Untitled

významná buď charakterem vybavení nebo polohou, popř. funkcí
jediných středisek pro obhospodařování určitých celků. I tyto prostory
jsou však většinou dimenzovány na jiný systém organizace zemědělské
výroby. V návrhovém období je proto třeba počítat s jejich přestavbami
a kompletacemi tak, aby mohly fungovat jako samostatné jednotky.
Kromě vyhrazených monofunkčních ploch je předpokládána
možnost částečného zemědělského využití také v rámci navrhovaných
polyfunkčních území, vždy však bude limitováno sídlem. Jedná se o tato
území:
Smíšená území malých sídel (SMS) - přípustné jsou
malokapacitní stavby rostlinné i živočišné výroby (s výjimkou
prasat a kožešinových zvířat), ustájovací kapacita staveb pro
živočišnou výrobu musí být dimenzována tak, aby pachová zóna
nezasahovala nejbližší obytný objekt, popř. objekt občanského
vybavení. Přípustné jsou rovněž provozy pro zpracování zemědělské
produkce.
Území služeb a nerušící výroby (VN) - přípustné jsou stavby
pro zpracování rostlinné produkce, sklady, dílny, garáže, odstavné
plochy, čerpací stanice, kancelářské budovy. Tyto stavby nesmí
svými negativními účinky narušovat životní prostředí v sídlech.
Území sloužící oddechu (SO) - jedná se o stavby pro chov koní
v rámci rekreačních areálů a parkurových závodišť, nikoli však
účelová zařízení pro plemenný chov.
Ostatní zvláštní území (ZOS) - jedná se o vybrané stavby
rostlinné a živočišné výroby, sloužící bezprostředně pro potřeby
zemědělského školství a výzkumu, pokud svým množstvím a veli-
kostí provozu nenarušují charakter daného území.
Areály zemědělské výroby jsou zobrazeny v grafické části
dokumentace ve výkresu č. 28, rozsah ploch zemědělského půdního
fondu mimo současně zastavěné území je zobrazen ve výkresu č. 32.
3.10.4. Lesní půdní fond - současný stav
Celková výměra lesní půdy na území hl. m. Prahy k 1.1.1998 činí
4 866 ha (dle katastrální evidence). To je cca 10% z celkové plochy
města. Jako podklad pro zakreslení ploch náležejících do lesního
půdního fondu (LPF) byly použity porostové mapy, převzaté od ÚHÚL
Brandýs nad Labem. Lesní půdu na území hlavního města Prahy
obhospodařují tyto organizace:
- Lesy hl. m. Prahy
- Lesy České republiky - lesní správa Nižbor
- lesní správa Mělník
- lesní správa Konopiště
- Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště -
Strnady
Velká část lesních porostů je v soukromém vlastnictví, zejména
na Zbraslavi, Radotíně.
Z hlediska převažující funkce jsou všechny lesy na území Prahy
zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení, kde je způsob hospodaření
podřízen poslání, které vyplývá ze specifických společenských potřeb
(rekreace, ochrana přírody).
3.10.5. Lesní půdní fond - návrh
Zpracování ÚPn bylo vedeno snahou o maximální respektování
lesní půdy, minimalizaci případných záborů a naopak rozšíření lesních
ploch, zejména pro potřeby rekreace a ochrany přírody (ÚSES).
V ojedinělých případech jsou územním plánem navrhovány zábory
lesního půdního fondu, zejména u dopravních staveb. K většímu záboru
dochází pouze na Zbraslavi a v Radotíně, kde se jedná o rozšíření
těžebních ploch.
Navrhovaný rozvoj bytové výstavby respektuje stávající velké
lesní celky na území města, včetně jejich funkce rekreační, přírodní
i urbanistické (zachování otevřených prostor propojujících město
s okolní krajinou).
Nově navrhované lesní celky jsou situovány do okrajových partií
města. Dojde tak ke zkvalitnění příměstské krajiny na úkor zemědělské
půdy, k posílení rekreačních možností obyvatel a v rámci územního
systému ekologické stability k posílení přirozených společenstev.
Jedná se o tyto lokality:
- Severně od Ďáblické skládky,
- Rozhraní mezi Ďáblicemi, Čakovicemi a Letňany,
- Prostor Čakovice, Kbely,
- Východně od Kyjí,
- Rozšíření ploch Klánovického lesa k Počernickému rybníku,
- Jižně od Dubče,
- Severně od Štěrbohol
- Jižně od Dolních Měcholup,
- Jihovýchodně od Dubče,
- Jižně od Sobína
Některé jsou zařazeny k rozvoji ve výhledovém období:
- Severně od skládky v Dolních Chabrech
- Jižně od Sobína
- Severně od Kyjí k Satalicím.
Kromě toho budou plochy s charakterem lesa také součástí
některých parkových ploch a ploch SO.
Vzhledem k potřebě zachovat existenci lesa i přes současnou
antropogení zátěž je nutné u stávajících i nově zakládaných porostů
zajistit jejich stabilitu a ovlivňovat změnu druhové skladby dřevin tak,
aby co nejvíce odpovídala původním společenstvům a lesy byly schopny
přežít další století.
Plochy lesů a plochy s charakterem lesa jsou zobrazeny v grafické
části dokumentace ve výkresu č. 32.
3.10.7. Zábory ZPF a LPF
3.10.7.1. Zemědělský půdní fond
V ÚPn Prahy jsou bilancovány plochy ZPF mimo současně
zastavěné území, na kterých dochází ke změně funkčního využití tak, že
již nebudou zemědělsky využívány, a jsou proto navrženy k vynětí z
půdního fondu.
Pro posouzení záborů byly tyto plochy rozděleny do čtyř
základních skupin:
Zastavitelné plochy - jedná se o plochy, které ÚPn předurčuje k
zastavění, nebo k založení vodních ploch (podle legendy ÚPn mají tyto
kódy: OC, OV, OMS, SVM, SVO, SMJ, VN, VP, ZOB, ZVK, ZVS,
ZSP, ZKC, ZSS, ZAD, ZOS, VVS, VVA, VVZ, VVM, VVO, VVX, TE,
TI, TK, TO, TR, TP, TS, TT, TV, VOP, VON, VOO, VPK, ZV, DVP,
DNA, DEP, TEP).
Komunikace a dopravní plochy - tyto plochy jsou vzhledem ke
specifickému charakteru bilancovány zvlášť mimo zastavitelné plochy
(podle legendy mají tyto kódy: SD, S1-4, DZ1,2, DL, DLS, DG, DPZ,
DPO, DB, DM, DPR, DZA, DCE, DOS, DDN).
Zeleň - jedná se o plochy přírodního charakteru, které jsou určeny
k vynětí ze ZPF, ale ke ztrátě půdy zde de facto nedochází (v ÚPn mají
kódy: LR,*, PP,,+, ZN, SO).
ÚSES - vzhledem k přísnějšímu režimu z hlediska ochrany
přírody jsou plochy určené pro ÚSES bilancovány zvlášť mimo ostatní
plochy zeleně a v jejich rámci jsou určeny k vynětí i plochy s
návrhovým kódem NL - louky, neboť tyto plochy nelze intenzivně
zemědělsky využívat.
V grafické části je uvedeno navrhované funkční využití
zabíraných ploch (kódy návrhu a barevné rozlišení čtyř výše uvedených
skupin). Barevně je též odlišen zábor na plochách I. a II. stupně
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy
37
hlavního města Prahy 1999