Untitled

záměrně založené a architektonicky ztvárněné plochy zeleně,
záměrně založené plochy zeleně, zelené parkové pásy a systémová
stromořadí.
Návrh potvrzuje rozsah funkčních a perspektivních stávajících
parkových ploch. Nové lokality situuje do míst největších plošných
rozvojů a do přestavbových území, která nabízejí nové plochy. Velikost
navrhovaných parků je závislá na intenzitě předpokládané zástavby.
Problematika rozsahu a ochrany ploch zeleně je doplněna o vymezení
tzv. historických zahrad, které jsou památkami zahradního umění. Jsou
zařazené do operativního seznamu nemovitých kulturních památek hl.m.
Prahy s ochranou dle zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve
znění pozdějších předpisů. Pozornost je věnována parkově upraveným
plochám v sídlištích, kde je definována ochrana ucelených zelených
ploch.
Velké nové parky jsou navrhovány pro Zličín, Velkou Ohradu,
Západní Město, Jihovýchodní Město, Letňany - západ, Letňany -
výstaviště a Libuš.
Byly potvrzeny ve stávajících obytných souborech, kde fungují
jen částečně. Jedná se o Jihozápadní Město, Jižní Město a Kamýk.
Především na ochranu parkové zeleně v urbanizovaných územích
s velkou intenzitou soustředění obyvatel se zaměřuje specializovaný
výkres zeleně. Rozlišuje 2 samostatné funkční plochy: historické
zahrady, parky a parkově upravené plochy s tím, že historické zahrady
jsou od parků odlišeny zvýrazňující obvodovou linií. V podrobnějším
rozpracování navrhuje doplnění území o drobné parkové plochy a pásy
místního významu. Grafické rozčlenění lokalit na 2 typy umožňuje
jednoznačně stanovit limity, které zajistí funkčnost plochy:
- parky jsou záměrně založené architektonicky ztvárněné plochy
zeleně na rostlém terénu většího rozsahu než 0,5 ha nebo menší plochy,
které z hlediska prostorového a možnosti plnit svou funkci plně
vyhovují. Plochy nesmí být limitovány průchodem inženýrských sítí
a vozidlových komunikací.
- parkově upravené plochy zahrnují parkově upravené plochy,
zelené (parkové) pásy a systémová stromořadí
- parkově upravené plochy jsou záměrně založené plochy zeleně
menší než 0,5 ha nebo plochy většího rozsahu s prostorovým omezením
v kontaktu s negativními vlivy, které limitují požadované využívání
plochy. Požadavkem je zachování dominantního podílu zeleně na
rostlém terénu.
- zelené parkové pásy jsou parkově upravené linie zeleně, jejichž
délka je minimálně trojnásobkem šířky s výsadbou stromů, stromů
s keřovým podrostem výjimečně pouze keřů v travnaté ploše. Jejich
šířka je menší než 50 m. Výjimečně přípustné umístění účelové
komunikace je limitováno zachováním dominantního podílu zeleně
v zeleném pásu. Požadavkem je zachování dominantního podílu zeleně
na rostlém terénu.
- systémová stromořadí jsou liniové prvky zeleně, které mají
význam z hlediska celoměstského nebo místního systému zeleně,
přispívají ke snížení negativního účinku rozsahu zpevněných ploch
v území. Stromy je možné situovat: v travnatém pásu, ve vegetačních
plochách, zpevněných ploch pěších komunikací, veřejných
prostranství, náměstí a parkovišť. Požadavkem je zachování
dominantního podílu zeleně na rostlém terénu.
Problematika rozsahu a ochrany ploch zeleně je doplněna o gra-
fické vyjádření památkově chráněných ploch historických zahrad.
Pozornost je věnována také parkově upraveným plochám sídlištní
zeleně. Graficky vyznačená území definují ochranu ucelených ploch
zeleně, jejich nezastavitelnost. Zastavitelná jsou pouze ta území, kde
nebyla původně plánovaná zástavba realizována a nejsou narušeny
souvislé kvalitní plochy zeleně. V posledním graficky vyčleněném
území, ne však svým stupněm ochrany zeleně nepodstatném, je vyjádřen
návrh tzv. pásem, kde je definována zvýšená ochrana zeleně. Jedná se
o území, kterým prochází celoměstský systém zeleně, území nového
rozvoje či plochy dostaveb v případě neexistujících vazeb v plochách
zeleně. Zvýšenou ochranou zeleně jsou také zohledněny přímé vazby
k lesním porostům, zajištěna podpora hodnotných přírodních lokalit,
volnost průchodu vodních toků, ochrana vodních nádrží a nutné
prostorové vazby.
Hřbitovy - jsou plochy pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária,
rozptylové louky, plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích
chovech. ÚPn potvrzuje jejich specifický charakter, kdy společným
rysem je poměrně hustá výsadba vysoké vzrostlé zeleně.ÚPn počítá
s rozšiřováním stávajících ploch hřbitovů zejména v městských částech
vnějšího pásma (např. Královice, Uhříněves). Nová rozvojová plocha je
navržena pouze v Záběhlicích, navrhovaná lokalita v oblasti Dubče se
dostává do výhledu po roce 2010.
Územní plán řeší i požadavek úložiště pro drobná zvířata
v domácích chovech (psí hřbitov), který je situován na zelené svahy
východně od Řep jako součást souvislého zeleného masivu.
Přírodní nelesní plochy charakterizují rozptýlené porosty
dřevin a bylin včetně trvalých travnatých kultur. Jedná se převážně
o výraznou přírodní zeleň, doprovodnou zeleň podél vodotečí, remízky,
větrolamy a liniové rozčlenění orné půdy v zemědělské krajině.
Nejvýraznější zastoupení funkčních ploch je v územích, která jsou
součástí Územního systému ekologické stability a dále tam, kde
vytvářejí ochranu přírodně hodnotným územím, tzv. nárazníková pásma.
Dominantní polohu nacházejí jako výrazné posílení stávajících
doprovodných pásů vodotečí, zjemnění přechodů mezi lesními porosty
a zemědělskou krajinou, urbanizovanými územími a ornou půdou.
Nejvýraznější plošné rozvoje jsou navrženy na severní terase
v návaznosti na vodní toky v oblasti Březiněvsi, Ďáblic a Čakovic,
v oblasti hornopočernických rybníků, v západním předpolí
Klánovického lesa, v tzv. vějíři přírodních ploch a zahrad západně od
Kolodějí směrem k Lítožnici, v oblasti Rokytky od Královic k Nedvězí.
Rozvoj je soustředěn mezi Křeslice a Újezd u Průhonic, do nivy
Berounky, do zemědělské krajiny mezi Zadní Kopaninou, Zmrzlíkem až
k Řeporyjím, v prostoru bývalé skládky v Slivenci, mezi Drnovskou
a silničním okruhem v prostoru Jivin.
Rozvoj lokalit přírodních nelesních ploch je žádoucí tam, kde je
nutná podpora stávajících přírodních území a rehabilitace nefunkčních
přírodních ploch. Mezi nejvýznamnější se řadí posílení ctěnického
areálu, ochrana Vinořské obory, Lítožnice, předpolí Milíčovského lesa,
severní i jižní předpolí Prokopského a Dalejského údolí s regenerací
a uvolněním údolního pásu, regenerace údolí Litovického potoka ve
Veleslavíně, přírodní pásma v návaznosti na oboru Hvězda, posílení
jižního předpolí Šárky včetně údolí Šáreckého a Lysolajského potoka.
Výrazné zastoupení ploch je uplatněno na koridorech
inženýrských sítí, které nepřipouští souvislé zalesnění a prostorově
limitují kvalitní parkové úpravy. S ohledem na tyto limity jsou nejméně
kolizní travnaté plochy a porosty při respektování ochranných pásem.
Louky - samostatná kategorie zahrnuje intenzivní a extenzívní
trvalé travní porosty s příměsí bylin včetně solitérních porostů bez
rozlišení způsobu užívání a plochy pastvin na zemědělském a lesním
půdním fondu.
Sady, zahrady, vinice zahrnují výsadby ovocných stromů,
vinné révy, užitkové a okrasné zahrady. Problematika sadů a zahrad
je řešena v návaznosti na rozčlenění území do 3 charakteristických
prostorových pásem.
V centrální části jsou zachovány sady a zahrady pouze jako
součást historicky vzniklých areálů a je podporována jejich plná
regenerace. V kompaktním městě jsou plochy sadů a zahrad
ponechávány v okrajových či nepřístupných místech v provázanosti
s ostatními funkčními plochami zeleně. V centrálních polohách sídel
jsou navrhovány k přeměně a rozvoji urbanizovaných území s podílem
volných zelených ploch. Ve vnějším pásu návrh ponechává výrazný
podíl sadů a zahrad jako charakteristický prvek formování území s cílem
podporovat zachování stávající rozvolněné zástavby a pestrost území.
Vytvářejí přechodový prvek od zástavby k území tzv. kulturní
zemědělské krajiny. Sady a zahrady v přírodně hodnotných územích
jsou potvrzeny či navrhovány k přeměně v zájmu posílení přírodních
porostů ve výhledovém období po roce 2010.
Řešení se nepřiklání k intenzivnímu využívání sadů. Definuje
potřebu založit sady, které by postupně přešly do kategorie extenzivních.
Výrazné lokality jsou na Zbraslavi, v Prokopském a Dalejském údolí, na
Červeném Vrchu, v Šárce, Nebušicích, Přední Kopanině severní části
Dolních Chaber, v jižní části Satalic, východně od Uhříněvsi a na
Chodovci. Nové možnosti rozvoje se nabízejí např. v oblasti Vinoře,
Ďáblic, Podleského rybníka a Sobína.
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy
41
hlavního města Prahy 1999