Výběr odrůd s uvedením cenných vlastnostíBlanka (Benetka, 1993)Sadová růže s bílými prázdnými květy patří mezi rugosa hybridy.Vyniká kompaktním nižším vzrůstem.Cantilena Bohemica (Havel, 1977)Dvoubarevná růže se zajímavou kombinací odlišné barvy nalíci a rubu květních plátků, kdy karmínově růžová přecházív stříbřitě bělavou s růžovým nádechem. Vynikající vlastnostitéto odrůdy včetně vůně se nejlépe <strong>pro</strong>jeví za teplého a suchéhopočasí.Čs. Červený Kříž (Böhm, 1938), syn. Československý ČervenýKříž, Čsl. Červený KřížTypická polyantka upoutá záplavou čistě červených květů,kterou si zachovává po celou dobu kvetení. Barevná plochavynikne při pozorování zdálky, ale růže je vhodná i <strong>pro</strong> řez.ČSR (Böhm, 1934)Sadová růže s velmi pozoruhodnou a neobvyklou barvu. Prolínajíse zde v <strong>pro</strong>užcích odstíny světle růžové a červenorůžové.Dr. Eckener (Berger, 1929)Také tato dobře rostoucí a nevymrzající pnoucí růže vzniklau nás, a to v Chomutově. Upoutá čistě růžovou barvou i elegantněvolně stavěným květem.Dukát (Brabec, 1980)Nižší čajohybrid, u něhož se při plném rozvití objevuje volnýstřed. Velikost květu je až 12 cm. Barva je výrazně žlutá a neblednoucí.Na<strong>pro</strong>ti tomu poupata jsou sice také žlutá, avšaks červeným lemováním.General Štefanik (Böhm, 1932)Rozložitá 100 cm vysoká sadovka patřící mezi růže stolisté.Nespornou předností je velmi tmavá fialová barva a silná vůněponěkud neuspořádaného květu, který má průměr 5 cm. Růženakvétá na počátku léta. Je stále pěstovaná a žádaná.Helenka (Tesař, 1989)Čajohybrid nevšední barvy. Velmi světle oranžový střed s růžovýmnádechem přechází do bělavého okraje. Dokonalá stavbakvětu.Jabloňový Květ (Benetka, 1996)Sadová růže patří mezi rugosa hybridy. Vyniká kompaktnímnižším vzrůstem a velmi ojedinělou barvou prázdných květů,jenž jsou bílé se světle růžovým orámováním.Josef Klimeš (Urban, 1985)Rozložitá sadovka s květy ukrytými spíše uvnitř keře. Podlevelmi temné červenočerné barvy i svinutých plátků i tvarukeře je růže na první pohled rozpoznatelná a ojedinělá.J. G. Mendel (Urban, 1989)Floribunda nebo nižší sadovka s dobrým zdravotním stavem.V květu se kombinují světle červené, oranžové a růžové tóny;vše vhodně doplňuje temný list.Koré (Urban, 1980)Neobyčejně bujně a zdravě rostoucí sadovka s růžovými květy,které jsou velikostí i stavbou plně srovnatelné s čajohybridy.Lidka (Urban, 1985)Vysoký čajohybrid nezaměnitelný a z daleka rozpoznatelný<strong>pro</strong> svou jásavě červenou barvu. Důležitým rozpoznávacímznakem je dále, že v plně otevřeném květu se špičky květníchplátků svinují vně. Jde o velmi vitální a kvalitní odrůdu.Ludvík Večeřa (Večeřa, Látová, 1976)Neobyčejně vitální a zimovzdorná pnoucí růže. Ludvík Večeřaje typickou jednou kvetoucí odrůdou, ovšem s velmi dlouhýmobdobím kvetení v červnu a červenci. Květy mají červenouneblednoucí barvu.Marietta <strong>Silva</strong> Tarouca (Zeman, 1925)Vitální pnoucí růže. Kvete většinou jen na počátku léta, růžovábarva.Milevsko (Večeřa, Látová, 1980)Velmi zimovzdorná, široce rostoucí sadová růže má někdy přímobochníkovitý tvar. Růže je spíše jen jednou kvetoucí počátkemléta, ale ojedinělé květy se objevují i později. Zejménapodle tvaru keře dobře rozpoznatelná nenáročná odrůda.Morava (Strnad, 1970)Čajohybrid s květy fialově růžového zbarvení; jemně stínovaný.Stavba květu je dokonalá.Průhonice (Večeřa, 1973)Vysoká sadová růže s mírně obloukovitě skloněnými výhony,květy jsou výrazně růžovočerveně zbarvené. Stavba květenstvíje volná, takže každý květ je dobře patrný. Okrasný význammají i šípky objevující se někdy současně s posledními remontujícímikvěty.Regina (Urban, 1983)Vyšší růžový čajohybrid je nápadný poupaty, která nabývajíbrzo oblíbený vysoký tvar.Romance (Urban, 1975)Temně rudý polyantahybrid; květy mají vzdušnou stavbu.Bývá odolnější k houbovým chorobám než mnohé podobnéčervené růže.Roztomilá (Urban, 1986)Polyantka s velmi bohatými úhlednými květenstvími, barvarůžová s bílým středem.108
Rudolfína (Benetka, 2002)Intenzivně růžově vybarvená jednou kvetoucí pnoucí růže,která ovšem částečně na podzim remontuje. Rychle rostoucívýhony si zachovávají velmi dobrý zdravotní stav do podzimu,čímž růže vyniká nad podobné odrůdy.Rusalka (Brada, 1934)Mohutně narůstající převážně jednou kvetoucí pnoucí růže.Velmi světle fialová barva přechází při dokvétání až v bílou.Zorka (Večeřa, 1975)Středně vysoká floribunda s volnou stavbou květu se vyznačuje<strong>pro</strong>měnou červených poupat na <strong>pro</strong>nikavě růžové květy.Z českých růží se prakticky v každém rozáriu a větší školcesetkáme s odrůdami:Cantilena Bohemica, Helenka, Josef Klimeš, Koré, Lidka,Rudolfína.ZÁVĚR A DISKUSEPříspěvek poskytuje aktuální přehled o našich odrůdách růžívčetně jejich charakteristiky. Těžištěm práce je v uvedení konkrétníchrozárií, botanických zahrad a školek, kde se odrůdynyní pěstují. Ve velké většině případů se podařilo pěstovánízdokumentovat, u cenných mizejících odrůd zajistit přemnoženíve VÚKOZ, v.v.i., Průhonice i na jiných pracovištích.Z historických údajů se stále objevují další nejasné případyodrůd našich šlechtitelů, které bude nutné dále <strong>pro</strong>věřit, vyloučitsynonyma. Cenné odrůdy jsou občas nalezeny i u drobnýchpěstitelů, kde mohou desetiletí přežívat. Je nutno se pokusito přeurčení podle původních popisů. Existence dalšíchodrůd je pak pravděpodobná nebo již i <strong>pro</strong>kázaná v zahraničníchrozáriích (Sangerhausen, Vídeň, Báden) a bylo by žádoucípřemnožení u nás. Mezi české růže nemůžeme dost dobřepočítat početnou skupinu odrůd R. Geschwinda, který se sicenarodil v severních Čechách, ale růže šlechtil na Slovensku.Jsou zařazeny jen ty, jejíchž název přímo souvisí s Čechami.služby města Klatov, Klatovy, s. 133–136.Glváč, F. (1998): Královna květin od minulosti k dnešku.SOUP, Bratislava, 151 s.Havlů, J., Jaša, B., Klimeš, J. (1977): Růže, královna květin.SZN, Praha, 347 s.Hieke, K. (2004): České šlechtění okrasných dřevin. Svazškolkařů České republiky, Průhonice, 231 s.Rubišová, J. (1982): Katalog růží. Flora Olomouc, 72 s.Svoboda, P. (1967): Rosarium. Zprávy Botanické zahradyČSAV Průhonice, č. 5, 65 s.Svoboda, P. (1970): Růže v Arboréte Borová hora. Vysokáškola lesnícka a drevárska vo Zvolene, Zvolen, 134 s.Thomas, J. (2006a): Soupis růží vyšlechtěných v ČR mezisvětovými válkami a jejich zastoupení v rozáriích.Zpravodaj Rosa klubu, č. 92, s. 34–36.Thomas, J. (2006b): Soupis růží vyšlechtěných v ČR po 2.světové válce a jejich zastoupení v rozáriích. ZpravodajRosa klubu, č. 92, s. 36–38.Urban, J. (1988): Vývoj šlechtění růží na ŠS Želešice.Problematika pěstovaní a rychlení růží. Rosa klub,Olomouc, s. 36–44.Zavadil, B. (2008): Zpráva o stavu a výhledech genofondovésbírky českých růží. Zpravodaj Rosa klubu, č. 95, s. 13–14.Zavadil, B., Jaša, B. (2007): Budoucnost a genofondovéfondy odrůd a druhů růží ČR. Zpravodaj Rosa klubu,č. 93, s. 16–17.Žlebčík, J. (1997): Růže v moderní zahradě. Grada, Praha,116 s.Žlebčík, J., Žlebčík, R. (2006): Růže v ČR, jejich popisa fotografie. Dostupné na http.//ruze.wi.cz.PoděkováníTato práce vznikla v rámci evidence genetických zdrojůkulturních rostlin v České republice.LITERATURAAnonymus (2004): Pracovní setkání Komise WFRS <strong>pro</strong>zachování genofondu růží v Průhonicích. Zpravodaj Rosaklubu, č. 88, s. 11.Böhm, J. (1938): Dvacet let československých růží. Blatná,nákl. vlastním, 204 s.Drhovský, K. (2002): Neuskutečněná růžová zahradav Blatné. Růže ve veřejné zeleni, 28. seminář Životní<strong>pro</strong>středí a veřejná zeleň ve městech a obcích. TechnickéRukopis doručen: 1. 9. 2009Přijat po recenzi: 14. 10. 2009109
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A93 20
- Page 3:
OBSAHVliv různých forem železa a
- Page 6 and 7:
(Fe-EDDHA) je z dostupných slouče
- Page 8 and 9:
Tab. 3 Chemické vlastnosti substr
- Page 11 and 12:
Acta Pruhoniciana 93: 11-14, Průho
- Page 13 and 14:
(obr. 3), nebo úzké, protáhlé s
- Page 15 and 16:
Acta Pruhoniciana 93: 15-18, Průho
- Page 17 and 18:
Pro inokulaci byly použity rostlin
- Page 19 and 20:
Acta Pruhoniciana 93: 19-26, Průho
- Page 21 and 22:
quite easily. In addition, seedling
- Page 23 and 24:
Table 5 Segregation of leaf colour
- Page 25 and 26:
Table 7 Percent relative vitality o
- Page 27 and 28:
Acta Pruhoniciana 93: 27-30, Průho
- Page 29 and 30:
Tab. 1 Rozsah sbírek a možnosti v
- Page 31 and 32:
Acta Pruhoniciana 93: 31-35, Průho
- Page 33 and 34:
Tab. 2 Vliv koncentrace NAA a cytok
- Page 35:
Mitra, G. C. (1989): Biology, conse
- Page 38 and 39:
poznatky o našich endemických je
- Page 40 and 41:
Sorbus eximia - jeřáb krasovýSor
- Page 42 and 43:
lze nalézt habituálně nejlépe v
- Page 44 and 45:
10 Čepel listů okrouhle vejčitá
- Page 46 and 47:
Základní taxonomické studium rod
- Page 48 and 49:
ný v našich přírodních populac
- Page 50 and 51:
ZÁVĚRYPinus neilreichiana je v l
- Page 52 and 53:
spěvku je osvětlit ožehavou a v
- Page 54 and 55:
cekmenné stromky rozvětvené od z
- Page 56 and 57:
začal buk plodit, první silnějš
- Page 59 and 60: Acta Pruhoniciana 93: 59-62, Průho
- Page 61 and 62: Table 1 Characteristics of generati
- Page 63 and 64: Acta Pruhoniciana 93: 63-67, Průho
- Page 65 and 66: nezřídka zaměňovány, přitom n
- Page 67: MSI (2001): Checklist of Magnolia C
- Page 70 and 71: in Eastern Slovakia, on the border
- Page 72 and 73: Table 2. Some genetic diversity par
- Page 74 and 75: heterozygosity of 0.269. Also, Konn
- Page 77 and 78: Acta Pruhoniciana 93: 77-82, Průho
- Page 79 and 80: pólové jadrá. Davis (1966) uvád
- Page 81 and 82: Obr. 17 P. spinosa (21. 4. 2009) -
- Page 83 and 84: Acta Pruhoniciana 93: 83-88, Průho
- Page 85 and 86: Na počátku pokusu měly všechny
- Page 87 and 88: Tab. 9 Doronicum orientale ‘Leona
- Page 89 and 90: Acta Pruhoniciana 93: 89-95, Průho
- Page 91 and 92: Popis stanovištěDendrologická za
- Page 93 and 94: Oenothera glazioviana O. erythrosep
- Page 95: preference. Landscape and Urban Pla
- Page 98 and 99: Tab. 1 Původ uloženého osivaDár
- Page 100 and 101: Kapacita regeneračního procesu p
- Page 102 and 103: u nás pěstují, prodávávají ne
- Page 104 and 105: 104Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 106 and 107: 106Odrůda Šlechtitel Rok Skupina
- Page 110 and 111: 110
- Page 112 and 113: Vědecký název Český název Če
- Page 114 and 115: Hottonia palustris L. - žebratka b
- Page 116 and 117: palustris Gaud. na Moravě. Diplomo
- Page 118 and 119: na přírodním stanovišti. Uplatn
- Page 120 and 121: také J. Holzbecher, J. Janouš a V
- Page 122 and 123: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 124 and 125: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 126 and 127: Kultivar Hybridní skupina Původ B
- Page 128: Horný, R., Soják, J., Webr, K. M.