Karel Čapek Bajky a podpovídky

“Lístek, pane,” ozve se nad ním konduktér. Pan Varga se skoro lekl a vyndává z kapsy hrstdrobných; přitom mu vypadl z ruky penízek deseti centavů a zakutálel se pod lavici.Konduktér se po něm ohlíží. ,,Nechte to,” praví honem pan Varga a odpočítává drobné;nechce jaksi budit pozornost.Zamračený muž odkládá noviny a naklání se, hledaje penízek pod lavicí. “Skutečně, pane, tonestojí za to,” ujišťuje ho Don Manoel téměř nervosně.Muž něco bručí a leze za mincí pod lavici; ostatní tramvaj ho sleduje se zájmem apochopením.“Myslím, že zapadl sem,” mumlá druhý člověk a sedá si na bobek, aby hledal. Pan Varga jejako na trní. “Děkuju... děkuju,” koktá, “ale opravdu není třeba —”“Je tam,” hlásí druhý muž s hlavou pod lavicí, “ale zapadl mezi prkna, potvora! Nemáte nůž?”“Nemám,” omlouvá se Don Manoel, “ale prosím vás... vždyť to nestojí za tu námahu —”Třetí senhor odkládá noviny a beze slova loví v kapse; vytáhl kožené pouzdro a z něhostříbrný nožík. “Ukažte,” povídá tomu druhému, “já to dostanu ven.”Celá tramvaj s napětím a potěšené přihlíží, jak třetí pán dloube čepelkou ve škvíře prken.“Už to jde,” bručí spokojeně, a vtom penízek vyskočil a kutálel se dál. čtvrtý člověk se sklánía loví pod lavicí. “Tady je,” hlásí vítězně a vstává, zrudlý námahou. “Tu máte, pane,” funí apodává penízek panu Vargovi.“Děkuju... děkuju vám, pane,” brebtá senhor Manoel Varga dojatě. “Byl jste velíce laskav, apáni též,” dodává klaně se zdvořile na všechny strany.“To nic,” brumlá třetí pán. “Rádo se stalo,” dí druhý. “Jen když se našel,” dodává první.Lidé v tramvaji se usmívají a kývají hlavami. Jen když se ten penízek našel, sláva! SenhorManoel Varga, zružovělý rozpaky nad tím, že vyvolal tolik pozornosti, sedí, ani nemrká; alepřece jen vidí, jak třetí pán, ten s tím nožíkem, zvedá noviny a začíná číst ten článek: Rucepryč, Senhor Manoel Varga l Když pan Varga vystupoval, lidé v tramvaji mu přátelsky kynuli;i čtenáři novin zvedli oči a bručeli: “Adios, senhor!”/ 1938 /