Acta 93.indd - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Popis stanovištěDendrologická zahrada leží ve výšce 285–301 m n. m. Průměrnýroční úhrn srážek je 564,9 mm. Dlouhodobá průměrnároční teplota je 8 °C. Uvedené údaje pochází z meteorologickéstanice, která se nalézá na pozemku Dendrologické zahrady.Lokalita Remíz, kde se nalézá sledovaná plocha, je situovánav jižní části DZ. Jedná se křovinatý, místy i o otevřený lem porostudubů (Quercus robur). Porost je přibližně obdélníkovitéhotvaru, delší strany (109 m) jsou orientovány cca ve směrusever – jih. Remíz má rozlohu cca 0,56 ha. V podrostu dominujelipnice hajní (Poa nemoralis). Dřeviny, tvořící plášť, okrajporostu, byly v minulosti postupně dosazovány. Tvoří je převážněnepůvodní dřeviny jako kolekce druhů rodů Ilex, Rosa,Cotoneaster, dále Spirea sp., Symphoricarpos sp., Crataegus sp.,Berberis sp. a další. Rostlinná skladba je tedy značně pozměněnáoproti původnímu stavu. Původně byl tento porost oplocen(do 50. let 20. stol) a byl využíván jako úkryt pro zvěř.V té době porostní okraj tvořily zejména trnky (Prunus spinosa),růže šípková (Rosa canina), svída krvavá (Swida sanguinea)aj. Na severozápadním okraji porostu se přirozeně vyskytovalataké růže keltská (Rosa gallica). Okolní plochy byly využíványjako pole, později jako školkařská plocha.Fytocenologicky lze, dle Chytrý, Hoffmann, Novák (2007),dané stanoviště lemu porostu dřevin na jižní a západní stranězařadit do třídy TH. Festuco-Brometea Br.-Bl. et Tüxen exSoó 1947 (Suché trávníky), svazu THH. Geranion sanguineiTüxen in Müller, 1962 (Suché bylinné lemy). Zejména na jižnía západní straně, kde k remízu přiléhá větší rozloha pravidelněsečeného trávníku, se bylinný porost nejvíce blíží svazuTHG Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974 (Acidofilní suchétrávníky).Díky relativně malé plošné výměře Remízu jsou stanovištnípodmínky na východní straně rozdílné pouze málo. Je zdemenší oslunění, a tím daná o něco vyšší vlhkost. K východnístraně přiléhá pravidelně sečená travnatá komunikace, protozde není příliš prostor pro rozvoj specifických lemových bylinnýchspolečenstev. Stanoviště na jižní a západní expozici jsouvětšinu dne osluněná, silně vysýchavá. Bylinný porost tvořízapojený pokryv půdy.V průběhu roku 2009 byl proveden jednorázový fytocenologickýprůzkum. Mimo přeživší vysázené taxony (v rámci tohotopokusu) byly v lemu identifikovány ještě rostliny následující:Euphorbia cyparissias, Lotus corniculatus, Achillea millefoliumagg., Taraxacum offi cinale agg., Bellis perennis, Prunellavulgaris, Potentilla recta, Falcaria vulgaris, Securigera varia,Glechoma hederacea, Campanula rapunculoides, Plantagolanceolata, Leucanthemum vulgare, Lathyrus sylvestris, Myosotisramosissima, Vicia tenuifolia, Veronica offi cinalis, Potentillaargentea, Trifolium campestre, Hypericum perforatum, Galeopsissp., Cirsium arvense, Astragalus glycyphyllos, Anthriscus sylvestris(na jižní straně, hlouběji v porostu), Bromus mollis, Poa nemoralis,Festuca ovina, Calamagrostis epigeios, Fragaria sp., Stachyssylvatica (hlouběji v porostu), Viola sp., Trifolium repens.Následující rostliny se vyskytovaly pouze na východní straně:Urtica dioica, Lapsana communis, Geranium robertianum,Geum urbanum, Impatiens parvifl ora.Údržba stanovištěPodrost lesa, který je z největší části tvořen porostem lipnicehajní (Poa nemoralis), je kosen jednou ročně, v období po vymetánílipnice, přibližně v polovině července. Okrajový bylinnýlem je v průběhu vegetace ponechán nesečen. Suchá nadzemníhmota se odstraňuje, dle aktuálního průběhu počasí,na konci podzimu, v průběhu zimy či v časném předjaří. Šířkaponechaného bylinného lemu po okrajích porostu je proměnlivá,kolísá od několika málo desítek cm až po max. 3 m(na jižní straně).V prvních letech po výsadbě rostlin byla u kvetoucích plevelůvčas odstraňována květenství, nežádoucí rostliny byly odstraňoványmechanicky, nepoužívaly se chemické prostředky.Jednalo se zejména o mléč (Sonchus sp.), turan (Erigeron sp.),pcháč (Cirsium sp.), pampelišku (Taraxacum sp.). Lokalita nebylaokopávána a vysazené trvalky nebyly obsekávány, nedošloani k přihnojování a ani k zimní přikrývce rostlin.V průběhu let byly neplánovaně, opakovaně posečeny i sledovanérostliny (také občas v prvních letech založení a sledovánítohoto pokusu), což mělo zajisté u některých taxonů takévliv na přežití a šíření se do okolí. Takto prováděná údržba,která nebyla primárně zaměřena na udržování bylin v lemuporostu, by v podstatě mohla odpovídat běžné údržbě v našichměstských parcích. V potaz je také nutno vzít rozrůstánízejména keřů, které změnilo v průběhu let některá původněslunná, volná stanoviště na zastíněná. Tento fakt měl bezpochybyvliv na přežívání a velikost populací většiny sledovanýchtaxonů.VÝSLEDKYDo lemu na západní, jižní a východní straně Remízu bylov letech 1983–1986 vysázeno celkem 54 různých taxonů (viztab. 1). Z těchto výsadeb se podařilo v roce 2009 nalézt celkem10 taxonů. Tyto taxony jsou podrobněji rozepsány níže.Zkoušené rostliny, které zde byly zjištěny na místě výsadbyběhem observací v roce 2008 a potvrzeny v následujícím roce:Digitalis ferruginea – výsadba na stanoviště v letech 1983,1984, 1985, vysazeno na jižní, západní i východní straně, vysazeno36 ks rostlin, v roce 2009 řádově desítky kvetoucích inekvetoucích rostlin, úspěšně se šíří semeny, byl záměrně pomocísemen rozšířen i do blízkého okolí, kde tvoří rozsáhlékolonie.Epimedium × rubrum – výsadba na stanoviště v letech1984,1986, vysazeno na východní straně, vysazeno 47 ks rostlin,jednalo se o oddělky, v roce 2009 rozsáhlý, zapojený porostněkolika m², pomalu se do okolí rozrůstá podzemními výběžky.Euphorbia polychroma – výsadba na stanoviště v letech 1984,vysazeno na jižní a západní straně, vysazeno 11 ks rostlin, jednalose o malé oddělky bez balu, v roce 2009 nalezeno cca 7 ksrostlin, zřejmě se jedná o původní jedince, v okolí nenalezenyžádné semenáče, rostliny tvoří kompaktní trsy.Geranium macrorrhizum – výsadba na stanoviště v roce1984, vysazeno na východní straně, vysazeno celkem 27 ksrostlin v různých kultivarech (‘Album’, Ingwersen’s Variety’,91