Untitled

Systém těchto komunikací je doplněn dvěma spojkami:
- Spořilovskou spojkou, která je v provozu a tvoří přímé spoje-
ní mezi ul. Brněnskou a MO. ÚPn předpokládá její částečné překrytí,
aby se omezil její negativní vliv na okolní zástavbu Spořilova.
- Libeňskou spojku, která tvoří přímé spojení mezi PR (ulicí
V Holešovičkách) a MO. V ÚPn je navrženo její vedení územím
v hloubeném tunelu.
Na tomto místě stojí ještě za zmínku nově navrhovaná sběrná
komunikace vedoucí od Písnice kolem Hrnčířů s napojením na dálnici
D1. Její realizace je podmíněna zprovozněním SO v úseku Písnice -
Dolní Počernice a nebo zprovozněním dálnice D3.
4.2.4.4. Stav realizace a územní přípravy
Vzhledem k tomu, že dopravní stavby jsou značně investičně
náročné a vyžadují náročnou investiční přípravu, je nutné k rychlému
a ekonomickému postupu realizace zajistit stabilizaci záměrů výstavby
v komunikační síti města v předstihu alespoň na dobu deseti let. Pokud
se toto nepodaří zajistit alespoň pro dílčí část dopravního řešení, bude
další výstavba dopravního systému města z hlediska efektivnosti již
vynaložených a vynakládaných investic problematická.
V současné době je v nadřazeném komunikačním systému města
následující stav realizace a územní přípravy:
Silniční okruh
realizováno: Třebonice (dálnice D5) - Slivenec 7,5 km
Chvaly (R10) - Dolní Počernice 4,5 km
ve výstavbě: Třebonice - Ruzyně 7,2 km
v invest. přípravě Slivenec - Písnice 13,8 km
Ruzyně - Březiněves 15,6 km
výst. po r. 2010: Chvaly - Březiněves 13,2 km
Písnice - Dolní Počernice 21,7 km
Městský okruh
realizováno: Barrandovský most - Rybníčky 10,0 km
Strahovský tunel 2,1 km
ve výstavbě: Barrandovský most - Strahov. tunel 5,5 km
v invest.přípravě: Strahovský tunel - Myslbekova 0,5 km
Myslbekova - Pelc Tyrolka 6,2 km
územně stabil.: Jarov - Pelc Tyrolka 5,2 km
Rybníčky - Jarov 3,5 km
Hlavní radiální sběrné komunikace
realizováno: Prosecká RK, ulice V Holešovičkách,
Liberecká, Cínovecká (MO - vstup D8)
Pankrácká RK, ulice Brněnská, 5.května
(MO - vstup D1)
Radlická RK, Rozvadovská spojka
(ulice Bucharova - vstup D5)
Chuchelská RK, ulice Strakonická
(MO, Barrandovský most - vstup R4)
Štěrboholská RK, (MO - SO)
v invest. přípravě: Vysočanská RK (Kbelská - vstup R10)
územně stabil.: Hostivařská RK (MO - Přátelství)
Radlická RK (Bucharova - MO)
výst. po r. 2010: Vysočanská RK (MO - Kbelská)
Břevnovská RK (MO - vstup R6)
Hostivařská RK (Přátelství - SO)
4.2.4.5 Regulace dopravy,
parkování a odstavování vozidel, dopravní plochy
Výpočty i plošné bilance v ÚPn potvrdily, že na území města
nelze plně uspokojit všechny dopravní požadavky a že je třeba počítat
s účinnou regulací dopravy.
Regulace dopravy začíná již návrhem komunikační sítě města,
která diferenciací atraktivity a svým uspořádáním umožňuje progresivní
regulaci automobilové dopravy směrem k centru města.
Součástí účinné regulace dopravy je i navržená integrovaná
a regionální osobní hromadná doprava s bezprostřední vazbou na město
a jeho hromadnou dopravu a návrh sítě záchytných parkovišť. Navržené
řešení předpokládá síť městské hromadné dopravy, která je schopna
účinně konkurovat osobní automobilové dopravě kromě cenových relací
i kvalitou a rychlostí.
Ještě striktněji je v návrhu přistupováno k regulaci dopravy
v centrální oblasti města, zvláště pak v Pražské památkové rezervaci
(PPR), na kterou je tlak dopravy enormní. V této oblasti je míra využití
uliční sítě limitována s ohledem na životní prostředí, propustnost ulic,
požadavky památkové ochrany a funkčního využití území.
ÚPn předpokládá nutnost uplatnění legislativních
a organizačních opatření na území města a hlavně pak na území
PPR, která umožní omezovat tlak automobilové dopravy na jeho
centrální oblast.
Měřítko zpracování ÚPn nedovoluje detailní řešení dopravy
v klidu, a proto předkládaný materiál obsahuje pouze zásady
uspokojování potřeb dopravy v klidu v souladu s návrhem funkčního
využití území.
ÚPn předpokládá uplatnění následujících zásad pro řešení
dopravy v klidu:
- pro stanovení počtu odstavných a parkovacích stání na území hl.
m. Prahy vycházet z ustanovení Vyhlášky hl. m. Prahy a z její
připravované novely o obecně technických požadavcích na výstavbu
v hl.m. Praze.
- v centrální oblasti města regulovat obrat vozidel limitováním
počtu parkovacích míst a výší tarifu za parkování a s výjimkou
odstavování vozidel rezidentů omezovat dlouhodobé stání vozidel,
- odstavování nákladních automobilů orientovat důsledně na
pozemky jejich vlastníků a na plochy k tomu účelu určené.
Součástí ÚPn jsou také lokality celoměstského systému
záchytných parkovišť typu P+R, o kterých se podrobně pojednává
v kap.4.3.3..
Plochy vyhrazené pouze pro funkci garáží a parkovišť, které
nebylo vhodné přičlenit k navazujícím funkčním plochám, jsou v gra-
fické části dokumentace vyznačeny ve výkresu č. 4.
Součástí dopravního řešení ÚPn je i lokalizace překladišť
kontejnerové a silniční přepravy. Překladiště kontejnerové přepravy jsou
umístěna v Uhříněvsi (stávající), v Holešovicích (v obvodu přístavu)
a v Radotíně (v obvodu přístavu). Překladiště silniční přepravy jsou
situována v Horních Počernicích (v ploše skladování a distribuce)
a v Řeporyjích (na samostatné ploše).
Komunikační síť je zobrazena v grafické části dokumentace ve
výkresu č. 5 a 6.
4.2.5. Železniční doprava
Železniční uzel Praha (ŽUP) je nedílnou součástí sítě ČD
z hlediska mezistátní dopravy i evropské železniční sítě. Leží v prů-
sečíku nejvýhodnějších železničních tras spojujících ČR se Slovenskem,
Rakouskem, Polskem a Německem. Pro kvalitativní zlepšení
dosavadního stavu byl ČD zpracován návrh modernizace a optimalizace
vybrané železniční sítě. Z deseti železničních tratí zaústěných do ŽUP
čtyři z nich představují prioritní směry, které tvoří součást
mezinárodních tranzitních koridorů dle Evropské dohody
o mezinárodních žel. magistrálách AGC.
I. koridor - Praha - Děčín - SRN/Berlín
- Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - Rakousko/Vídeň
II. koridor¨- státní hranice Rakousko - Přerov - Ostrava -
státní hranice Polská republika
III. koridor - Praha - Plzeň - Cheb - SRN/Norimberk
- Domažlice - SRN/Mnichov
Územní plán sídelního útvaru 52
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
hlavního města Prahy 1999