Untitled
Untitled
Untitled
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
je zásobován pražský dvojitý okružní VTL plynovod, ze kterého jsou<br />
napojeny i některé obce mimo území hl. m. Prahy.<br />
Zásobování teplem z hlediska širších vztahů zajišťuje tepelný<br />
napaječ 2 x DN 1200 z elektrárny Mělník I. Tepelný napaječ Mělník -<br />
Třeboradice - Malešice - Michle zajišťuje zásobování pravobřežní<br />
soustavy centrálního zásobování teplem (CZT). Zásobování teplem<br />
ostatních částí hl. m. Prahy nemá vazby na širší vztahy území a je<br />
pokryto lokálními zdroji.<br />
Funkce spojů přirozeně vytváří nejrozsáhlejší kontakt mezi<br />
městem, pražským regionem a územím celé republiky. Na území města<br />
je v Ústřední telekomunikační budově umístěna mezinárodní tranzitní<br />
telefonní ústředna, ve které jsou ukončeny trasy dálkových kabelů<br />
zajišťujících spojení jak vnitrostátní, tak mezinárodní. Trasy se<br />
paprskovitě rozbíhají na území regionu, jsou realizovány koaxiálními<br />
kabely a postupně probíhá výstavba tras optických kabelů. Optické<br />
kabely jsou realizovány ve směrech Praha - Mnichovo Hradiště, Praha -<br />
Brno, Praha - Kladno a připravuje se výstavba dalších. Praha je rovněž<br />
důležitým radiokomunikačním centrem s významnými<br />
radiokomunikačními středisky, která jsou paprsky radioreléového<br />
spojení spojena s radiokomunikačními zařízeními na území regionu<br />
a republiky. Radioreléová spojení směřují na Bedřichov, Úvaly,<br />
Chloumek, Radeč, Milešovku, Říčany, Cukrák, Kladno, Písek,<br />
Radimovku, Chloumek u Mladé Boleslavi, Kožovu horu. Připravuje se<br />
spojení Cukrák - Úvaly.<br />
1.3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY<br />
1.3.1. Nadregionální ÚSES<br />
Územím Prahy prochází nebo se jí dotýká pět nadregionálních<br />
biokoridorů.<br />
První z nich je vázaný na řeku Vltavu a její nivu. V prostoru<br />
Prahy jsou vymezena dvě regionální biocentra (Císařská louka a Ma-<br />
niny). Na severní hranici města vstupuje tento biokoridor do<br />
nadregionálního biocentra Údolí Vltavy (od Císařského ostrova na<br />
sever). Dále severněji se napojuje na nadregionální biokoridor Labe.<br />
Většinou paralelně s Vltavou vede teplomilný doubravní<br />
nadregionální biokoridor. Jižně od Velké Chuchle prochází paralelně<br />
s Berounkou směrem do Českého krasu - do nadregionálního biocentra<br />
Karlštejn-Koda. Na území Prahy jsou na něm vymezena čtyři regionální<br />
biocentra (Hradčany, Petřín, Chuchle a Velký háj), za Prahou pak<br />
regionální biocentrum Karlický háj.<br />
Do biocentra Karlštejn-Koda směřuje i nadregionální biokoridor<br />
vázaný na řeku Berounku. V Praze je navrženo regionální biocentrum<br />
V lukách (v nivě Berounky). Dále proti proudu pak prochází biokoridor<br />
regionálními biocentry Svahy u Let a Voškov.<br />
V prostoru již zmiňovaného nadregionálního biocentra Údolí<br />
Vltavy začíná mezofilní hájový nadregionální biokoridor, který prochází<br />
Šáreckým údolím, potom střídavě Prahou a územím Prahy-západ<br />
a v Radotínském údolí se napojuje do regionálního biocentra Velký háj.<br />
Na trase jsou tři regionální biocentra - Divoká Šárka, Břevská rákosina<br />
(mimo Prahu) a Radotínské údolí.<br />
Na východním okraji Prahy je nadregionální biocentrum<br />
Vidrholec (Klánovický les s Xaverovským hájem). Nadregionální<br />
biokoridor (spojuje Labe s Voděradskými bučinami), na kterém toto<br />
biocentrum leží, však do Prahy zasahuje právě jen tímto biocentrem.<br />
1.3.2. Regionální ÚSES<br />
Regionálních biokoridorů, které procházejí nebo se dotýkají<br />
území Prahy je šest.<br />
Biokoridor, který spojuje nadregionální biokoridor u Řeporyjí<br />
s regionálním biocentrem Petřín, vede celý po území hlavního města<br />
Prahy. Na trase je regionální biocentrum Řeporyje (místně též zvané Ve<br />
výrech).<br />
Biokoridor začínající nad Vltavou, v trojských svazích pokračuje<br />
na východ a končí v nadregionálním biokoridoru Labe u Brandýsa nad<br />
Labem. V Praze prochází třemi regionálními biocentry (Ďáblický háj,<br />
Čakovice a Vinořská bažantnice), mimo Prahu jedním (Na Vinořském<br />
potoce).<br />
Z biokoridoru popisovaném v předchozím odstavci vybíhá<br />
v prostoru Ďáblic směrem na sever další regionální biokoridor, který již<br />
mimo Prahu prochází regionálním biocentrem Beckov a napojuje se také<br />
na Labe.<br />
Regionální biokoridor spojující regionální biocentrum Vinořská<br />
bažantnice s nadregionálním biocentrem Vidrholec vede pouze po území<br />
Prahy.<br />
V jihovýchodní a jižní části Prahy se nachází regionální<br />
biokoridor, který propojuje nadregionální biocentrum Vidrholec<br />
s regionálním biocentrem Šance. Část jeho trasy sice vede mimo Prahu<br />
(v prostoru Průhonic), všechna regionální biocentra (Lítožnice,<br />
Uhříněveská obora, Milíčovský les, Hrnčířské louky a Modřanská rokle)<br />
však jsou v Praze.<br />
Z posledně jmenovaného biokoridoru vybíhá "slepý" regionální<br />
biokoridor zakončený regionálním biocentrem Kunratický les. Jeho trasa<br />
je pouze na území Prahy.<br />
Do severozápadní části Prahy zasahuje okrajem regionální<br />
biocentrum Háj. Regionální biokoridor na, kterém toto biocentrum leží,<br />
však do Prahy vybíhá právě jen tímto biocentrem.<br />
1.3.3. Lokální ÚSES<br />
Některé lokální biokoridory mají své pokračování za hranicemi<br />
hl. m. Prahy. Jsou to koridory :<br />
1. jižně od Lipenců směřující do Jílovišťského lesa<br />
2. jižně od Kunratic na přítoku Libušského potoka<br />
3. jižně od Kunratic na Olšanském potoce<br />
4. na Pitkovickém potoce u Lipan<br />
5. na levostraném přítoku Pitkovického potoka u Benic<br />
6. na Rokytce u Nedvězí<br />
7. na pravostranném přítoku Rokytky ve směru od Křenic<br />
8. jižně od Újezda nad Lesy<br />
9. na Jirenském potoce východně od Horních Počernic<br />
10. východně od Vinořské obory<br />
11. na Mratínském potoce u Miškovic<br />
12. u Březiněvsi<br />
1.4. KRAJINA<br />
Většina území hl. m. Prahy leží na parovině Pražské plošiny, která<br />
je protkána údolími řeky Vltavy a jejích přítoků. Na severu a seve-<br />
rovýchodě přechází plošina v Polabskou tabuli. Tomu odpovídá i sou-<br />
časná podoba - k Labi mírně ukloněná, převážně zemědělsky<br />
obhospodařovaná krajina. Na jihovýchod od Prahy je situace poněkud<br />
odlišná. Středočeská pahorkatina si, mimo jiné díky své větší členitosti,<br />
zachovala relativně vysoký podíl zalesněných ploch. Ještě vyšší podíl<br />
lesů zůstal zachován v Brdské vrchovině, která proniká do Prahy<br />
v úzkém pásu mezi Vltavou a Berounkou. Berounka a její bezprostřední<br />
okolí je výběžkem Hořovické pahorkatiny, oblast od ní dále na sever<br />
(Český kras) byla výrazně ovlivněna geologickým podložím a erozní<br />
činností. Na západ a severozápad od Prahy je krajina již znatelně plošší<br />
a výrazně odlesněnější než v jižní části, což je obdobně jako na<br />
severovýchodě dáno historickým osídlením.<br />
Širší vztahy jsou zobrazeny v grafické části dokumentace ve<br />
výkresu č. 1.<br />
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
11<br />
hlavního města Prahy 1999
Change language