Untitled
Untitled
Untitled
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
konceptu územního plánu i vývoj v dalším období vedl k poznatku<br />
o nestabilitě procentního dělení paliv způsobené vývojem nabídek<br />
dodavatelů paliv a energií, vývojem cen paliv a energií a vazbami na<br />
využitelné kapacity distribučních energetických sítí, jejichž zhodnocení<br />
není v možnostech územního plánu hl. m. Prahy. Předpokládá se, že<br />
upřesnění této problematiky bude provedeno ve zpracovávaném<br />
územním energetickém dokumentu hl. m. Prahy.<br />
Liniová a plošná zařízení zásobování energiemi jsou zobrazena<br />
v grafické části dokumentace ve výkresu č. 10.<br />
5.6. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ<br />
5.6.1. Zásobování elektrickou energií - současný stav<br />
Zdrojem elektrických výkonů pro Prahu je převážně<br />
celostátní přenosová soustava o napětí 400 kV a 220 kV, v menší<br />
míře Prahu zásobuje rozvodná soustava 110 kV. Funkci vstupních<br />
transformoven mají TR 400/110 Řeporyje a Chodov, TR 220/110 kV<br />
Malešice a TR Sever v soustavě 110 kV. Kromě Prahy zásobují i<br />
část území středočeské aglomerace.<br />
Dodavatelem elektrické energie na území hl. m. Prahy je Pražská<br />
energetika, a.s., která ji nakupuje téměř výlučně od ČEZ, a.s. Minimální<br />
dodávky jsou též od Středočeské energetické, a.s. a Pražské teplárenské,<br />
a.s.<br />
Distribuční síť 110 kV je na území hl. m. Prahy vybudována<br />
jako okružní a je napájena z výše uvedených vstupních<br />
transformoven.<br />
Systém napájecích bodů 110/22 kV je navzájem propojen<br />
venkovními i kabelovými vedeními 110 kV. Síť venkovních vedení 110<br />
kV byla založena již v předválečném období a její dnešní konfigurace je<br />
dána historickým vývojem. Kabelová vedení 110 kV byla budována po<br />
roce 1974 v centrálních oblastech města. Kabely jsou uloženy<br />
v kabelových tunelech, kanálech nebo v zemi. Kabelové tunely propojují<br />
TR Střed s TR Jih a TR Pražačka, dále TR Holešovice s TR Sever.<br />
Kromě uložení kabelů 110 kV slouží tunely též k vyvedení výkonu<br />
kabely 22 kV.<br />
TR 110/22 kV Běchovice je zapojena separátně do systému STE,<br />
a.s. bez napojení na pražskou síť 110 kV.<br />
Transformovny umístěné v centrální části města jsou vnitřní<br />
zapouzdřené, v okrajových lokalitách pak ve venkovním provedení.<br />
Na území Prahy je provozováno 20 transformačních stanic 110/22<br />
kV, z toho 16 stanic je v majetku PRE a 4 v majetku velkoodběratelů.<br />
Celkový instalovaný výkon transformátorů 110/22 kV (1996)<br />
PRE (distribuční) 2 137 MVA<br />
velkoodběratelské 260 MVA<br />
V minulých letech došlo zejména vlivem změn ve výrobní sféře k<br />
poklesu elektrického zatížení i spotřeby elektrické energie na území<br />
města. Tento pokles byl však krátkodobý a od roku 1993 dochází opět<br />
k nárůstu.<br />
maximum zatížení (MW) dodávka PRE do sítě (GWh)<br />
zima 1992-93 769 1992 3 708,1<br />
1993-94 888 1993 3 897,5<br />
1994-95 946 1994 3 893,2<br />
1995-96 1009 1995 4 269,2<br />
1996 4 521,1<br />
1997 4 494,1<br />
PRE, a.s. zásobuje ze své sítě téměř celé území města (též<br />
Roztoky), postupně jsou na síť PRE připojovány i některé okrajové<br />
lokality, které byly dosud napojeny na systém STE, a.s. Převážná část<br />
sítě vysokého napětí 22 kV je provozována jako dvoustupňová (napájecí<br />
a distribuční stupeň), zbývající část (převážně v okolí transformoven<br />
110/22 kV) je jednostupňová. Síť je téměř celá kabelizována. V oblasti<br />
Letné je provozována síť VN o napětí 10 kV.<br />
Technické údaje rozvodných sítí PRE (1996)<br />
síť kabely (km) venkovní vedení<br />
(délka tras - km)<br />
VVN 110 kV 30,7 143,7<br />
VN 22 kV 2 899,7 209,3<br />
10 kV 38,1<br />
3 a 6 kV 250,2<br />
NN 7 118,8 540,2<br />
5.6.2. Zásobování elektrickou energií - návrh<br />
Zásobování Prahy elektrickou energií do roku 2010 bude<br />
i nadále zajišťovat převážně celostátní přenosová soustava o napětí<br />
400 kV, 220 kV a soustavy 110 kV. Pro zlepšení zásobování<br />
elektrickou energií a zvýšení spolehlivosti provozu přenosové soustavy<br />
400 kV se navrhuje výstavba nové transformovny 400/110 kV včetně<br />
vedení 400 kV pro její připojení.<br />
Transformovna bude sloužit jako další napájecí bod přenosové soustavy<br />
400 kV pro území města a severní části pražské aglomerace. Podle<br />
návrhu je umístěna na pozemky přiléhající ke stávající TR 110/22 kV<br />
Sever. Pro zajištění dostatečného výkonu v centrální oblasti města se ve<br />
výhledu uvažuje s vybudováním dalšího napájecího bodu -<br />
transformovny 400/110 kV přímo v centru města.<br />
Rozšiřování sítě 110 kV a výstavbu nových transformoven<br />
110/22 kV je nutno posuzovat nejen celkovým nebo lokálním<br />
transformačním výkonem ve vztahu k předpokládanému vývoji zatížení,<br />
ale i hlediskem systémové spolehlivosti, výkonovým zabezpečením<br />
napájení sítí 22 kV a řešením případných poruchových stavů. Budování<br />
nových transformoven nebo rozšiřování stávajících si v některých<br />
případech vyžádá výkonové vytížení stávajících transformoven (např.<br />
TR Západ, TR Střed a TR Východ), dále pak omezené možnosti<br />
napájecích sítí 22 kV (dlouhé trasy napájecích kabelů, nedostatek<br />
výkonu při poruchách).<br />
Nové transformovny 110/22 kV budou v centrálních oblastech<br />
Prahy zásadně v krytém provedení (zapouzdřené provedení<br />
s izolací SF 6), na okrajích města při napájení z venkovních vedení<br />
110 kV v klasickém venkovním nebo zapouzdřeném provedení.<br />
S výstavbou venkovních vedení 110 kV se zejména z ekono-<br />
mických důvodů uvažuje i nadále v okrajových částech města. Pro<br />
snížení nepříznivých dopadů v území bylo snahou navrhovat budoucí<br />
trasy dle možnosti do souběhu s hlavními komunikacemi (silniční okruh,<br />
radiály) nebo v koridorech bezpečnostních pásem VVTL a VTL<br />
plynovodů. Pro omezení šíře ochranného pásma je účelné budovat<br />
vícenásobná vedení s maximálním využitím stávajících tras.<br />
Pro návrh nových kabelových vedení 110 kV v centrální oblasti<br />
města jsou využívány energetické tunely a kolektory, nebo jsou tato<br />
vedení navrhována do kopaných tras v zemi. Pro přechod kabelů přes<br />
kapacitní komunikace a další kritická místa se předpokládá, že budou<br />
využity progresivní bezvýkopové technologie.<br />
V nedávné době byl zvýšen výkon transformovny 110/22 kV<br />
Střed a byla zprovozněna TR 110/22 kV Červený Vrch v zapouzdřeném<br />
provedení. Pro nejbližší období se v systému 110 kV připravují<br />
následující investiční akce:<br />
- převedení TR 110/22 kV Zličín do majetku PRE, a.s., její<br />
rozšíření a využití pro další rozvoj v oblasti Jihozápadního sektoru,<br />
- výstavba vedení 110 kV Lhotka - Chodov ve společné trase se<br />
stávajícím vedením Řeporyje - Chodov,<br />
- rekonstrukce a zkapacitnění vedení 110 kV Západ - Červený<br />
Vrch, Sever - Červený Vrch, Malešice - Východ a Chodov - Jih ve<br />
stávajících trasách,<br />
- zahájení výstavby kabelového vedení 110 kV Holešovice - Střed<br />
uloženého v zemi a stávajících kabelových tunelech,<br />
Územní plán sídelního útvaru 68<br />
Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
hlavního města Prahy 1999
Change language