je především skelet kompozice - historický půdorys, prostorové,<br />
hmotové a výškové uspořádání a rozložení zastavěných a přírodních<br />
ploch, systém zástavby, členění a měřítko staveb i volných prostorů,<br />
urbánní i architektonická pestrost typologických forem<br />
charakteristických celků (Hradčan, Hradu, Malé Strany, Starého i Dol-<br />
ního a Horního Nového Města) i detailů prostředí. Území PPR má<br />
rozlohu 860 ha, což představuje 1,7 % z celkové plochy města.<br />
Navazující zástavba bývalých pražských předměstí z 19. a 20.<br />
století má velmi rozdílnou úroveň a její využití bylo většinou předurčeno<br />
již při jejich založení. Jedná se především o původně průmyslová území<br />
Holešovic, Karlína, nebo Smíchova, která za svůj rozvoj většinou<br />
vděčila rozvoji železnice a dalších dopravních systémů. V těchto<br />
případech však nešlo o monofunkční území, vždy zde bylo zastoupeno<br />
velké procento bydlení i pracovních příležitostí. Dále jde například<br />
o dělnickou zástavbu Žižkova a ve své době honosné bytové čtvrti<br />
Vinohrady a Letná. Dá se říci, že většina z těchto čtvrtí si svůj charakter<br />
uchovala dodnes (s výjimkou části Žižkova, kde došlo k necit- livé<br />
přestavbě). Smíšený charakter má i zástavba Dolní Libně a Vršovic.<br />
Samostatnou kapitolou jsou Dejvice, jejichž osnova byla založena až<br />
v tomto století podle regulačního plánu a byly postaveny v poměrně<br />
krátké době. Přes rozdílnou funkční náplň mají však všechna tato území<br />
jedno společné. Jejich struktura je dána blokovou zástavbou s maximální<br />
výškou okolo 5ti až 6ti podlaží. Podle povahy území a funkční náplně se<br />
liší pouze ve velikosti bloku. Blokový charakter si udržela i smíšená<br />
průmyslová zástavba, kde většinou obytné objekty, a mnohdy i velmi<br />
kvalitní, tvořily vnější hranici zástavby a vnitroblok byl vyplněn vlastní<br />
průmyslovou výrobou. Klasickým příkladem je zástavba Dolních<br />
Holešovic.<br />
Tato území vnitřního kompaktního města jsou velmi atrak- tivní<br />
pro budoucí transformaci a měla by být jakýmsi nárazníkovým pásmem<br />
pro PPR. Jedná se o čtvrti, které mají rezervy pro centrální funkce, a je<br />
žádoucí docílit určité decentralizace komerčního zatížení vlastního jádra<br />
města do těchto ploch. Největší rozvoj je očekáván v Holešovicích a na<br />
Smíchově, kde jsou velké rezervy v pozemcích Českých drah a bývalých<br />
průmyslových areálů a dále v Karlíně, Dejvicích, Dolní Libni a na<br />
Pankráci. Je však jasné, že pro odlehčení PPR tyto rezervy nestačí<br />
a bude nutné podporovat vznik dalších center ve vzdálenějších<br />
segmentech města.<br />
Druhou část vnitřního území tvoří obytné čtvrti vilového<br />
charakteru a nízkopodlažní zástavby. Jedná se především o mezi-<br />
válečnou zástavbu kvalitní úrovně, která přecházela do otevřené<br />
příměstské krajiny. Jako příklad je možno jmenovat Hanspaulku, Babu,<br />
Ořechovku, Střešovice, Spořilov a pod.. Pro takto založené celky je<br />
charakteristická jasná kompozice, dostatek veřejné zeleně, hierarchizace<br />
komunikací s podporou alejí, v některých případech se středovými<br />
zelenými pruhy. Důraz je kladen na akcentování veřejných prostorů.<br />
Vnější zastavěné území kompaktního města tvoří převážně<br />
zástavba druhé poloviny tohoto století. Čtyřicátá až osmdesátá léta<br />
přinesla výstavbu sídlišť, která se s postupujícím časem stávala stále<br />
většími a méně lidskými. Jedná se převážně o deskové domy s velkým<br />
počtem podlaží, kde základním kritériem byla hustota obyvatel na hektar<br />
a panelová technologie výstavby (teprve v rámci výstavby<br />
Jihozápadního Města bylo dosaženo rohové sekce). Vzhledem k<br />
potřebné rozloze území se najednou dostala velmi intenzivní zástavba na<br />
okraje Prahy a zatlačila vilové čtvrti do vnitřního města. Výstavba<br />
sídlišť, která byla orientována pouze na obytnou funkci bez pracovních<br />
příležitostí, vyvolala velký tlak na dopravní obsluhu, zejména v ranních<br />
a večerních špičkách, kdy lidé cestují za prací a zpět. Velkým úkolem je<br />
odstranit deficity pracovních příležitostí v těchto oblastech a pokusit se<br />
přetvořit sídliště ve fungující městské celky. Velice důležitá bude otázka<br />
bytové politiky města, která ovlivní budoucí sociální skladbu obyvatel<br />
těchto území. Druhým obecným úkolem bude zajistit dostatečné<br />
procento volných bytů tak, aby trh s byty umožnil volné stěhování<br />
obyvatel podle potřeby místa zaměstnání.<br />
Posledním zvětšením Prahy byly k městu připojeny původně<br />
samostatné obce, jejichž charakter nemá s velkoměstským prostředím<br />
žádnou souvislost. Jedná se většinou o malá sídla, ve kterých se počet<br />
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
17<br />
hlavního města Prahy 1999
Change language