Untitled

3.10. ZEMĚDĚLSTVÍ, ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FOND
3.10.1. Zemědělství - současný stav
Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří v současné době poměrně
významnou součást území hlavního města Prahy. Celková výměra ZPF
dle katastrální evidence k 1.1.1998 činí 21.351,81 ha, což je 43 %
z celkové výměry města, která činí 49 640,28 ha.
Struktura ZPF k 1.1.1998 je následující:
orná půda 15 726,76 ha
chmelnice 0,0285 ha
vinice 9,84 ha
zahrady 4 003,93 ha
sady 729,52 ha
louky 555,64 ha
pastviny 326,06 ha
Nejvyšší plošné zastoupení orné půdy je v těchto katastrálních
územích: Horní Počernice, Dubeč, Uhříněves, Ďáblice, Lipence,
Kolovraty, Běchovice, Královice a Cholupice.
Kvalita ZPF je hodnocena na základě bonitovaných půdně
ekologických jednotek (BPEJ), převzatých od Výzkumného ústavu
meliorací a ochrany půdy Zbraslav. Tyto jednotky jsou charakterizovány
číselným kódem, který vyjadřuje půdní typ, geologický substrát,
zrnitost, hloubku půdního profilu, svažitost, expozici pozemku ke
světovým stranám aj.. Rozhodujícím ukazatelem je hlavní půdní
jednotka (HPJ - 2. a 3. místo kódu), která charakterizuje pozemky se
stejnými půdními typy, a z nich vyplývajícími přibližně stejnými
výrobními podmínkami pro zemědělskou výrobu.
Nejkvalitnější půdy v řešeném území jsou v severovýchodní
oblasti, v Ďáblicích, Březiněvesi, Třeboradicích, Vinoři a Satalicích.
Jedná se převážně o černozemě na spraši, středně těžké, s převážně
příznivým vodním režimem. Další významná oblast je východně od
Uhříněvsi a Kolovrat, kde se vyskytují převážně hnědozemě na spraši,
středně těžké s příznivým vodním režimem. Západně od Uhříněvsi,
kolem Benic, Pitkovic a Křeslic se jedná převážně o hnědozemě na
sprašových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vlhčí vodní režim.
Podobný typ půd se nalézá také v jižní části území v okolí Točné
a Cholupic, kde se jedná o kombinace hnědozemních půd, včetně
illimerizovaných forem se slabým oglejením. V nivě Berounky se
nacházejí kvalitní půdy na nivních uloženinách, středně těžké. Na
severozápadě a západě města se nacházejí kvalitní půdy v okolí Sobína
a Slivence, a dále se jedná o menší enklávy v rámci členitějšího terénu,
popř. v územích omezovaných jinými vlivy (ochrana přírody, ochrana
vodních zdrojů, ap.). Oblast nejméně kvalitních půd je v jižní části
území (Písnice, Kunratice, Šeberov, Újezd u Průhonic), kde převládají
hnědé půdy kyselé na různých podkladech, obvykle štěrkovité. Horší
hnědé půdy jsou také v Dolních Měcholupech, Dubči a Štěrboholích.
3.10.2. Zemědělství - návrh
Ochrana ZPF jako jedné z hlavních složek životního prostředí
vyplývá ze zákona č. 334/1994 Sb. a následné vyhlášky č. 13/1994.
Zařazení BPEJ do tříd ochrany vychází v územním plánu
z Metodického pokynu MŽP ČR ze dne 1.10.1996. Je zřejmé, že v rám-
ci tvorby územního plánu velkoměsta nemohou být požadavky ochrany
ZPF dodrženy absolutně. V oblastech velmi kvalitních půd jsou
zachovány větší celky orné půdy i rozvojové plochy pro zemědělské
areály. V rámci rozvojových ploch sídel v těchto prostorech je
navrhována méně koncentrovaná zástavba s větším podílem zahrad a ze-
lených ploch. V ostatních oblastech je zemědělská výroba podřízena
spíše funkci činitele podílejícího se na tvorbě příměstské krajiny
s preferencí rostlinné výroby a diverzifikací velkých půdních celků
v návaznosti na ÚSES za účelem zlepšení prostupnosti krajiny.
Vzhledem ke specifickému charakteru hlavního města a potřebám jeho
obyvatel na dostupnost přírodních rekreačních lokalit je poměrně
vysoký podíl orné půdy převeden na louky, resp. do kategorie přírodních
nelesních ploch zeleně.
3.10.2.1. Zemědělská výroba
V posledních letech došlo k zásadním změnám v organizaci
zemědělské výroby, které vyplývají z rozsáhlých restitucí bývalého
majetku St. statku Praha, a také ze specifických podmínek na území
hlavního města (nabídka lukrativnějších možností využití zemědělských
areálů, nedostatek pracovních sil pro manuální zemědělské provozy).
Původně zemědělské areály buď zásadně změnily své funkční využití,
nebo se přeměnily v polyfunkční plochy poskytující prostor jak pro
zemědělství, tak pro řemeslnou výrobu, obchod a sklady. Situaci
komplikují nedořešené majetkové vztahy k pozemkům a zemědělským
objektům. Původní dominantní subjekt, který obhospodařoval většinu
zemědělské půdy na území Prahy - St. statek Praha - postupně ukončil
svoji činnost. Zemědělská půda patřící městu byla pronajata Pražské
agrární společnosti (cca polovina st. statku), zbytek majetku st. statku
uspokojuje restituční nároky. Velká část zemědělské půdy je ve správě
Pozemkového fondu, který vydává náhradní pozemky restituentům
a město nemůže tuto situaci ovlivnit.
Vzhledem k tomu, že v současné době je velmi obtížné odhadnout
jakékoliv trendy a potřeby zemědělské výroby do budoucnosti, vychází
ÚPn především ze zůstatkové plochy stabilizovaného půdního fondu a
ze známých konkrétních záměrů v území.
Návrh významnějších zemědělských areálů vychází ze stabilizace,
popř. dostaveb v rámci stávajících objektů s vazbou na zemědělskou
půdu s dostatečnou vzdáleností od čistě obytných území:
Vinoř - Ctěnice - středisko živočišné výroby společnosti
Vinagro.
Slivenec - areál Agrospolečnosti bude využíván do r. 2010 jako
středisko živočišné výroby.
Cholupice - areál Agrofarmy Cholupice, která vznikla z pražské
části hospodářského obvodu ZD Zvole, smíšené středisko živočišné
výroby a služeb.
Uhříněves - hlavní sídlo Výzkumného ústavu živočišné výroby,
jehož hospodářské zázemí tvoří areál farmy živočišné výroby Netluky.
Nedvězí - sídlo Fytonu s.r.o., organizace obhospodařuje většinu
zemědělské půdy v prostoru bývalého hospodářského obvodu ZD
Kolovraty.
Při komunikaci z Uhříněvsi směrem na Dolní Měcholupy je ve
výhledovém období navržen objekt pro chov sportovních koní v rámci
klusáckého závodiště.
Specializované organizace pro vědu a výzkum
Kromě již zmíněného VÚŽV v Uhříněvsi hospodaří na území
Prahy Výzkumný ústav rostlinné výroby Ruzyně (cca 150 ha v okolí
letiště) a Česká zemědělská univerzita, školní zemědělský podnik Lány,
který má hospodářské provozy sloužící pro výuku v Suchdole.
V návrhovém období zůstávají tyto areály stabilizované.
V okrajových částech města obhospodařují zemědělskou půdu
střediska mimo území města (Horoměřice, Agro Jesenice, šlechtitelská
stanice Stupice, Třebotov).
Drobných, soukromě hospodařících zemědělců je na území
hlavního města několik desítek. Menší hospodářství jsou územním plánu
zařazena do smíšených území, větší soukromé provozy jsou v Řepo-
ryjích, Točné a Hostivaři.
Využití stávajících i nově budovaných objektů živočišné výroby
musí být úměrné rozsahu obhospodařované půdy na území města, aby
nedocházelo k nadměrnému zatěžování zemědělské půdy. ÚPn
doporučuje stanovit limit maximálního zatížení 0,7 VDJ/ha.
Předpokládá se, že k tomuto limitu se bude blížit zemědělská výroba
pouze v severovýchodní a jihovýchodní části města, které považujeme
za hlavní zemědělské zóny. I zde je však třeba vyloučit aplikaci kejdy na
pozemcích v obvodu města a budování velkokapacitních objektů
živočišné výroby.
Počet areálů zemědělské výroby ve smyslu monofunkčních ploch
je v ÚPn maximálně redukován. Výše vyjmenovaná střediska, která
jsou vyznačena v rámci výkresu funkčních systémů, jsou považována za
Územní plán sídelního útvaru 36
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
hlavního města Prahy 1999