Untitled

Dále jsou funkční úsek biokoridoru u Olšanského rybníka,
biocentrum Cholupická bažantnice a část z něj vybíhajícího biokoridoru,
obě napojení regionálního biocentra Šance na Vltavu (koridory na
Cholupickém potoce, respektive u Závisti), biokoridory a biocentrm
v Kamýckém lese a Zátišském lese, biocentrum v Hodkovičkách,
biokoridor s biocentrem u sídliště Novodvorská a biocentrum na
Krejcárku.
Na západ od Vltavy jsou v jižní části řešeného území funkční
biokoridor (a dvě biocentra) v prostoru přírodní památky Krňák, část
biokoridoru v Radotínském údolí a biokoridor s řadou biocenter v Dalej-
ském a Prokopském údolí.
Z oblasti Vidoule vedou stávajícími lesními porosty dva
biokoridory na severovýchod (obsahují několik biocenter), stejně tak
z biocentra v Oboře Hvězda vedou dva biokoridory na východ. Převážně
funkční je biokoridor u vodní nádrže Džbán a dva úseky biokoridoru
severně od Nebušic, respektive u Přední Kopaniny.
6.4.2.3.2. Lokální ÚSES - návrh
Na tzv. severní terase je navrženo několik lokálních biokoridorů.
Bude nutno zcela nově založit krátký úsek východně od Velké Skály,
propojení mezi Draháňským údolím a regionálním biokoridorem severně
od Ďáblic a dva úseky koridorů severně od Čakovic (podél železniční
trati), respektive západně od Ctěnické bažantnice. U biokoridorů na
Třeboradickém potoce a levostranném přítoku Vinořského potoka je
třeba doplnit břehové porosty.
Biokoridor propojující regionální biocentrum Ďáblický háj s re-
gionálním biokoridorem jižně od Satalic bude také nutno založit s
výjim- kou funkčního biocentra severně od Kyjí.
Část biokoridoru v jižních svazích pod Prosekem je vzhledem
k omezené prostupnosti území vymezena v zahradách u obytné
zástavby. Zde nepředpokládáme změnu funkčního využití, nemělo by
však docházet k výstavbě zasahující do tohoto koridoru. Biokoridor
spojující Dlážděnku s Thomayerovými sady zůstane místně ve funkci
zahrad (sadů), místně musí být doplněn novými výsadbami (především v
okolí ulice V Holešovičkách).
Biokoridor na Rokytce zůstane v prostoru Libně a části Vysočan
omezeně funkční, protože zastavěnost bezprostředního okolí toku
neumožňuje revitalizační úpravy. Ze stavu vyplývá především možnost
místního doplnění břehových porostů, případně založení několika
biocenter.
Terrestrický biokoridor, který vede souběžně s Rokytkou, lze
rozdělit na několik pomyslných částí. Část mezi Černým Mostem
a Dolními Počernicemi bude nutno nově vytvořit, další část (v prostoru
Kyjí, Hloubětína a Hrdlořez) je v zásadě funkční a potřebná by byla
spíše úprava druhové skladby porostů. Úsek východně od ulice
Spojovací je sice spíše nefunkční (nyní sad), i zde však postačí postupná
přeměna druhové skladby dřevin. Následuje pás lesa. Závěrečná část
koridoru (včetně biocentra na Vítkově) je ponechána v parkové funkci.
Z něj vybíhající biokoridor přes Černý Most je v centrální části tohoto
sídliště navržen také v parkové ploše.
Na Rokytku navazující biokoridor na Hostavickém potoce
vyžaduje větší revitalizační úpravy, především odstranění zcela
nevhodného opevnění koryta a také výsadbu podél toku zcela
absentujícího stromového patra (v podstatě též patra keřového).
Obdobné zásady platí i pro koridor na Svépravickém potoce.
Celý lokální systém (biocentra i biokoridory) v prostoru
východně a jihovýchodně od Horních Počernic je nefunkční. Kromě
pásů keřů (pouze místně i stromů) podél některých vodních toků a cest
a vznikajícího lesíku (zarůstající sad) u hřbitova bude nutno všechny
navržené prvky obnovit (založit).
Biokoridor na Běchovickém potoce by měl být rozšířen, chybějící
části nutno doplnit. Nutnost nových výsadeb se vztahuje i na část ležící
již mimo potok. Nové výsadby navrhujeme v nefunkčních úsecích
Říčanky a Rokytky v Běchovicích, Říčanky v Uhříněvsi a Kolo-
vratech. V některých centrálních částech obcí zůstanou koridory,
s ohledem na stávající zástavbu, omezeně funkční. Doprovodnou zeleň
zcela postrádá levostranný přítok Pitkovického potoka v Benicích. Zcela
nově založit bude nutno všechna tři příčná propojení mezi Říčankou
a Rokytkou včetně navrženého biocentra.
V jižní části Prahy návrh obsahuje chybějící propojení mezi
regionálním biocentrem Šance a Cholupickou bažantnicí. Na potocích
směřujících od bažantnice na sever (k Modřanské rokli) vyžadují doplnit
zeleň pouze některé úseky. Dále je třeba realizovat propojení mezi
jednotlivými lesními celky - Modřanskou roklí, Kamýkem, Zátišským
lesem a lesem v Hodkovičkách na břehu Vltavy (to podél Zátišského
potoka). V lesích nad Braníkem a u sídliště Novodvorská by měla být
postupně měněna druhová skladba ve prospěch původních druhů.
Kunratický potok je omezeně funkčním biokoridorem. Situace by
se měla zlepšit doplněním břehových porostů a realizací biocentra
u plánovaného suchého poldru. Na nefunkčním biokoridoru na Botiči je
možnost zlepšení situace dosti omezená. Zvláště v oblasti Nuslí
a Vršovic je tento tok opevněn a jeho okolí intenzívně urbanizováno.
Výsadby lze realizovat pouze v některých lokalitách.
Lipanský potok má v podstatě přírodě blízkou podobu koryta,
biokoridor na něj vázaný je však většinou nefunkční, protože zde chybí
doprovodné porosty. Výsadby bude nutno realizovat i v trase
biokoridoru propojujícího Lipanský potok s Jílovišťským lesem jižně od
Prahy. Částečně je možno využít stávající porosty západně od
Strakonické. Mezi Lochkovem a Slivencem a východně od Lochkova je
třeba nově založit dva úseky biokoridorů včetně jednoho biocentra.
V systému jsou navržena dvě chybějící propojení mezi Oborou
Hvězda a regionálním biokoridorem v Motolských svazích. První
zůstane omezeně funkční, protože prochází ulicí Na bělohorské pláni.
Zde by měl zůstat stávající pás zeleně v ose ulice, případně by měl být
doplněn novými výsadbami. Druhé propojení je v prostoru Vypichu a je
částečně navrženo ve stávající louce u Obory Hvězda. Mělo by být
obnoveno několik nefunkčních částí biokoridoru (včetně biocentra)
východně od obory, ovšem ve Stamicově ulici je možnost doplnění
stávající zeleně velmi omezena.
Litovický potok prochází v oblasti jižně od ulice Evropské
zahrádkovou kolonií a je zcela nevhodně technicky upraven. Bez
odstranění současné úpravy a bez obnovení doprovodných porostů
zůstane biokoridor vázaný na tento tok nefunkční.
Posledním biokoridorem, který musí být založen, je propojení
Šárky s regionálním biocentrem Háj u Přední Kopaniny.
6.4.3. Interakční prvky
Vzhledem k použitému měřítku konceptu ÚPn hl. m. Prahy (1:25
000) jsou interakční prvky vymezovány až v následující fázi ÚPn, který
je již v měřítku podrobnějším 1:10 000). Tvoří je některá maloplošná
chráněná území a některé další významné celky zeleně. V okrajových
částech řešeného území, převážně v zemědělské krajině pak liniové
prvky podél polních cest a vodotečí.
V ÚPn je navržen pouze základní systém interakčních prvků. Ten
by měl být následně doplňován v podrobnějších dokumentacích.
Územní systém ekologické stability je zobrazen v grafické části
dokumentace ve výkresu č. 19 a jeho obrysová linie ve výkresech č. 4,
20, 30, 31. Příslušné tabulky jsou uvedeny v tabulkové části průvodní
zprávy.
Územní plán sídelního útvaru Útvar rozvoje hl. m. Prahy
85
hlavního města Prahy 1999