Ráno nato jsem ten dopis dostal potrubní poštou, ještě umazaný od toho, jak spadl na mokrýchodník. Byly tam hrozné věci: postavit mě ke zdi, pověsit na akát a já nevím, co ještě.Jenže mně z toho bylo jen smutno. Víte, takový je to ubožák, ten člověk; jak ;se ten chuděramusí žrát, jen si to představte, jaký to musí být zlý a divný život.../ 1938 /
INTERVIEWInterview, děl dirigent Pilát, krče rameny. Se vám divím, člověče, že tomu věříte. Já mámtaky své zkušenosti s interviewy, a řeknu vám, když už naprosto musím dát někomu interview,tak to potom raději ani nečtu. Marně bych se zlobil. Vlastně by se člověk mohl někdyuřehtat tomu, co se o sobě v takovém interviewu dočte, ale přitom ho dozírá, že to ten novinářtak ledabyle a pokrouceně udělal. Každá lajdácká práce vás dozírá, když do ní vidíte,ne? Někdy až žasnu, proč ten žurnalista tak ukrutně popletl a pokřivil všechno, co jsem muřekl; jako by zrovna naschvál psal všechno jinak nebo na ruby — ale proč, to mi nejde narozum. Kdybych byl politik nebo podobně významná osoba, tak dobrá; pak v tom je politika,a ti lidé třeba mají zvláštní zájem vložit někomu do huby, co jakživ neřekl, nebo si vůbec celýrozhovor vymyslet; to se stává. Ale já — jak se říká: já nic, já muzikant; proti mně nikdo nicnemá, leda u nás doma; a přece se mi ještě nestalo, aby v mém interviewu bylo aspoňzpoloviny napsáno, co jsem opravdu řekl.Tak abyste věděl, jak se to dělá. Třeba mám dirigovat větší koncert v Liverpoolu nebo vPaříži — to víte, když diriguje Maestro Pilát, tak už sama koncertní agentura s tím dělánějaký fofr. Ještě si v hotelu ani ruce neumeju, a už mi vrátný telefonuje, že se mnou chcemluvit nějaký pán. Prý v důležité věci. Tě bůh, řeknu si, noviny! To víte, noviny se o vászajímají jenom první den; druhého dne už nejste novinka, a chcete-li, aby se o vás ještězmínily, musíte se přinejmenším nechat přejet automobilem. Nu co, nechám toho pána chvíličekat — to jaksi patří k věci; a pak tedy, prosím, co si přejete? Mladý pán se představí, drahýMaestro, ty a ty noviny by o vás chtěly přinést několik slov —“Co, interview?” povídám. “Já zásadně nedávám žádné interviewy.”“Ne, ne,” brání se mladý pán. “Jen pár slov, docela nenucená rozmluva...”Resignovaně se poddám. “Nu tak, pane, spusťte!”Mladý pán vytáhne bloček a ťuká si tužkou na zuby. Na první pohled je vidět, že o mněvůbec nic neví, že ho muzika nebaví a že nemá ponětí, o čem se mnou mluvit. Chvíli se namne nejistě dívá a pak spustí: “Kdybyste mi, Maestro, něco řekl sám o sobě.”To mě obyčejně dožere. “Já o sobě nic nevím,” řeknu mu. “Ale můžete se mnou mluvit omuzice, je-li vám libo.”Mladý pán vděčně kývne hlavou a horlivě si to zapíše. “Kdy jste začal hrát, mistře?” ptá sepotom.“Jako malý kluk,” říkám. “Na piano.”Mladý pán horlivě píše. “Kde jste se narodil?”“V Maršově.”“Kde to je?”“V Čechách.”
- Page 4:
FILEMON, ČILI O ZAHRADNICTVÍKapus
- Page 8 and 9:
BAJKYILidéJe to, pane, trápení.
- Page 10 and 11:
IIHousenka vědeckáHaha, ze mne ž
- Page 12 and 13:
Důležitá mouchaTo nevíte? To je
- Page 14 and 15:
VčelaProč že mám žihadlo? Ve j
- Page 16 and 17:
OblásekDopracoval jsem se vnitřn
- Page 18 and 19:
Po noci bartolomějskéUf!... Obnov
- Page 20 and 21:
PlošticeKaždý má svůj životn
- Page 22:
Pulec a povodeňHurá, my pulci jsm
- Page 25:
Řeč k vojákůmNeříká se i lid
- Page 28:
HousenkaNektar? Nektar? To já než
- Page 31 and 32:
ZprávaNa svém postupu jsme spáli
- Page 33 and 34:
AnonymČlověk má svou čest. Pod
- Page 35 and 36:
XIIIRopuchaTydlety ptáky pozavíra
- Page 37 and 38:
BAJKY Z LET BUDOUCÍCH(Jeden inžen
- Page 39 and 40:
Roku 2200Největší vynález posle
- Page 41 and 42:
Dobrá trefa— — podařilo se za
- Page 43 and 44:
ZprávaNepřítel se pokusil záke
- Page 45 and 46:
*I revolučnost má své pedanty.*N
- Page 47 and 48: Aspoň to ať je nám ušetřeno: b
- Page 49 and 50: Toho večera si koupil pan Smítek
- Page 51 and 52: Tramvaj zpomaluje před vraty na h
- Page 53 and 54: Tedy zkrátka:já prostě nechci, a
- Page 55 and 56: Já bych rád věděl, stalo-li se
- Page 57 and 58: “Oh! jsem zavražděn!”Smrtí P
- Page 59 and 60: Nejsensačnější vynález našeho
- Page 61 and 62: Den před historickým zápasem S.
- Page 63 and 64: potvrzení, že zemřel. A prý mě
- Page 65 and 66: myslila si, ale toto se mi líbí.
- Page 67 and 68: říká, botulin. Strašný jed, pa
- Page 69 and 70: ORGANISUJME SEPan Lederer se šoura
- Page 71 and 72: STĚHOVACÍ PODNIK“— — pravda
- Page 73 and 74: PRVNÍ HOST“— ono se řekne spo
- Page 75 and 76: považoval za svou osobní zásluhu
- Page 77 and 78: vždycky nás skvěle pohostil a pa
- Page 79 and 80: “Tak jsme mu neměli dávat křes
- Page 81 and 82: On (studuje mapy Holandska, prospek
- Page 83 and 84: Předseda soudu: ... pánové, výs
- Page 85 and 86: lítostivě pan Knotek. Toho Šembe
- Page 87 and 88: Vaňásek si slavnostně narovnal b
- Page 89 and 90: MUŽ, KTERÝ DOVEDL LÍTATPan Tomš
- Page 91 and 92: Po nějakém čase pocítil pan Tom
- Page 93 and 94: O POTOPĚ SVĚTANevím, pamatujete-
- Page 95 and 96: Mezi námi řečeno, na přežití
- Page 97: mám, co se půdy týče, jenom tru
- Page 101 and 102: s vlající hřívou, který křep
- Page 103 and 104: “Nezakročí-li úřady proti va
- Page 105 and 106: RUKOPISY Z POZŮSTALOSTIJOSEF EGYPT
- Page 107 and 108: všechny druhy mrzkostí gomorhský
- Page 109 and 110: maminka sedmi dětí. Nebo roznáš
- Page 111 and 112: “Já,” řekl strážník, “js
- Page 113 and 114: VYSVĚTLIVKY2 megalomanie (z řeč.
- Page 115: Karel ČapekBAJKY A PODPOVÍDKYK vy