Untitled
Untitled
Untitled
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
obvod centrum městská část katastrální území<br />
st. správy<br />
Kolovraty Kolovraty<br />
Lipany<br />
Královice Královice<br />
Křeslice Křeslice<br />
Petrovice Petrovice<br />
Štěrboholy Štěrboholy<br />
Nedvězí Nedvězí<br />
Uhříněves Uhříněves<br />
Hájek<br />
Pitkovice<br />
Pozn. Ve výčtu částí katastrů byly pominuty drobné korekce<br />
přesahů katastrálních území mezi jednotlivými městskými částmi, které<br />
však nejsou podstatné.<br />
Výměra řešeného území je 496,44 km 2<br />
Počet trvale bydlících obyvatel v řešeném území je 1 200 tis.<br />
(k 31.12.1997)<br />
4. VZTAH K VYŠŠÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ<br />
DOKUMENTACI<br />
Odbor regionálních pracovišť Ministerstva hospodářství ČR<br />
pořídil koncept Územní prognózy pražského regionu, jehož koncept<br />
řešení byl dokončen v závěru roku 1994. Dokumentace byla projednána<br />
a bylo zpracováno a projednáno souborné stanovisko. Bylo rozhodnuto,<br />
že vlastní návrh bude pořízen jako územní plán velkého územního celku.<br />
Pražský region zahrnuje administrativní území hlavního města<br />
Prahy, území okresů Praha-východ a Praha-západ a části území okresů<br />
Benešov (14,3% rozlohy okresu), Beroun (55,5%), Kladno (84,0%),<br />
Kolín (33,2%), Mělník (69,6%), Mladá Boleslav (5,6%), Nymburk<br />
(20,8%) a Příbram (1,0%).<br />
Celková rozloha řešeného území je 3 917,3 km 2<br />
Počet obyvatel v řešeném území je 1 737 tis.<br />
z toho v Praze je 1 200 tis.<br />
Politický, ekonomický, společenský, správní a kulturní význam<br />
Prahy včetně jejího regionu v rámci České republiky, zejména však<br />
Čech, je nesporný. Pražský metropolitní region a hlavní město Praha<br />
jsou svázány územně technickými a dopravními funkcemi, region je<br />
zdrojovou oblastí pracovních sil (dojížďka do zaměstnání, migrace),<br />
přičemž toto území disponuje zejména v příměstských částech<br />
dostatkem zainvestovatelných ploch pro komerční činnosti a bydlení.<br />
Propojenost obou území potvrzuje více než 50 tis. objektů individuální<br />
rekreace všech forem, které jsou převážně ve vlastnictví občanů<br />
hlavního města republiky (rekreační chaty v krajině a v zastavěných<br />
územích obcí, rekreační chalupy a zahrádkářské chaty).<br />
Koncept územní prognózy se ve vztahu k Územnímu plánu<br />
hlavního města Prahy zabýval zejména:<br />
a) problémy technického vybavení (centrální zásobování teplem z<br />
mimopražských zdrojů, jímání pitné vody, umístění nové čistírny<br />
odpadních vod pro hlavní město Prahu, návrh na umístění lokálních<br />
čistíren v obcích dotýkajících se území hlavního města, odpadové<br />
hospodářství),<br />
b) dopravní problematikou (uspořádání dálnic a silnic a jejich<br />
vzájemné propojení, expresní silniční okruh, příměstská železniční<br />
doprava, koridory tratí vysokých rychlostí, kapacita říčních přístavů<br />
v Praze a Mělníku, využití letišť na území Pražského metropolitního<br />
regionu: Vodochody, Točná, Dobrá, Bubovice, Mladá),<br />
c) specifickými územími, ke kterým bezpochyby patří kladenská<br />
aglomerace procházející radikální přestavbou výrobní základny<br />
a transformovaný prostor bývalého vojenského újezdu Milovice - Mladá<br />
s podmínkami pro znovuosídlení a vznik podnikatelských činností.<br />
Původní záměr časové souběžnosti pořízení obou územně plánovacích<br />
dokumentací (Územní prognózy pražského metropolitního regionu a<br />
Územního plánu hlavního města Prahy) již bohužel není reálný, protože<br />
zpracování návrhu územního plánu velkého územního celku se výrazně<br />
opozdilo za plánem hlavního města. Vzhledem k tomu, že obě<br />
dokumentace vycházejí z obdobných zásad, obsažených v jejich zadání,<br />
lze předpokládat, že výsledná základní řešení nebudou v rozporu.<br />
5. VZTAH K PŘEDCHÁZEJÍCÍ CELOMĚSTSKÉ<br />
DOKUMENTACI<br />
Územní plán sídelního útvaru Prahy - Plán stabilizovaných území,<br />
schválený v únoru 1994, je plánem přechodným, jenž měl zajistit<br />
kontinuitu stavebního vývoje města po dobu zpracování nového<br />
komplexního územního plánu města. Z těchto předpokladů také<br />
vycházelo jeho pojetí, které si vytklo za cíl pokrýt co největší část území<br />
dokumentací v nové legendě tak, aby bylo možné bezkolizně posuzovat<br />
stavební aktivity ve funkčně stabilizovaných částech města. Prakticky to<br />
znamená, že tento plán byl z hlediska řešení funkčního využití území<br />
neúplný, a tam, kde nebyla jistota o možnostech budoucího uspořádání,<br />
má tzv. bílá místa. Tato bílá místa mají ve schvalovací vyhlášce<br />
stanovený režim povolování staveb, v závislosti na zpracování dalších<br />
územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů.<br />
Jedná se o tři kategorie bílých míst:<br />
- území a plochy, jejichž způsob využití je závislý na rozhodnutí<br />
o výhledovém řešení dopravní obsluhy města a které nelze dočasně<br />
zastavět,<br />
- území a plochy, jejichž funkční a prostorové uspořádání musí<br />
být konkretizováno územním plánem hl. m. Prahy,<br />
- území a plochy, jejichž funkční a prostorové uspořádání musí<br />
být konkretizováno urbanistickou studií, projednanou organizací<br />
pověřenou výkonem státní správy pořizovatele ÚPD.<br />
Součástí tohoto plánu je také příloha, která stanovuje funkčně,<br />
plošně nebo trasově stabilizované dopravní stavby, jenž budou v další<br />
dokumentaci upřesněny.<br />
V novém územním plánu je Plán stabilizovaných území<br />
respektován a v rámci řešení došlo pouze k dílčím úpravám, které<br />
nejsou z hlediska celoměstské urbanistické koncepce podstatné.<br />
Dochází ke komplexnímu definování funkčního využití všech bílých<br />
míst.<br />
Územní plán sídelního útvaru 4<br />
Útvar rozvoje hl. m. Prahy<br />
hlavního města Prahy 1999
Change language