Untitled
Untitled
Untitled
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
existence fungujícího trhu s byty nebo vybudování technické<br />
infrastruktury v relativně krátkém časovém období. Hypoteční úvěry,<br />
stavební spoření, postupné uvolňování regulovaných cen nájemného a<br />
další nástroje státní, ale i městské politiky a podpory bydlení zatím k<br />
tomu vytvářejí jen omezený prostor. Vzhledem k současné situaci v<br />
oblasti financování bytové výstavby a ke stavu a finanční náročnosti<br />
technické infrastruktury lze předpokládat, že realizace nevyužije zcela<br />
územní nabídku ÚPn a horizont r. 2010 překročí. Odhad rozsahu bytové<br />
výstavby k r. 2010 vzhledem k eko- nomické situaci státu, města a kupní<br />
síle obyvatelstva je 65 000 bytů.<br />
Přehled ploch pro bydlení je znázorněn v grafické části<br />
dokumentace ve výkresu č. 26.<br />
3.5 VEŘEJNÉ VYBAVENÍ<br />
Veřejné vybavení zahrnuje školské plochy preprimární, primární<br />
a sekundární úrovně, zařízení a stavby armády a bezpečnosti,<br />
zdravotnické a sociální péče, městské správy a ostatní, jako například<br />
zařízení požární ochrany, záchranné služby, hygienické stanice, zařízení<br />
pro mimoškolní činnost a další.<br />
Tato zařízení tvoří nejen velké areály a plošně velká zařízení, ale<br />
rovněž hustou síť zařízení malých (menších než 0.25 ha), která se<br />
v zastavěné části vnitřního města plošně nemohou projevit a jsou<br />
součástí ploch s jiným převažujícím funkčním využitím, zejména ploch<br />
obytných a smí- šených.<br />
Kritériem pro vyjádření těchto zařízení v plochách či v kódech je<br />
jejich plošný rozsah a význam.<br />
V době zpracování ÚPn se tvořily výchozí koncepce funkčních<br />
systémů - zdravotnictví, sociální péče a školství, probíhala výběrová<br />
řízení, optimalizace školských zařízenía celková transformace<br />
ekonomiky těchto odvětví. Tento proces, který stále není dokončen,<br />
může ovlivnit potřebnou síť zařízení veřejného vybavení. ÚPn proto<br />
počítá s dalšími plochami veřejného vybavení bez bližší specifikace,<br />
které by mohly výhledově pokrýt nároky vzešlé z dopracovaných<br />
koncepcí jednotlivých rezortů.<br />
3.5.1. Školství<br />
3.5.1.1. Školství - současný stav<br />
Ve školním roce 1996/97 navštěvovalo 313 pražských<br />
základních škol (včetně škol zvláštních, speciálních, pomocných<br />
a ostatních) 115 103 žáků, 416 mateřských škol včetně speciálních 32<br />
261 dětí.<br />
Na 275 středních školách a učilištích všech typů včetně různých<br />
forem studia, studovalo 77 095 studentů a učňů. Z tohoto celkového<br />
počtu studovalo v 63 gymnáziích 19 472 studentů (25%), na 117 středně<br />
odborných školách 25 441 studentů (33%), na 55 středně odborných<br />
učilištích 17 476 učňů (23%), na 10 integrovaných středních školách 4<br />
934 studentů (6%) a na 30 speciálních středních školách 1 971 studentů<br />
(3%). Dalších 7 801 studentů studuje při zaměstnání (10%). Síť škol je<br />
doplněna domovy mládeže, internáty, výchovnými ústavy, zařízeními<br />
pro mimoškolní výuku a výchovu.<br />
Střední školství má celoměstskou a regionální působnost. Na<br />
území Prahy se nacházejí učiliště okresu Praha-východ, Praha-západ.<br />
Pražské školy navštěvují mimopražští žáci. Rozvojem bydlení v okolí<br />
Prahy lze očekávat i zvětšený zájem o pražské střední školství.<br />
Od r. 1991 počet středních škol a jejich žáků stoupal, nové školy<br />
byly postupně zakládány i v budovách nebo areálech základních škol, či<br />
jiných školských i neškolských zařízeních. Tato skutečnost se projevila<br />
výrazně v okrajových částech města, jako Prosek, Bohnice, Černý Most,<br />
Jižní Město, Modřany a Jihozápadní Město, kde nebyl tento typ škol<br />
zastoupen odpovídajícím způsobem.<br />
Oproti síti základních škol je síť středních škol a učilišť na území<br />
Prahy rozložena nerovnoměrně. Největší počet středních škol a jejich<br />
studentů je v Praze 1 a 2, kde tyto školy již mají svoji tradici. Trpí však<br />
plošnou stísněností, malým standardem a značným stářím objektů.<br />
Nízký počet středních škol vzhledem k hustotě osídlení a počtu<br />
obyvatel je v okrajových částech města, jako např. v Praze 14, Praze 15,<br />
Praze 12 (Modřany), Praze 13 (Jihozápadní Město) i přesto, že tyto<br />
školy byly nově založeny (především v základních školách).<br />
Největší počet učňů a učilišť je v Praze 4, 5, 9, 10. Od roku 1991<br />
počet žáků v učilištích klesá. I ve výhledu se počítá s jeho postupným<br />
snižováním a přeměnou učilišť na střední školy.<br />
Přehled školského vybavení<br />
Počet škol Počet žáků<br />
šk. rok šk. rok šk. rok šk. rok šk. rok šk. rok<br />
1994/95 1995/96 1996/97 1994/95 1995/96 1996/97<br />
Mateřské 412 411 416 34 024 34 224 32 261<br />
školy Poměr počtu žáků na 1000 obyv.<br />
trvale bydlících<br />
28 28 27<br />
Základní 298 309 313 111 004 106 731 115 103<br />
školy Poměr počtu žáků na 1000 obyv.<br />
trvale bydlících<br />
91 88 96<br />
Střední 241 264 275 76 781 83 603 77 095<br />
školy a<br />
učiliště<br />
Poměr počtu žáků na 1000 obyv.<br />
trvale bydlících<br />
63 69 64<br />
3.5.1.2. Školství - návrh<br />
Zřizování škol všech stupňů je neoddělitelnou součástí rozvoje<br />
města a městských částí.<br />
ÚPn vychází z potřeb počtu trvale a dlouhodobě přechodně<br />
bydlících obyvatel. U středního školství navíc počítá s vlivem regionu<br />
v denní dojížďce a podílem mimopražských studentů. Zohledňuje<br />
klesající trend v počtu narozených dětí a věkovou strukturu<br />
obyvatelstva.<br />
Předškolní výchova, základní školství a mimoškolní výchova<br />
úzce navazuje na potřeby obyvatel vyplývající z rozložení obytné<br />
zástavby. Nepominutelným faktorem je rovněž dostupnost a bezpečnost<br />
docházky.<br />
Pro výhled byl použit poměr 66 - 67 studentů a učňů<br />
na 1 000 obyvatel v následujících podílech: 40/1 000 pro trvale bydlící<br />
ve věkové skupině 15 - 18 let, 10/1 000 pro trvale bydlící nad 18 let<br />
(pomaturitní studium), 13/1 000 pro přechodně bydlící (včetně<br />
internátně ubytovaných), 3/1 000 na zvýšenou dojížďku z pražského<br />
regionu, případná rezerva pro změnu populačních trendů je 1/1 000.<br />
Pro potřeby do roku 2010 ÚPn vycházel z poměru 101 žáků na 1<br />
000 obyvatel, a to v následujících podílech: 69 žáků na 1 000 obyvatel<br />
pro trvale bydlící, 30 žáků na 1 000 obyvatel pro přechodně bydlící<br />
a rezerva pro změnu populačního chování činí 2 žáky na 1 000 obyvatel.<br />
Po roce 2010 byl poměr v souladu s demografickou skladbou zvýšen na<br />
109 žáků na 1 000 obyvatel s následujícím podílem: 77 žáků na 1 000<br />
obyvatel pro trvale bydlící, 30 žáků na 1 000 obyvatel pro přechodně<br />
bydlící a rezerva pro změnu populačního chování činí 2 žáky na 1 000<br />
obyvatel.<br />
Pro předškolní výchovu byl použit poměr 36 žáků na 1 000<br />
obyvatel, což je o 9 žáků více než současný stav.<br />
Výhledové potřeby zahrnují všechny typy škol včetně různých<br />
forem studia. ÚPn v horizontu do r. 2010 umožňuje v oblasti<br />
středního školství výuku pro 84 000 studentů a učňů. Z toho v exis-<br />
tujících školách a učilištích cca 80 000 studentů a učňů a v 11ti<br />
nových školách (do r. 2010) pro 3 - 5 000 studentů. Po roce 2010<br />
jsou plánovány další 2 - 3 školy.<br />
V učňovském školství se počítá se stagnací a částečnou přeměnou<br />
ve střední školy.<br />
V navrhovaných plochách pro střední školy je zohledněno<br />
zlepšení prostorového standardu a podmínek pro činnost škol, zejména<br />
v centrální oblasti města, minimalizace dislokovaných výukových<br />
prostor (např. řešení situace středních uměleckých škol).<br />
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
23<br />
hlavního města Prahy 1999
Change language