Untitled
Untitled
Untitled
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Dále je v Praze provozováno několik drobnějších spaloven<br />
odpadu:<br />
č. Provozovatel Kapacita (t)<br />
1 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 9 700<br />
2 Institut klinické a experimentální medicíny,Praha 4 700<br />
3 Fakultní nemocnice , Praha 5 - Motol 1 500<br />
4 ČKD a.s., Praha 9 230<br />
5 ČKD DIZ, Praha 9 1 000<br />
6 Barvy a leky, Praha 10 1 200<br />
7 Léčiva s.p., Praha 10 6 400<br />
8 ÚDDP - Praha 10, Malečice 1 400<br />
9 SPALEKO, Praha 4 350<br />
10 Česká typografie, Praha 1 280<br />
Zdroj: ĆEÚ, MHMP<br />
Separovaný sběr se v Praze do roku 1997 prováděl pouze<br />
v některých městských částech (jednotný celoplošný systém třídění KO<br />
je realizován od začátku roku 1998 pro papír a lepenku, sklo a plasty).<br />
Tím je také dána jeho dosavadní nízká výtěžnost, která se pro rok 1998<br />
odhaduje na 11 800 t, tj. 4 % z celkové produkce komunálního odpadu.<br />
Z toho by mělo být papíru 6 400 t (2,2 %), skla 3 800 t (1,3 %), plastů<br />
1 000 t (0,3 %) a nebezpečných odpadů 600 t (O,2 %). Podíl<br />
recyklovatelné složky v komunálním odpadu je zhruba 25 %, reálně<br />
vytříditelná je však zhruba polovina.<br />
V současné době jsou uplatňovány následující způsoby třídění: 1)<br />
donáškový, což zmanená, že obyvatelé donášejí tříděný sběr na místa k<br />
tomu určená. Zatím jsou těmito místy téměř výhradně stanoviště<br />
kontejnerů na papír a sklo, v některých městských částech též na plasty,<br />
umístěná na veřejných prostranstvích; 2) odvozný systém (realizovaný<br />
výhradně na území Pražské památkové rezervace, ve kterém jsou sběrné<br />
nádoby na tříděný odpad umístěny přímo v bytových objektech; 3)<br />
kombinovaný - je donáškovým systémem s malými docházkovými<br />
vzdálenostmi. Kromě toho však je již v provozu několik tzv. sběrných<br />
dvorů (podrobnější popis tohoto zařízení viz v návrhové části).<br />
Nejvýznamější z nich jsou:<br />
Sběrný dvůr v Kolarovově ulici, zřízený a provozovaný<br />
městskou částí Praha 12, který je povolen na dobu určitou.<br />
Sběrný dvůr Voctářova, zřízený MHMP a provozovaný<br />
soukromou firmou IPODEC čisté město a.s., který je povolen na dobu<br />
určitou.<br />
Sběrný dvůr v Proboštském dvoře, který byl zprovozněn<br />
1.9.1999. Provozovatelem jsou Pražské služby, a.s.<br />
Dále v Praze funguje též několik soukromých sběrných dvorů,<br />
patřících firmám podnikajícím v odpadovém hospodářství. Tato zařízení<br />
mají však spíše místní význam a z celoměstského hlediska nejsou<br />
podstatná. Výjimkou je sběrný a recyklační dvůr firmy Domeček s.r.o.,<br />
v Malešicích, který je součástí sítě sběrných dvorů a zařízení na<br />
recyklaci stavebního odpadu.<br />
Zneškodňování odpadu rostlinného původu z údržby zeleně se<br />
děje převážně kompostováním. Kompostárny jsou zpravidla<br />
provozovány firmami zabývajícími se údržbou zeleně a bývají umístěny<br />
na pozemcích těchto firem nebo v zahradnictvích. Proto nejsou v územ-<br />
ním plánu uvedeny. Výjimkou je kompostárna MČ Praha 5 v Jinonicích,<br />
jejíž plocha je ovšem navržena na změnu funkce.<br />
Pro svoz a zneškodňování objemného odpadu byl od 1.1.1998<br />
zaveden rovněž jednotný celoměstský systém. Sběr probíhá donáškovým<br />
způsobem do velkoobjemových kontejněrů, umístěných podle<br />
požadavků městských částí. Čas a místo jejich přistavení městské části<br />
předem oznamují na vývěsných tabulích, v místním tisku a pod. Mimo<br />
to je možné objemný odpad odložit ve výše uvedených sběrných<br />
dvorech.<br />
Sběr nebezpečných složek KO zatím neprobíhá celoplošně podle<br />
jednotného systému. V letech 1994 - 1996 byl realizován pilotní projekt<br />
sběru tohoto druhu komunálního odpadu, po jehož vyhodnocení<br />
přistoupilo město k vyhlášení obchodní veřejné soutěže, která byla<br />
ukončena v červnu 1998. Na jejím základě bude realizován jednotný<br />
městský systém, který je navržen jako kombinace 20 stabilních sběren v<br />
lokalitách s největší hustotou obyvatel. Ten doplní mobilní způsob sběru<br />
v ostatních částech města. Součástí je i sběr prošlých léků a rtuťových<br />
teploměrů ve všech lékárnách na území města. Nebezpečné složky KO<br />
je možno uložit též ve sběrném dvoře v Kolarovově ulici a v některých<br />
soukromých sběrných dvorech. Sběrný dvůr ve Voctářově ulici<br />
nebezpečné složky KO přijímá jen výjimečně, neboť je umístěn<br />
v záplavovém území.<br />
Celková produkce stavebního odpadu je 493 900 t (100%),<br />
recykluje se 164 800 t (33,4%, recyklovatelných je však až 75 - 80%.),<br />
na rekultivace se používá 194 400 t (38,5%) a skládkuje se 138 000 t<br />
(28,1%).<br />
V omezené míře probíhá v Praze separovaný sběr a následná<br />
recyklace stavebního odpadu soukromými firmami. Menší množství<br />
stavebního odpadu z drobnějších rekonstrukcí např. v domácnostech<br />
přijímají všechny sběrné dvory. Převážná část stavebního odpadu se<br />
skládkuje, a to v menší míře na výše uvedené skládce v Uhříněvsi,<br />
ponejvíce však na skládkách mimo území Prahy.<br />
5.11.2. Odpady - návrh<br />
ÚPn vychází z Projektu hospodaření s odpady v Praze<br />
schváleného 16.1.1996 Usnesením RZHMP č. 476 (dále jen Projekt)<br />
a z konceptu Územního plánu hl. m. Prahy.<br />
Hlavní zásadou hospodaření s odpady je, dle Projektu,<br />
minimalizace množství odpadu. Toho má být docíleno jednak<br />
předcházením vzniku odpadů (zejména nebezpečných), tj. snižováním<br />
jejich produkce, jednak dalším využíváním odpadů již vzniklých, a to<br />
buď energetickým, nebo materiálovým. Nevyužité odpady je nutno<br />
zneškodňovat odpovídajícím způsobem.<br />
Základem systému na zpracování odpadů je spalovna<br />
Malešice, sběrné dvory, plochy určené pro recyklaci stavebního<br />
odpadu, kompostárny a skládka v Ďáblicích.<br />
Centrum pro využití odpadů - spalovna Malešice v Praze 10,<br />
při ul Průmyslové, bude sloužit nejen k energetickému zpracování<br />
odpadu, nýbrž jako komplexní zařízení pro hospodaření s odpadem.<br />
V jejím areálu se počítá s vybudováním dotřiďovací linky na komunální<br />
odpad a intenzivní kompostárny na biologicky rozložitelný odpad<br />
z domácností a údržby města o kapacitě cca 35 000 t ročně. Dále se<br />
v současné době zkoumá možnost stabilizace popela a škváry taveninou<br />
z plastového odpadu získaného separovaným sběrem. Takto vzniklé<br />
hmoty by bylo možno využít buď k výrobě stavebních prvků, nebo by<br />
bylo možno jej ukládat na skládku KO v Ďáblicích. U škváry je<br />
zvažována technologická úprava na parametry stavebních materiálů.Tím<br />
by se vyřešil problém nakládání s popelem a škvárou, které jsou dle<br />
Katalogu odpadů klasifikovány jako nebezpečný odpad. Pokud nebude<br />
tento postup úspěšný, bude nutno popel a škváru vyvážet na některou<br />
z příslušně zabezpečených skládek mimo území Prahy.<br />
Spalovna nemocničního odpadu v Praze 4, při ul. Vídeňská<br />
zůstává beze změny.<br />
Sběrné dvory mají poskytovat tyto služby: sběr objemného<br />
odpadu, elektrošrotu, kovového odpadu, pneumatik, malého množství<br />
stavební sutě z bytových úprav, menšího množství zahradního odpadu,<br />
autobaterií, nebezpečného odpadu a doplňkový sběr papíru, plastů<br />
a skla. Složky KO budou příjímány bezplatně, živnostenský odpad za<br />
úplatu.<br />
Nároky na optimální plochy sběrných dvorů jsou následující:<br />
poloha s vysokou hustotou obyvatel, snadná dopravní dostupnost,<br />
pozemek o rozloze asi 1500 m 2 (optimálně 3 - 5 000 m ), dostupné<br />
inženýrské sítě, možnost vybudování krytých meziskladů odpadů,<br />
zpevněné plochy, srážkové vody ze zpevněných ploch svedené do lapolu<br />
(popř. kanalizace).<br />
Projekt předpokládal vybudování 15 - 20 sběrných dvorů,<br />
lokalizovaných zhruba v těchto oblastech: Barrandov, severní Stodůlky,<br />
Smíchov (severní část), Střešovice, Bubeneč, Voctářova ul.,nákladové<br />
Územní plán sídelního útvaru 76<br />
Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
hlavního města Prahy 1999
Change language