Anmerkung zu der Abschrift.

Nejednou internoval v Ústředí Národni jednoty v Praze u Ústřední matice školské i Zemské
skolní rady v Praze i jinými zástupci organisace soc. dem., předkládali podpisy českých
rodičů chabařovických. Po dlouholetých bojích podařilo, dne 16. září 1910 -(zaps.) českou
školu otevřít ve Střelecké ulici. Ŕídícím učitelem byl jmenován Ferdinand Knapek a učitel
Pyšna (viz obrázek ţáků) a vyššího oddělení.
Na stránce 51 této kroniky neopomněl kronikář svojí poznámku zapsat německy, v překladu
česky „Po 30 let se rozšiřující české národní hnutí, nezůstal ani v Chabařovicích bez následků,
otevření české školy“. Nejbliţší české školy do roku 1910 byly: na Ústecku v Krásném
Březně, v Trnovanech a Sobědruhách u Teplic a v Teplicích.
V době bojů o českou školu byli vypovídáni čeští rodičové ze zaměstnání, kteří pracovali
v německých podnicích i ţivnostníci tím trpěli. Němečtí majitelé domů vypovídali zvláště
v letech 1908-1910 české nájemníky z bytů a mnozí právě v roce 1910 je mnohdy bez
výpovědi z bytu na ulici vystěhovali, hlavně nájemníky rodičové dětí které nechali zapsat do
české školy. V tomto okamţiku pomohlo Ústředí národní jednoty severočeské v Praze a
zakoupilo dům čp. 380 v Chlumské třídě pro 11 nájemníků odkud chodilo do české školy 41
dětí. I čeští majitelé domů uprázdnili byty pro české nájemníky.
Poslední německý kronikář „Kudernatsch“ jistě měl své předkové „Kudrnáčové“ českého
původu a proto se stal obětí germanisace Ćechů. Byl to důsledek smíšeného manţelství – otec
českého původu, matka Němka, česky neuměla - česky se také nenaučila – děti vychovány
německy. V opačném případě otec německého původu, matka českého původu – otec netrpěl
aby děti byli počeštováni a matka se musela naučit německy. Důsledek: česká jména otes Kříţ
– byl Kriesch, - Novák – Noak – Vejmelka – Wemelka, Hašek – Haschke, Vacek – Watzke,
Pondělíček – Ponterlitschek – Rambousek, býv. lékárník českého původu z Písku rodina byla
Rambausek, rodina německá, Strach – Strache a takových případů nesčíselné.
U zdejších bývalých úřadů – u okres. soudu, působil v letech 1908 – 1909 přednosta Ćech –
Jan Rajzký a úředníci soudu Mašiček a Novotný, po dvouleté činnosti musel D r Rajzký do
vnitra Ćech – do Ml. Boleslavi – a Novotný se stal Nowotny a rodina německá. U četnictva
v téţe době slouţil Václav Bělohradský jako velitel.
Rok 1918 osvobození našich zemí od německé nadvlády – ukázali zdejší Němci svoji Tvář
jasně svým prohlášením na straně této kroniky č. 64/65: česky – Dne 20. prosince 1918
dopoledne o 10 hodině dostavil se k městskému
322