Karel Čapek Bajky a podpovídky

“Oh! jsem zavražděn!”Smrtí Poloniovou by se měla hra skončit; co následuje, jsou beztoho jen jalové řeči bez hlavya paty; zejména princ Hamlet obtěžoval rozčarované posluchačstvo svými nevhodnými apříliš osobními samomluvami, jako má-li být, či nebýt. Dobrá polovina hry mohla klidněodpadnout. Nebýt skvělých projevů Polomových, byl to ztracený večer.“Vylíčili jsme děj Hamleta co nejpodrobněji, aby si uvědomělý čtenář sám učinil obraz o celéhře. Obecenstvo, když bylo s nejhlubší pozorností vyslechlo mohutné řeči Poloniovy, jevilo okonec hry zřejmý nezájem. Jen mizivý hlouček nekritických straníků aplaudoval na konciprázdnému mlácení slámy a demagogickým frázím Hamletovým. Soudná veřejnost setakovým laciným úspěchem ovšem oklamat nedá./ 1931 /