NÁVRHSlavné ministerstvo financí,byl jsem přede dvěma lety dán do pense po třiceti pěti letech věrné a svědomité služby jakoberní exekutor. Za ta léta jsem nasbíral hojné zkušenosti a mohu říci, že ovládám svůj oborlépe než většina finančních odborníků; zejména jsem učinil zkušenost, že skoro všichni lidé,které jsem poznal, platí své daně neradi, neochotně, ba i se zřejmou nechutí, což dávajídosti zřetelně najevo jednak vůči berním orgánům, jednak mezi sebou (na příklad vsoukromém hovoru, v hospodě, v rozmluvách se zákazníky a pod.). Často jsem je slýchalvyjadřovat se v tom smyslu, že člověk platí jako mourovatý a neví nač; nebo že “na tohlejdou naše peníze”, ale na to, aby se v našem okresu spravily cesty, peníze nejsou, a takpodobně. Soudím tedy, že jedna z příčin, proč normální poplatník platí daně nerad, je v tom,že si nedovede představit, nač slavný erár použije jeho těžce vydělaných grošů; nemá jaksidůvěry, že budou obráceny k obecnému prospěchu, a na účely, se kterými by on sám souhlasil.Podle svých zkušeností a na základě dlouhého přemýšlení jsem dospěl k názoru, že tomutostavu věcí by nebylo těžko čeliti. Představuji si to tak, že by každý poplatník dostal přímo nadaňovém výměru sdělení, nač bude použito daní jím zaplacených, na příklad asi takto:“Částka od Vás vybraná bude vyplacena panu Josefu Vrabcovi, školníku ve Vašem městě,jako jeho služné za září, říjen a listopad.” “Z daní Vámi zaplacených bude upraveno 7 metrůstátní silnice v kilometru 451.” “Tato částka bude vyplacena jako pense panu AdolfuKopeckému, poštovnímu řediteli v. v., bytem tam a tam.” “Vašich daní bude použito k nákupunových světlometů pro protiletadlový pluk ten a ten.” A tak dále.Výhody tohoto nového způsobu zdanění by byly tyto: 1. Poplatník by věděl, nač jdou jehodaně, což by ho uspokojilo a překonalo jeho přirozený odpor k radostnému placení daní. 2.Vzbudilo by to v něm živý zájem o ten obor veřejné služby, respektive potřeby, na kteroubude jeho peněz použito.Konkrétně řečeno, v případech, které jsem nahoře uvedl, by se normální poplatník šelpodívat, jak pan Josef Vrabec, školník na místní měšťance, plní svou povinnost: má-li nachodbách zameteno, zvoní-li včas, nežije-li nad své poměry a chová-li se vůbec tak, jak jestod školníka, odpovědného za naši mládež, očekávati. Item šel by se přesvědčit, jak sezřizuje kilometr 451 na státní silnici, neděje-li se tam nějaká zlodějna a je-li vůbec jehosilniční úsek v dokonalém pořádku. Item navštívil by pana Adolfa Kopeckého, poštovníhoředitele v. v., aby se podíval, zda starému pánovi nic nechybí, nechodí-li příliš často dohospody a podobně; případně by ho pozval na neděli k obědu, cítě k němu jakýsi osobnívztah. Item zvýšil by se jeho zájem o světlomety a vojenské věci vůbec, jelikož by je
považoval za svou osobní zásluhu. “Copak naše armáda,” říkal by, “ta má nějaké světlomety!Já na ně platím, tak to vím.”Račiž ministerstvo financí uvážit, jak by tímto prostinkým způsobem nabyl poplatník důvěry ktomu, co se za jeho daň pořizuje: jak by sám kontroloval správné použití svých peněz; jak bystoupl jeho zájem o různé obory veřejné správy, zejména kdyby každý rok bylo jeho danípoužito na jiný účel. Už předem by se takový poplatník těšil, nač letos půjdou jeho peníze,jak na to dohlídne, aby se za ně dělala pořádná práce, a jak případně upozorní na různénepřístojnosti školníka Josefa Vrabce nebo cestáře, který nemá kilometr 451 uklizený jakopokojíček. Ba mnozí by udávali berním správám větší příjmy, než opravdu mají, jen proto,aby jim za jejich daně byl přikázán úředník vyšší kategorie; pro leckoho by bylo věcí ctižádosti,aby vystoupili aspoň do třídy poplatníků radovské gáže. Mnohý mladší úředník bybyl pozván do rodiny svého poplatníka a seznámil by se s jeho dceruškou; vůbec mezi úřadya poplatnictvem by se navázaly úzké osobní styky, jež by byly na prospěch oběma stranám.Lze si představit, jak by byl drobný poplatník hrd, kdyby dostal vyrozumění, že jehoskrovných korunek bude použito na sanaci nějaké banky. Nebo jak by byla mile překvapenasprávní rada Měšťanského pivovaru v Plzni, kdyby jí bylo ohlášeno, že z daní pivovaruvyměřených budou alimentovány státní ceny pro poesii a literaturu! Nelze ani domyslet, jakby za těchto okolností bylo oživeno placení daní; místo nemilé povinnosti stalo by se přímodobrodružstvím, jež by skýtalo poplatníkovi stále nový osobní zájem a nevyčerpatelný zdrojrůzného potěšení.Pročež račiž slavný erár vzíti v úvahu tento beznáročný podnět svého skromného aoddaného služebníka N. N./ 1937 /
- Page 4:
FILEMON, ČILI O ZAHRADNICTVÍKapus
- Page 8 and 9:
BAJKYILidéJe to, pane, trápení.
- Page 10 and 11:
IIHousenka vědeckáHaha, ze mne ž
- Page 12 and 13:
Důležitá mouchaTo nevíte? To je
- Page 14 and 15:
VčelaProč že mám žihadlo? Ve j
- Page 16 and 17:
OblásekDopracoval jsem se vnitřn
- Page 18 and 19:
Po noci bartolomějskéUf!... Obnov
- Page 20 and 21:
PlošticeKaždý má svůj životn
- Page 22:
Pulec a povodeňHurá, my pulci jsm
- Page 25: Řeč k vojákůmNeříká se i lid
- Page 28: HousenkaNektar? Nektar? To já než
- Page 31 and 32: ZprávaNa svém postupu jsme spáli
- Page 33 and 34: AnonymČlověk má svou čest. Pod
- Page 35 and 36: XIIIRopuchaTydlety ptáky pozavíra
- Page 37 and 38: BAJKY Z LET BUDOUCÍCH(Jeden inžen
- Page 39 and 40: Roku 2200Největší vynález posle
- Page 41 and 42: Dobrá trefa— — podařilo se za
- Page 43 and 44: ZprávaNepřítel se pokusil záke
- Page 45 and 46: *I revolučnost má své pedanty.*N
- Page 47 and 48: Aspoň to ať je nám ušetřeno: b
- Page 49 and 50: Toho večera si koupil pan Smítek
- Page 51 and 52: Tramvaj zpomaluje před vraty na h
- Page 53 and 54: Tedy zkrátka:já prostě nechci, a
- Page 55 and 56: Já bych rád věděl, stalo-li se
- Page 57 and 58: “Oh! jsem zavražděn!”Smrtí P
- Page 59 and 60: Nejsensačnější vynález našeho
- Page 61 and 62: Den před historickým zápasem S.
- Page 63 and 64: potvrzení, že zemřel. A prý mě
- Page 65 and 66: myslila si, ale toto se mi líbí.
- Page 67 and 68: říká, botulin. Strašný jed, pa
- Page 69 and 70: ORGANISUJME SEPan Lederer se šoura
- Page 71 and 72: STĚHOVACÍ PODNIK“— — pravda
- Page 73: PRVNÍ HOST“— ono se řekne spo
- Page 77 and 78: vždycky nás skvěle pohostil a pa
- Page 79 and 80: “Tak jsme mu neměli dávat křes
- Page 81 and 82: On (studuje mapy Holandska, prospek
- Page 83 and 84: Předseda soudu: ... pánové, výs
- Page 85 and 86: lítostivě pan Knotek. Toho Šembe
- Page 87 and 88: Vaňásek si slavnostně narovnal b
- Page 89 and 90: MUŽ, KTERÝ DOVEDL LÍTATPan Tomš
- Page 91 and 92: Po nějakém čase pocítil pan Tom
- Page 93 and 94: O POTOPĚ SVĚTANevím, pamatujete-
- Page 95 and 96: Mezi námi řečeno, na přežití
- Page 97 and 98: mám, co se půdy týče, jenom tru
- Page 99 and 100: INTERVIEWInterview, děl dirigent P
- Page 101 and 102: s vlající hřívou, který křep
- Page 103 and 104: “Nezakročí-li úřady proti va
- Page 105 and 106: RUKOPISY Z POZŮSTALOSTIJOSEF EGYPT
- Page 107 and 108: všechny druhy mrzkostí gomorhský
- Page 109 and 110: maminka sedmi dětí. Nebo roznáš
- Page 111 and 112: “Já,” řekl strážník, “js
- Page 113 and 114: VYSVĚTLIVKY2 megalomanie (z řeč.
- Page 115: Karel ČapekBAJKY A PODPOVÍDKYK vy