Untitled
Untitled
Untitled
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Základní bilance:<br />
sledované položky měrná<br />
hodnota<br />
jednotka<br />
celková rozloha města ha 49 644<br />
obyvatelé počet 1 214 174<br />
veškeré plochy zeleně + zeleň v ha 20 352<br />
podíl rozlohy mětsa % 41<br />
podíl zeleně na obyvatele m 2 /obyvatele 167,72<br />
veškeré plochy zeleně ha 13 568<br />
podíl z rozlohy města % 27,33<br />
podíl zeleně na obyvatele m 2 /obyvatele 111,75<br />
monofunkční plochy zeleně + ha 12 834<br />
podíl rozlohy města % 25,85<br />
podíl zeleně na obyvatele m 2 /obyvatele 105,7<br />
monofunkční plochy zeleně ha 10 799<br />
podíl rozlohy města % 21,75<br />
podíl zeleně na obyvatele m 2 /obyvatele 88,94<br />
Poznámka:<br />
Plochy zahradnictví nejsou součástí bilancí ploch zeleně.<br />
VEŠKERÉ PLOCHY ZELENĚ zahrnují monofunkční plochy zeleně,<br />
pěstební plochy a ochranou zeleň vymezené samostatnou funkční<br />
plochou (lesní porosty, historické zahrady, parky, parkově upravené<br />
plochy, hřbitovy, přírodní nelesní plochy, louky, pastviny, sady,<br />
zahrady, vinice, zahrádky a zahrádkové osady, izolační zeleň).<br />
ZELEŇ V ZÁSTAVBĚ definuje rozsah zeleně v doplňkové funkci v<br />
rámci polyfunkčního území. Působí ve vzájemné provázanosti s vlastní<br />
funkcí. Není vyznačena samostatnou funkční plochou. Její podíl je<br />
vyjádřen koeficientem zeleně.<br />
MONOFUNKČNÍ PLOCHY ZELENĚ zahrnují nezastavitelné plochy<br />
zeleně, s rekreačním významem a jako součást ochrany přírody a<br />
krajiny, vyjádřené samostatnou funkční plochou (lesní porosty,<br />
historické zahrady, parky a parkově upravené plochy, hřbitovy, přírodní<br />
nelesní plochy, louky, pastviny).<br />
PĚSTEBNÍ PLOCHY definují rozsah funkčních ploch převážně<br />
užitkové zeleně s doplňkem okrasné (sady, zahrady, vinice, zahrádky,<br />
zahrádkové osady).<br />
OCHRANNÁ ZELEŇ zahrnuje samostatné funkční plochy izolační<br />
zeleně tvořící linie a plochy s cílem snižovat negativní vlivy od<br />
návazných území, zejména komunikací.<br />
Při úvahách o celkově potřebném množství zeleně v m 2 /obyvatele<br />
je použit ukazatel, který zároveň postihuje nejpotřebnější funkce určující<br />
kvalitu městského prostředí. V základním ukazateli je zahrnuta i zeleň v<br />
zástavbě.<br />
Při analýze veškerých ploch zeleně: 69-92 m 2 /obyvatele<br />
Při analýze monofunkčních ploch zeleně: 44-60 m 2 /obyvatele<br />
Na základě celoměstských bilancí docházíme ke zjištění, že<br />
plochy zeleně vzhledem k celkové rozloze a počtu obyvatel jsou<br />
dostačující. Toto celkové srovnání však nenaznačuje skutečné množství<br />
ploch v určité reálné dostupnosti z hlediska krátkodobé, ale i<br />
dlouhodobé rekreace. Analýzy jsou zaměřeny na městské části a na<br />
základě takto vymezených území jsou provedeny odpovídající bilance,<br />
které jsou vstupními informacemi pro stanovení potřebnosti rozvojových<br />
ploch. Tabulka zachycuje pouze monofunkční plochy zeleně.<br />
Procentuální zastoupení funkčních ploch zeleně<br />
vzhledem k celkové rozloze města<br />
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
39<br />
hlavního města Prahy 1999<br />
STAV<br />
ha<br />
z rozlohy<br />
města %<br />
lesní porosty /LR/ 5 207 10,5<br />
historické zahrady /*/ 770 1,55<br />
parky a parkové plochy /PP/ 1 118 2,25<br />
hřbitovy /+/ 161 0,32<br />
liniová a doprovodná zeleň (ZL) 565 1,14<br />
přírodní nelesní plochy /ZN/ 1 460 2,95<br />
louky /NL/ 1 518 3,06<br />
zahrady a sady (PSZ) 870 1,75<br />
vinice /°°/ 12 0,02<br />
zahrádkové osady / / 1 153 2, 32<br />
izolační zeleň /IZ/ 734 1, 48<br />
celková rozloha zeleně 13 568 27,33<br />
zahradnictví (PZA) 220 0,44<br />
celková rozloha města 49 6 44 100<br />
Průměrný ukatazatel potřebnosti monofunkčních ploch zeleně<br />
na 1 obyvatele je 55 m 2 .<br />
3.11.2. Zeleň - návrh<br />
Navrhované řešení zeleně vychází z podrobných průzkumů<br />
a komplexního prostorového rozboru současných lokalit zeleně, které<br />
spolu s produkčními plochami tvoří výraznou a nedílnou součást<br />
městské krajiny. Důraz je kladen na ochranu přírodně hodnotných území<br />
a lesních porostů. ÚPn potvrzuje historicky založené parky a parkové<br />
plochy s navazujícím městským parkovým parterem. Stanovené limity,<br />
rozvojové záměry a potřeba dosáhnout vzájemnou rovnováhu v území<br />
směřují k vyváženému řešení. Plošné deficity zeleně se projevují<br />
zejména v lokalitách, kde jsou zcelené lokality orné půdy bez plošné<br />
a liniové vegetace či velké soustředění obyvatel v poměrně malé lokalitě<br />
při velké hustotě zastavění. Významné je posilování dnes plně<br />
nefunkčních ploch a jejich vzájemných vazeb či nalezení chybějících<br />
propojení.<br />
Celková koncepce rozvoje zelených ploch se opírá o prostorové<br />
rozčlenění řešeného území do 3 pásem s ohledem na stupeň urbanizace<br />
a rozvojové trendy, které vedou k podpoře určité typické charakteristiky<br />
jednotlivých pásem:<br />
- V centrální oblasti ÚPn hledá možná systémová propojení,<br />
zahrnuje regenerované nefunkční plochy zeleně, stanovuje hierarchii<br />
ploch ve vztahu k celoměstskému systému, definuje významná liniová<br />
systémová stromořadí. Požadavek rozvoje nových ploch zeleně se<br />
výrazněji uplatní v přestavbových územích.<br />
- Ve středním pásmu (kompaktním městě) je možné navrhnout<br />
větší plochy zeleně a propojení v souladu s celkovým rozvojem, se<br />
záměrem snížit či eliminovat deficit zeleně vzhledem k rozloze území,<br />
hustotě zástavby a počtu obyvatel zde žijících. Uplatní se zde nové<br />
rozvojové plochy parků a plochy přírodní zeleně, které vytvářejí<br />
přirozený přechod do zemědělské krajiny vnějšího pásma.<br />
- Ve vnějším pásmu mají navrhované plochy převážně lesní<br />
a přírodní charakter. Cílem je dosáhnout optimálnější bilanci zeleně<br />
v území a vytvořit potencionální zázemí pro rekreaci ve vyvážené tzv.<br />
kulturní zemědělské krajině.<br />
Souhrn vybraných ploch, zajišťující prostorové a funkční<br />
vazby, tvoří celoměstský systém zeleně. Základními prvky tohoto<br />
systému jsou zelené klíny, rozvojové osy a rozvojové uzly.<br />
Zelené klíny tvoří souvislé stávající volné zelené plochy v úze-<br />
mí s různými funkcemi městské krajiny, které pronikají radiálně do<br />
městské struktury (lesní porosty, přírodní nelesní plochy, sady, vzácněji<br />
městská zeleň, zahrádkové osady a plochy orné půdy). Pro jejich<br />
ochranu a podporu je navrženo rozšíření o nové lokality.<br />
Rozvojové osy dotváří prostorově a funkčně spojitý systém na<br />
základě vzájemných vazeb jednotlivých zelených ploch. Jsou<br />
soustředěny do území, kde je žádoucí vytvořit protiváhu k urbanizova-<br />
nému území.<br />
Z hlediska vztahu k příměstské krajině je můžeme rozčlenit<br />
do následujících kategorií.<br />
Tranzitní osy zajišťují vztah systému zeleně města s příměstskou<br />
krajinou a s prvky regionálně, popřípadě nadregionálně významné<br />
přírodní struktury. Výchozí a cílová území těchto rozvojových os leží<br />
mimo území hlavního města. Jsou vyjádřeny jižním křížem, severním<br />
křížem, západním regionálem, východním regionálem a jižním<br />
regionálem.<br />
Jižní kříž je spojnicí Prokopského a Dalejského údolí se<br />
Zlíchovem přes Podolí, Hamerský rybník podél Botiče k Hostivaři přes<br />
Kozinec až k Dobré Vodě.
Change language