Karel Čapek Bajky a podpovídky

Den před historickým zápasem S. K. měšťanky Žižkov versus S. K. Vysokoškolský Sportčekal před žižkovskou měšťankou mladý muž na žáka Bohumila Smutného. Představil se mujako Závis Poppr, medik a sportovec, a řekl mu: “Já vím, pane Smutný, že jste taky ohromnýsportovec; povídal mi náš Zdeněk, že moc rád chodíte na kopanou. Ale tak si myslím, že asidost neznáte pravidla; kamaráde, to musíte ovládat, chcete-li mít něco ze hry! Náhodou mámzrovna volnou chvíli, a tak jsem si řekl, že bych vám něco o kopané pověděl, abyste věděl,jak se má regulérně hrát.”Toho dne chodil MUSt. Závis Poppr tři hodiny s Bohumilém Smutným po žižkovských ulicícha vysvětloval mu, co je roh, trestné území, ofsajd, ruka, útok a obrana, přihrávání, fair hra,iregulérní hra, trestný kop, robinsonáda, surovost, souhra a tak dále. Bohumil Smutný jenkýval hlavou a říkal: “Ano, prosím. Já rozumím, prosím. Ano, prosím, budu si to užpamatovat.”A nakonec uctivě poděkoval, neboť byl to hodný a mravný chlapec, a ne takový rošťák, jakoje leckdo z dnešních mladých mužů.Den nato se konal zápas S. K. měšťanky Žižkov versus Vysokoškolský Sport. V druhémpoločase už vedl Vysokoškolský Sport šest k nule. Mezi diváky seděl Bohumil Smutný, potilse hrůzou, ruce mel křečovitě sepjaté a modlil se: “Pane Bože, smiluj se a udělej něco... aleaby to bylo podle pravidel... aby naši dali regulérní gól... udělej zázrak, ale fair!”Končení druhého poločasu vedl Vysokoškolský Sport jedenáct k nule; a MUSt. Poppr šeptalsvému bratrovi: “Tak vidíš: jakmile platí pravidla, nedají se dělat žádné zázraky.”/ 1936 /