Untitled

v souvisle zastavěných částech města podzemními vedeními v uličních
profilech. S narůstající intenzitou využití území narůstá i intenzita
využívání podzemních úrovní komunikací a chodníků pro ukládání
inženýrských sítí, které územím pouze procházejí a sítěmi, které území
podél komunikací přímo obsluhují.
Vzhledem k tomu, že centrální část města je charakteristická
přeplněností podpovrchového prostoru uličních profilů sítěmi různých
druhů a generací, dosahující v některých oblastech až neprůchodnosti
pro ukládání dalších sítí souvisejících s jejich posilováním nebo
obnovou. Situaci řeší výstavba systému kolektorů inženýrských sítí.
Koncepce uspořádání kolektorového systému navazuje na
vybudovaný kolektorový systém, na dvě podzemní úrovně - hlubinnou
a podpovrchovou. Hlubinná část kolektorového systému vede v hloubce
20 - 30 m sítě z napájecích bodů - vodojemů, transformoven, telefonních
ústředen, příp. regulačních stanic plynu, do oblastí spotřeby. Uvažuje se
s ukládáním vodovodního potrubí DN 300-900, silovými kabely 110 kV
a 22 kV, sdělovacími kabely dálkové a místní sítě, plynovody
středotlakého rozvodu příp. dalšími vedeními. Průřezová plocha
hlubinného kolektoru je cca 16 m 2 . Podpovrchová část kolektorového
systému navazuje výstupními šachtami na hlubinnou část systému a při-
vádí vodu, elektřinu, plyn a informace ke spotřebiteli vedeními
distribučního charakteru. Průřezová plocha podpovrchového kolektoru
se pohybuje od 4,5 m 2 do 10 m 2 .
V návrhovém období územního plánu se počítá s realizací
centrálního dispečinku a pokračováním v rozvoji hlubinného
kolektorového systému výstavbou kolektoru Centrum II. Jedna větev
tohoto kolektoru navazuje na centrální dispečink v Kateřinské ulici, je
veden přes Karlovo náměstí k Jenštejnské ulici, kde se trasa lomí a
pokračuje směrem k Uhelnému trhu, kde navazuje na kolektor Centrum
I. Druhá větev kolektoru Centrum II. je vedena od Mikulandské ulice
směrem k Národnímu muzeu, kde navazuje na kolektor Centrum I.
Celková délka kolektoru Centrum II. s odbočnými větvemi je cca 3800
m. Kolektor Centrum II. spolu s kolektorem Centrum I. vytvoří
kolektorový hlubinný okružní systém kolem nejexponovanější části
centra města a vytvoří podmínky pro další rozvoj podpovrchové
distribuční části kolektorového systému.
Ve výhledu se navrhuje rozvoj hlubinného kolektorového
systému orientovat na výstavbu hlubinného kolektoru Malá Strana -
Staré Město, kolektor Staré Město a kolektor Smíchov II. Kolektor
Malá Strana - Staré Město se navrhuje mezi Staroměstským náměstím a
Klárovem. Kolektor Staré Město je navržen mezi Staroměstským
náměstím směrem k ulici U milosrdných, kde se trasa lomí k Novým
mlýnům a dále směrem k šachtě u Slovanského domu na kolektoru
Centrum I. Tento kolektor může být dále propojen od šachty u Nových
mlýnů na koncovou šachtu větve kolektoru Centrum I. na Senovážném
náměstí. Kolektor Smíchov II. je navržen mezi Klárovem a prostorem
pod Petřínskými sady v úrovni Říční ulice s odbočkami na Malostranské
náměstí a k Mickiewiczově ulici. Systém hlubinných kolektorů je
otevřený a může být rozšiřován do dalších území města.
Rozvoj podpovrchových distribučních kolektorů není v územím
plánu, který se zaměřuje na nadřazené systémy řešen. Rozvoj těchto
kolektorů bude předmětem podrobnějších samostatných studií nebo
v rámci podrobnější územně plánovací dokumentace v mimořádně
exponovaných územích centra. V dosud zpracovaných studiích se
sledovalo zřízení distribučních kolektorů v oblasti kolektoru CI
především na Václavském náměstí, ulicích Hybernské, Dlážděné,
Havelské - Rytířské. V oblasti kolektoru Centrum II. v ulicích
Štěpánské, Vodičkově, V jámě, Charvátově - Národní, Na Perštýně, na
Národní třídě, Žitné, na Karlově náměstí, Lazarské, a Spálené. V oblasti
dalších hlubinných kolektorů v ulicích Pařížské, Široké, Dlouhé,
Revoluční, Letenské, a Karmelitské.
Liniové stavby a plošná zařízení kolektorů jsou zobrazeny
v grafické části dokumentace ve výkresu č. 11.
5.11. ODPADY
5.11.1. Odpady - současný stav
Dle dostupných údajů bylo v Praze v roce 1996 vyprodukováno
546 907 t odpadů (kromě stavebního), z toho 320 000 t, tedy 59 %
komunálních odpadů s výjimkou splašků, dále jen komunální odpad
(KO). Odhad produkce KO pro rok 1998 byl 390 000 t. Podle zákona
125/97 sb., o odpadech, je původcem komunálního odpadu obec.
Povinností obce je zajistit jeho zneškodnění.
Základem zneškodňování odpadu v Praze je jeho termické
využívání a skládkování.
V Praze jsou dvě fungující skládky:
Skládka komunálního odpadu v Ďáblicích, kam se sváží
komunální odpad téměř z celé Prahy (zanedbatelný podíl pražského KO
se vozil též na skládky v okolí Prahy a do Spalovny komunálního
odpadu Brno). Celková kapacita skládky je 1 700 000 m 3 . Od roku 1993,
kdy byla uvedena do provozu, na ní bylo uloženo 850 000m 3 . Tempo
plnění skládky se v současnosti zpomaluje díky dokonalejším
technologiím ukládání odpadu a zprovozněním Spalovny Malešice.
Skládka inertního odpadu v Uhříněvsi, kam se stále ještě
v omezené míře vozí inertní odpad ze stavební činnosti.
Dále probíhá rekultivace ukončené skládky KO v Dolních
Chabrech, která ještě není plně mineralizovaná a dochází v ní tudíž
k vývoji skládkového plynu, což rekultivaci ztěžuje a zpomaluje.
Spalovna Malešice - Centrum pro využití odpadů, Pražské
služby, a.s. se má stát základním článkem systému hospodaření s odpady
v Praze. Teoretický výkon spalovny je 310 kt ročně (provoz 3 linek, 1
linka studená rezerva), v režimu optimálního provozu lze spalovnu
využívat od 280 kt.
Spalovna Vysočany byla od r. 1994 využívána pouze jako
energetický zdroj (teplárna) bez spalování odpadů. V r. 1997 byl její
provoz ukončen.
Spalovna nemocničního odpadu ve Vídeňské ul. je jako jediná
zobrazena v graficné části, protože je umístěna mimo vlastní areál
nemocnice.
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy
75
hlavního města Prahy 1999