Untitled

Obce s realizovaným rozvojem nad 70 nových bytů vč. rozestavěných
po r. 1991:
obec
byty1991
návrh nových
bytů
dle
ÚP
dle
ploch
nárůst
bytů
o%
realizováno
bytů
index bytů
realiz./návrh
index
bytů
Zdiby 346 982 747 215,9 87 0,12 0,25
Šestajovice 366 782 434 118,6 180 0,41 0,49
Úvaly 1 657 509 471 28,4 261 0,55 0,16
Říčany 3 856 1 340 934 24,2 573 0,61 0,15
Průhonice 542 830 639 117,9 183 0,29 0,34
Jesenice 607 2 250 1 585 261,1 261 0,16 0,43
Ohrobec 100 204 422 422 111 0,26 1,11
Černošice 1 438 1 000 730 50,8 204 0,28 0,14
Dobřichovice 873 300 115 13,2 177 1,54 0,2
Řevnice 1 098 800 212 19,3 74 0,35 0,07
Rudná 980 260 370 37,8 82 0,22 0,08
Hostivice 1 400 400 400 28,6 230 0,58 0,16
V. Přílepy 277 510 430 155,2 282 0,66 1,02
Horoměřice 544 360 345 63,4 176 0,51 0,32
Roztoky 2 168 450 540 24,9 177 0,33 0,08
V některých obcích již byla realizována (resp. rozestavěna) více
jak třetina bytů uvažovaných v návrhovém období (tj. většinou do roku
2010). Týká se to zejména měst a obcí: Úvaly, Říčany, Ohrobec,
Hostivice, Velké Přílepy, Horoměřice, Roztoky a Dobřichovice. Tomuto
podílu se přibližují Průhonice a Černošice. S výjimkou Ohrobce se jedná
o větší sídla s určitým vybavením (většinou bývalé střediskové sídlo).
V ojedinělých případech došlo u malých sídel k velice dynamickému
rozvoji, většinou však velké záměry některých malých obcí nebyly
potvrzeny a s projevující se stagnací zájmu zřejmě v "návrhovém"
období potvrzeny nebudou.
Vzhledem k tomu, že z dosavadního vývoje (jedná se již téměř
o polovinu návrhového období, předpokládaného většinou v intervalu
2005 - 2010) nebude dosažení předpokládaného vývoje reálné, pokusili
jsme se o určitou korekci ploch v návrhovém období.
V řadě případů tyto úvahy korespondují i s novějšími představami
obcí i některých zpracovatelů ÚPn, kteří byli konzultováni. Pro
"redukci" byla zvolena kritéria podobná jako při práci na ÚPn Prahy
(kvalita prostředí, dopravní napojení, vybavení území infrastrukturou
aj.). Navíc bylo možné vycházet z již realizovaného vývoje v některých
částech kontaktního území, a to jak z dokončených či rozestavěných
bytů (převážně v RD), tak i z informací o "zainvestování" některých
lokalit. Uvažované redukce "snižují" původní záměry souhrnně cca
o 1/3, pochopitelně jsou výrazně diferencovány.
Mimo dlouhodobě atraktivní lokality dochází k poměrně výraznému
rozvoji bydlení v prostoru Rudenska. Toto území má v současné době
dobré dopravní napojení: terminál metra B Zličín a existující úsek SO
s vazbou na dálnici D5.
Ve dvou případech "předbíhá" rozvoj příměstského území rozvoj
navazujícího území "uvnitř" Prahy. Jedná se o již zmíněné Rudensko,
kde v navazujícím území tzv. Západního Města jsou území Prahy
významné (využitelné) rozvojové plochy a Jesenicko (výrazně
dynamičtější než navazující území Kunratice - Písnice).
13.3.2. Komerční aktivity
Pomineme-li výstavbu malých hotelů a dovybavení obchodním
zařízením některých sídlech, jsou komerční aktivity v příměstském
území téměř výhradně orientovány na sklady, výrobní a opravárenské
služby, v menší míře na obchodní zařízení nadmístního významu
(většinou prodejní sklady přístupné i individuálním zákazníkům). Tato
zařízení jsou téměř výhradně lokalizována při významných silničních
radiálách, zejména při jejich křížení se silničním okruhem (SO) a okru-
hem aglomeračním (AO). Tato koncepce je nepochybně správná a ÚPn
ji většinou akceptují. Z hlediska dosavadní realizace je však již
skutečnost poněkud deformovaná především tím, že se výstavba okruhů
i radiál výrazně opožďuje, a tudíž je zájem soustřeďován do lokalit,
které již jsou dobře dopravně napojeny. Týká se to zejména koridorů
dálnic D1 a D5, kde jsou dnes realizovány rozhodující kapacity.
Vzhledem k neexistenci SO (mimo dvou krátkých úseků) jsou proto tyto
investice vysouvány o cca 10 km od Prahy do polohy AO. Ten sice
(s výjimkou jihovýchodní části Jesenice - Říčany) nemá normové
parametry, ale alespoň fyzicky existuje v pasportové silnici II/101, která
umožňuje některé tangenciální dopravní vztahy regionu.
V jednotlivých koridorech jsou v návrhovém období nabízeny
tyto plochy (v hektarech) pro komerci:
D5 180 z toho Rudná 95 , Chrášťany 35
R6 68 z toho Hostivice 42, Jeneč 20
R7 65 z toho Tuchoměřice 65
D8 140 z toho Klecany 100, Zdiby 40
R10 30 z toho Radonice 30
D11 140 z toho Zeleneč (Mstětice) 112, Jirny 22
I/12 30 z toho Úvaly 22
I/2 (II/333) 25 z toho Říčany 25
D1 250 z toho Říčany 30, (Nupaky 50), Čestlice 55,
(Průhonice 50), Modletice 40
II/603 35 z toho Vestec 20
960 celkem
Areály Průhonice (SZ zóna) a Nupaky (zatím ve fázi záměru)
nemají napojení na D1. V současné době je využita více jak polovina
uvažovaných ploch v zónách Čestlice - Průhonice (východ) a Modletice
-Říčany (Jažlovice).
Při trase R4 se v kontaktním území neuvažuje s větší komerční
zónou.
Mimo koridory D1 a D5 (rozsáhlá zóna na západní straně obce,
MÚK s 10) jsou další lokality zatím realizovány jen v rozsahu několika
hektarů. U většiny koridorů jsou dále sledovány výhledové územní
rezervy, je však otázkou, zda v celém rozsahu budou využity kapacity
uváděné v návrhovém, resp. výhledovém období.
Celkově je v kontaktním území uvažováno pro komerční využití
cca 1 230 ha. Provedená korekce snižuje tento rozsah na hodnotu pod
1 000 ha, což přibližně odpovídá plochám, ležícím při významných
silničních radiálách. V řadě případů však jsou sledovány další rozsáhlé
územní rezervy. Významnější korekce těchto záměrů je problematická,
neboť privátní investoři vkládají kapitál téměř výhradně do lokalit, kde
(vzhledem k již existující infrastruktuře a vazbám) mohou očekávat jeho
návratnost.
Rozsah nabízených ploch pro komerční využití je zřejmě
dostatečný až nadbytečný, je potřebné jej považovat za nabídku, která
nemusí být využita.
Rozsáhlé komerční aktivity jsou pochopitelně sledovány též na
vstupu většiny výše sledovaných radiál do území hl. m. Prahy, většinou
ve vazbě na budoucí SO.
Vytváření komerčních zón na obvodě města může mít i některé
pozitivní důsledky. Především může výrazně snížit hybnost za prací (do
širší centrální oblasti města) nabídkou nových pracovních příležitostí
nejen pro dojíždějící z regionálního zázemí Prahy, ale i pro obyvatele
velkých obytných souborů na obvodě města, kteří dnes dojíždějí za prací
převážně do vnitřního města. Tato nová skutečnost by měla být
promítnuta i do budoucí organizace hromadné dopravy.
Stav územně plánovací přípravy v regionu a názor na možnosti
rozvoje v regionu jsou zobrazeny v grafické části dokumentace ve
výkresu č. 40. a 41. Bilanční údaje jednotlivých obcí jsou uvedeny
v tabulkové části průvodní zprávy.
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy
119
hlavního města Prahy 1999