Untitled

2. OBYVATELSTVO, BYTOVÝ FOND,
SOCIÁLNÍ STRUKTURA
2.1. OBYVATELSTVO - SOUČASNÝ STAV
Praha je jediné velkoměsto České republiky, které má více než
jeden milion obyvatel. Tím je dáno jeho postavení v české sídelní
soustavě. Představuje zcela mimořádné soustředění lidí všeho druhu -
trvale i přechodně bydlících, dojíždějících za prací i studiem,
přijíždějících ze služebních a podnikatelských důvodů. Praha přitahuje
i svými službami, kulturními a společenskými zařízeními a akcemi, a to
vyvolává ve městě stálou přítomnost velkého počtu turistů a dalších
návštěvníků.
Trvale bydlící obyvatelstvo tvoří největší skupinu lidí přítomných
ve městě. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 zde bylo 1 214 174
trvale bydlících obyvatel, s nepříznivou věkovou strukturou (pouze
18,5 % dětí, 60,3 % osob v produktivním věku a 21,2 % nad 60 let).
Stav zjištěný bilancí ČSÚ k 31. 12. 1997 potvrzuje, že v Praze
dochází nadále k nepříznivému vývoji skladby obyvatel, zejména k
dalšímu výraznému poklesu podílu dětí. (Počet trvale bydlících
obyvatel 1 200 455, podíl obyvatel nad 60 let 20,7 %, podíl dětí do 14
let 14,7 %.)
K trvale bydlícím je nutné připočítat z důvodu nároků na městská
zařízení a služby i ostatní osoby přítomné ve městě. Pro polovinu
devadesátých let bylo odhadnuto, že z důvodu dojížďky za prací a do
škol s ubytováním pobývalo v Praze cca 80 tisíc občanů České
republiky, cca 80 tisíc cizinců (včetně dlouhodobých pobytů) a dále cca
40 tisíc přenocujících návštěvníků a turistů = celkem 200 tis. osob.
(V turistické sezóně tento počet může být i vyšší.)
Odhad všech trvale bydlících a přenocujících se pohybuje do
1 400 000 osob.
Další skupinou jsou osoby denně dojíždějící nebo jednodenní
návštěvníci. I s nimi musí městská zařízení a služby počítat. Dojížďka za
prací a do škol se odhaduje na cca 90 tisíc a cca 45 tisíc návštěvníků -
občanů ČR a cca 20 tisíc pracovních cest a cca 10 tisíc návštěvníků
z ciziny. Celkem je průměrný počet jednodenně přítomných odhadnut na
cca 165 tisíc.
Celkový počet osob v Praze je tedy odhadován až na
1 565 tisíc v průměrném pracovním dnu mimo sezónu. Na sezónní
výkyvy potřebuje vybavenost města další rezervy.
Trvale bydlící obyvatelstvo tvoří domácnosti, jejichž průměrná
velikost je v Praze nejmenší ze všech velkých měst ČR. Bytová
domácnost (tvoří ji osoby žijící v jednom bytě bez ohledu na
příbuzenský vztah) měla při sčítání průměrný počet členů 2,44, censová
domácnost (základem její definice je rodina) byla menší - 2,22. Proces
atomizace rodin a snižování průměrné velikosti všech typů domácností
je způsoben komplexem objektivních příčin. V Praze k němu přispívá i
nevhodná skladba bytového fondu. Pokračování tohoto trendu v průběhu
návrhového období je prakticky jisté a důsledkem je zvyšující se potřeba
počtu bytů i při stagnujícím počtu obyvatel.
Rozmístění obyvatelstva na území je nerovnoměrné (viz schéma
"Hustota obyvatel"). V těch částech města, kde nedošlo k nové bytové
výstavbě, obyvatel v minulosti stále ubývalo a tato situace trvá i nyní.
Úbytek počtu trvale bydlících obyvatel zasahuje, hlavně v důsledku
změn funkčních struktur, především historické centrum a podstatnou
část vnitřního města a je spojen s nepříznivým vývojem skladby
obyvatel (stárnutí, snižování podílu dětí, zmenšování domácností,
zvyšování počtu jednočlenných domácností). V panelových sídlištích
obklopujících vnitřní město bydlí 40 % obyvatel. Jejich demografická
situace se liší v závislosti na době výstavby sídliště a tím i fázi
rodinného života. Nejstarší sídliště se již prakticky neliší od vnitřního
města. Sídliště postavená po roce 1980 jsou hlavními lokalitami s mladší
populací a vyšším podílem dětí. Složení obyvatelstva bývalých
samostatných obcí na okraji Prahy se mění obdobně v závislosti na
intenzitě nové bytové výstavby.
Počet obyvatel na území Prahy (v tis.)
SLDB199
1
Územní plán sídelního útvaru 12
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
hlavního města Prahy 1999
bilance
31.12.199
7
progóza
max.var.
2010
Trvale bydlící obyvatelé 1 214,2 1 200,4 1 200
z toho věku: 0 - 14 224,6 176.1 148,9
15 - 59- 731,9 775,2 757,5
60 -a více - 257,7 249,4 293,6
členů/cens. domácnost 2,22 2,15 2,1
celkem dlouhodobě přítomni
- 200 320
+ přenocující *)
denně dojíždějící +
- 165 300
návštěvníci *)
celkový denní počet osob *) - 1 565 1 800
Pozn.: *) odborný odhad
2.2 OBYVATELSTVO - PROGNÓZA VÝVOJE
Praha si i v návrhovém období zachová své výsadní postavení
mezi městy České republiky. Atraktivita Prahy a její rozvojeschopnost
se bude nadále zvyšovat a mnohem výrazněji než v minulosti bude
ovlivňovat i rozvoj celého regionu (především v okresech Praha -
východ a Praha - západ v návaznosti na dopravní dostupnost). Díky
změněným ekonomickým podmínkám dochází k obrácení procesů
probíhajících v sídelní soustavě v posledních čtyřiceti letech - migraci z
regionu do velkoměsta nahrazuje migrace z velkoměsta do regionu a
tento trend ještě zesílí. Častěji než dosud bude pražský region cílem i
pro migraci z ČR i ze zahraničí, protože pořízení bytu zde bude
pravděpodobně ekonomicky snazší. Trvale bydlící obyvatelstvo bude
i v návrhovém období tvořit největší skupinu lidí přítomných ve městě.
Úvahy o potřebné kapacitě městských ploch a zařízení pro bydlení
vycházely z před- pokládaného počtu cca 1 200 tisíc trvale bydlících
obyvatel a cca 200 tisíc déledobě přítomných. V návrhovém období
bude pravděpodobně docházet ke stírání rozdílu mezi kategorií trvale
bydlících a dlouhodobě přítomných a i v legislativě dojde
pravděpodobně k přehodnocení tohoto pojmu a k jinému metodickému
vymezení. Z tohoto důvodu byla také kategorie dlouhodobě přítomných
v dalších rozvahách zohledněna a v datové základně Úpn zahrnuta do
celkového počtu bydlících v bytech.
Celkem se předpokládá, že se v Praze v normálním pracovním
dni bude pohybovat maximálně 1 800 tisíc osob (včetně
jednodenních návštěvníků) a na tento počet jsou dimenzovány
odpovídající městské funkce v ÚPn.
Počet trvale bydlících obyvatel Prahy v roce 2010 je odhadnut na
základě několika variant prognózy jeho vývoje. Varianty minimální
a střední počítají s poklesem počtu trvale bydlících obyvatel vzhledem
k velmi nepříznivému vývoji natality, kterou není možné vyrovnat ani
předpokládaným delším dožitím, ani ze zdrojů vnitrostátní migrace,
maximální varianta připouští stagnaci na úrovni 1 200 tis.
Důsledkem předpokládaného vývoje budou změny ve věkové
struktuře Pražanů. Postupně bude docházet ke snižování podílu dětské
složky populace při souběžném nárůstu podílu osob ve věku od 60 let.
Podíl osob mezi 15 a 59 lety bude kulminovat kolem roku 2000, pak
dojde rovněž k jeho snižování vlivem přesunu četnějších ročníků do
vyšší věkové kategorie. Konkrétně: podíl dětí do 14 let pravděpodobně
poklesne ze současných 16,2 % na 14,4 % v roce 2010, podíl osob
šedesátiletých a starších vzroste ve stejném období z 21,0 % na 24,7 %.