Untitled

na zemní plyn zásobující sídlištní zástavbu, tj. oblast Řepy, Jihozápadní
Město (Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice, Velká Ohrada) a Barrandov.
Ve většině uvedených tepelných zdrojů na území města je výroba
tepla založena na spalování zemního plynu, podstatně menší podíl má
spalování topných olejů a hnědého uhlí. Podíl neušlechtilých paliv na
výrobě tepla se stále snižuje.
V roce 1996 byly dodávky tepla Pražské teplárenské pokryty
z 52,7 procent plynnými palivy, z 3,4 procent kapalnými palivy, z 18,5
procent tuhými palivy. Zbývajících 25,4 procent bylo kryto dodávkou
tepla z Elektrárny Mělník.
Zdroje soustav uspořádání centralizovaného zásobování teplem
hl. m. Prahy (bez průmyslových zdrojů):
název výkon v Mwt spalované
palivo
Výtopna Holešovice 193,1 ZP/TTO
Výtopna Třeboradice 110,5 ZP
Teplárna Malešice 417,8 ČU/ZP/TTO
Teplárna Michle 153,1 ZP/TTO
Teplárna Veleslavín 129,0 ZP
Výtopna Modřany 102,6 ZP
Výtopna Krč 69,6 ZP
Výtopna Juliska 67,2 ZP/TTO
Výtopna Košíře 7,8 ZP
Výtopna Ruzyně 19,2 ZP
Výtopna Dědina 17,0 ZP
Výtopna Invalidovna 24,4 ZP
Výtopna Zbraslav 21,1 ZP
Výtopna Radotín 9,0 ZP
Výtopna Rohožník 11,6 ZP
Výtopna Horní Počernice I. 10,8 ZP
Výtopna Horní Počernice III. 11,6 ZP
Blokové kotelny Jižní Město 406,4
Blokové kotelny Lhotka - Libuš 80,56
Blokové kotelny Jihozápadní Město 272,11
Pozn. ZP - zemní plyn, TTO - těžké topné oleje, ČU - černé uhlí
Teplárna Malešice přešla od roku 1999 z hnědého na kvalitní
černé uhlí.
Hlavním dodavatelem tepla z centrálních zdrojů a správcem
těchto zdrojů s tepelnými rozvody je Pražská teplárenská, a.s.
Vývoj ročních dodávek tepelné energie v TJ.
1993 1994 1995 1996 1997
bytový odběr 10 910 10 550 11 103 12 046 10 839
nebytový odběr 6 836 6 164 6 406 6 942 6 088
vlastní odběry 176 157 182 212 205
Dodávka
tepelné energie
celkem
17 922 16 871 17 691 19 200 17 132
Vývoj spotřeby paliv pro zajištění dodávek tepla
1993 1994 1995 1996 1997
lehký topný olej (tis. t/rok) 3 0 0 0,4 0,4
mazut (tis. t/rok) 60 60 44 21 7
zemní plyn (10 6 m 3 /rok) 411 391 467 394 342
uhlí (tis. t/rok) 704 627 573 495 336
Pražská teplárenská dodává rovněž elektrickou energii. V roce
1996 to bylo 288 GWh. Proti roku 1995 se dodávka snížila o 18 GWh.
Pokles způsobilo zahájení odběru tepla ze soustavy CZT Mělník - Praha
a tomu odpovídající snížení výroby tepla v teplárně Malešice.
5.7.1.2. Decentralizované zásobování teplem
Decentralizované zásobování teplem v Praze je jednak ve správě
městských částí, jednak soukromých majitelů resp. správců jednotlivých
objektů. Část tepla se vyrábí jako vedlejší produkt v průmyslových
závodech a slouží zejména pro vlastní zásobování teplem průmyslových
areálů. Pro zásobování teplem v současnosti Praha jako palivo využívá
zemní plyn, koks, hnědé uhlí, těžké a lehké topné oleje a elektrická
energie. Poměr spotřeby jednotlivých paliv a energií se mění ve
prospěch ušlechtilých paliv.
Teplárenskou síť na území města tvoří systémy horkovodních
rozvodů tepláren a většiny výtopen, systémy parních rozvodů výtopen
Holešovice a Juliska a systémy teplovodních rozvodů blokových a okrs-
kových kotelen.
Ochranná pásma teplovodů a tepelných zařízení jsou stanovena
zákonem č. 222/1994 Sb., § 34. Ochranným pásmem se rozumí prostor v
bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepla určený
k zajištění jeho spolehlivého provozu.
Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými
po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodo- rovné
vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.
V návrhu územního plánu nejsou vzhledem k použitému měřítku
ochranná pásma liniových teplárenských zařízení vymezena.
5.7.2. Zásobování teplem - návrh
Návrh rozvoje uspořádání nadřazeného systému zásobování
teplem vychází z potřeby zajištění možnosti rozvoje území, zlepšení
podmínek životního prostředí, provozní spolehlivosti systémů a opti-
málnímu využití současných zařízení.
5.7.2.1. Centralizované zásobování teplem
Na pravém břehu Vltavy se navrhuje další rozšíření
integrovaného systému tepelných zdrojů těmito opatřeními:
Propojení soustavy EMĚ - Praha s oblastí Praha - Jih
Přepojení oblasti Praha - Jih, tj. stávající zástavby sídlišť Košík,
Jižní Město I, II a Petrovice - Měcholupy, dosud vytápěné z blokových
plynových výtopen na horkovodní systém CZT z Tp Malešice, resp.
EMĚ I. Provoz stávajících blokových výtopen bude ukončen a blokové
kotelny budou rekonstruovány na předávací stanice tepla.
Hlavní zdroje navrhované integrované soustavy s hlavním
zdrojem Elektrárna Mělník: teplárny Malešice a Michle, výtopny
Třeboradice, blokové a okrskové kotelny sídlišť Jižní Město, Jižní
Město - západ, Měcholupy - Petrovice.
Tepelný napáječ Prosek - Libeň - Karlín
Navrhuje se zásobování oblasti Horní a Dolní Libně teplem ze
soustavy centralizovaného zásobování Mělník - Praha napojením na již
realizovaný napaječ Bulovka.
Rozsah zásobování Karlína s případným zrušením výtopny Invalidovna
bude podrobněji ověřen a ovlivněn zájmem odběratelů tepla.
Napojení plánované výstavby v Dolních Počernicích
a Běchovicích na SCZT z EMĚ
Napojení připravované výstavby technologického parku,
dostavby areálu VÚ Běchovice, Dolnopočernického centra a plánované
výstavby v okolí Dolních Počernic na soustavu CZT Mělník - Praha
prodloužením odbočky tohoto tepelného napáječe pro Černý Most
směrem k technologickému parku.
Příprava stavby je ve fázi konceptu urbanistické studie. Výstavba
by měla probíhat ve dvou časových horizontech - do roku 2010 a
výhledově po roce 2010.
Územní plán sídelního útvaru 70
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
hlavního města Prahy 1999